Donald Trump junior byl donucen zveřejnit usvědčující emaily, z
nichž vyplývá, že nadšeně přijal zprávu, že se ruská vláda pokouší
poškodit volební kampaň Hillary Clintonové.
Tyto ohromující
materiály vyvolávají otázky, zda byly porušeny americké volební zákony a
proč vysocí činitelé Trumpovy kampaně neinformovali bezpečnostní úřady o
nepřátelském aktu cizí mocnosti.
Z emailů vyplývá, že
organizátor hudebních akcí Rob Goldstone sdělil synu budoucího
amerického prezidenta, že "nejvyšší ruský prokurátor" nabídl "poskytnout
Trumpově kampani určité oficiální dokumenty a informace, které by
inkriminovaly Hillary a její styky s Ruskem a byly by velmi užitečné pro
vašeho otce".
Na karlovarském filmovém festivalu hovoří Jan Čulík s dokumentaristou Vítem Klusákem o jeho novém celovečerním filmu o "naivním neonacistovi" z Prostějova Svět podle Daliborka. Film jde do celostátní distribuce dne 13. července 2017. Stojí za zhlédnutí a za úvahu, jak, myslíme, dokazuje i tento rozhovor. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 7. července 2017.
I vy můžete mít na Regionální televizi před
vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu.
Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na
adresu redakce@blisty.cz.
Přidejte si prosím Britské listy mezi
oblíbené na Facebooku ZDE
Vážení čtenáři,máme-li ve vydání Britských listů pokračovat, potřebujeme trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.
Možná si nemyslíte, že je v českém prostředí Britských listů zapotřebí. (Nenávist, kterou vyvolávají, však spíš napovídá, že ano.)
Pokud takový názor zastáváte, pak samozřejmě finančně nepřispívejte.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
Vědci hovoří o "biologickém vyhlazování" zvířat. Nová studie
dokazuje, že v posledních desetiletích zmizely miliardy populací zvířat
Vědci
analyzovali jak běžné, tak vzácné biologické druhy a zjistili, že došlo
ke ztrátě miliard regionálních a místních populací. Viní z toho
přelidnění a přehnanou lidskou spotřebu zdrojů. Varují, že likvidace
tolika biologických druhů ohrožuje přežití lidské rasy, i když zůstává
malý časový interval, během něhož lze ještě situaci zachránit.
Minulý týden v Polsku dominovaly dvě velké mezinárodní akce: 41.
zasedání Výboru UNESCO pro světové dědictví v Krakově a návštěva
prezidenta Trumpa do Polska.
“Let it tree”
Zasedání Výboru UNESCO pro světové dědictví nedopadlo tak, jak strana
Právo a spravedlnost doufala. Navzdory úsilí strany Právo a spravedlnost
odstranit z jednání téma kácení stromů v chráněném Bělověžském pralese,
UNESCO nemohlo ignorovat varování od vědců i od ekologů ani obrovské
protesty proti rozhodnutím polského ministra životního prostředí
Szyszka.
Konzervativní premiérka Theresa Mayová, která se letos v dubnu rozhodla
uspořádat v červnu předčasné všeobecné volby, aby z Dolní sněmovny
eliminovala "sabotéry", kteří chtějí blokovat brexit, nyní v červenci,
po prohraných volbách, žádá přesně tytéž "sabotéry" z opozičních stran,
aby jí navrhli nápady, jak brexit řešit.
Vláda Theresy Mayové má
tento týden zveřejnit tzv. Great Repeal Bill, Velký zákon o zrušení
legislativy EU, který má zrušit britský zákon z r. 1972, jímž tehdy
Británie vstoupila do tehdejší EHS, a má automaticky převzít veškerou
existující legislativu EU do britského právního systému s tím, že ji
britský parlament bude postupně měnit a upravovat pro své vlastní
poměry.
Před setkáním s ruskou právničkou Natalií Veselnitskou byl informován syn Donalda Trumpa, Donald Trump Junior, emailem, že Trumpova předvolební kampaň obdrží od ruské vlády informace, které poškodí Hillary Clintonovou, informuje New York Times.
Email poslal Rob Goldstone, prostředník, který zorganizoval schůzku, a New York Times ho nepublikoval, informoval jen, že listu jej popsaly tři osoby.
Jednání Trumpa Juniora s ruskou právničkou je prvním "jasným důkazem", že se vysocí členové Trumpovy předvolební kampaně setkávali s Rusy ve snaze získat materiál, který by poškodil Clintonovou, konstatovali Demokraté.
Mark Corallo, mluvčí Marca Kasowitze, soukromého právníka prezidenta Trumpa, který se zabývá vyšetřováním vazeb Trumpovy kampaně na Rusko, konstatoval: "Pan prezident o těchto věcech nic nevěděl a schůzky se neúčastnil."
Obraz v Hamburku byl obrazem vykloubeného světa - a ne jen v
důsledku oněch násilných anarchistických protestů. Vynikající článek
tiskové kanceláře Reuters vylíčil, jak se na tyto násilné nepokoje s
hrůzou dívali syrští uprchlíci, žijící v Hamburku: "Ti lidé se
zbláznili. Nevěřím svým očím," řekl jeden syrský uprchlík, ohromený
intenzitou hněvu v "nádherné zemi", která přijala tolik lidí,
prchajících před válkou.
500 metrů zbývá ruským okupačním silám, aby uzavřely hlavní spojovací silnici Gruzie. Tím může být vyvolán další vojenský konflikt mezi Ruskem a Gruzií.
Lidé, kteří pijí kávu, mají nižší riziko, že zemřou na celou řadu
nemocí, včetně nemocí srdce, mrtvic a nemocí jater. Experti ale
upozorňují, že si nejsou jisti, zda jejich lepší zdravotní stav
způsobuje skutečně káva, anebo jejich životní styl, spojovaný s pitím
kávy. Vědci upozorňují, že důvodem může být jen to, že pijáci kávy mají
zdravější životní styl.
Organizace Campaign Against the Arms Trade (CAAT)
neuspěla se svou žalobou na britskou vládu ve věci britského exportu
zbraní do Saúdské Arábie. Aktivisté argumentovali, že britské zbraně
používá saúdská vláda k vraždění civilistů v Jemenu. Soud projednával
případ v otevřené soudní síni i za zavřenými dveřmi, kdy britská vláda
předložila utajované informace, a rozhodl, že britský vývoz zbraní do
Saúdské Arábie je legální
Británie za poslední dva roky vyvezla do Saúdské Arábie zbraně v hodnotě více než 3 miliardy liber.
Nemluvňata a batolata spí v lesích pod širým nebem v severní Francii. Desítky rodin uprchlíků bez přístřeší se vrátily do oblasti po likvidaci tábora "Džungle" v loňském roce.
Na fotografiích, které listu Independent poskytly charitativní organizace, spí a lezou po zemi v lesích nedaleko Dunkirku nemluvňata mladší jednoho roku. V táboře je asi 20 velmi malých dětí. Celkem je tam asi 300 - 500 osob, včetně těhotných matek a prarodičů.
Neoficiální tábor likviduje francouzská policie každý týden. Je to proces, při němž dochází k zraňování dětí, svědčí dobrovolníci.
V jednom případě mělo tříleté dítě na obličeji modřinu od rány obuškem, jindy matka řekla policistům, že ve stanu jí spí dítě, a tak policie do stanu nastříkala pepřový sprej.
Podle dobrovolníků je v táboře 40 až 50 dětí. Nejsou v něm záchody a tábor závisí na podpoře dobrovolníků, kteří dodávají stany, potraviny a šatstvo.
Upřímně řečeno, stojím tady před dilematem: Mám se přímo zabývat těmito nesmysly a vyvolat více zájmu o servery pravicové propagandy, anebo to mám ignorovat? Rozhodl jsem se, že občas budu odhalovat podstatu nesmyslů, které takovéto servery publikují. Samozřejmě nejsem tak naivní, abych si myslel, že jejich čtenáři a stoupenci přestanou těmto nesmyslům věřit, neboť hadi mají nohy, a vždycky je budou mít. Avšak myslím si, že stojí za to ukázat na konkrétních příkladech, jak funguje propaganda.
Tady je klip z YouTube, který se občas objevuje na mých sociálních sítích. Zdá se, že je v Británii i v Polsku docela populární. Přináší jeden z těch argumentů, které tvrdí, že existuje jakési spiknutí, anebo v nejlepším případě nerovnováha, která povede k tomu, že bílý muž bude vyhnán z Evropy a nahrazen muslimy. V tomto případě klip tvrdí, že na britském trhu nemovitostí jsou nemuslimové diskriminováni:
ČR patří mezi několik zemí, v nichž struktura hospodářství nejvíc nahrává nahrazení lidí automaty (u nás do roku 2055 více než 50% míst) https://t.co/SRf8DJdYpV
Podle nové zprávy, kterou vypracoval McKinsey Global Institute,
téměř polovina práce, kterou děláme, bude do roku 2055 zautomatizována.
Avšak celá řada faktorů, včetně politických skutečností a včetně postojů
veřejnosti vůči technologii, může způsobit odklad automatizace až o
deset let.
Autor zprávy, Michael Chui, zdůrazňuje, že
nejzávažnějším problémem dneška je problém masového přesunu zaměstnanců
do jiných zaměstnání. "Jak zajistit, aby lidé mohli pracovat vedle
strojů, do budoucnosti?"
na provoz Britských listů potřebujeme měsíčně
přibližně 60 000 Kč. Velmi oceňujeme, že čtenáři podstatnou měrou
přispěli na provoz našeho serveru v listopadu a v prosinci 2016. Bohužel
však tuto finanční podporu potřebujeme trvale, výdaje udržujeme na
minimu, avšak bez rozpočtu se server provozovat nedá. Prosíme,
tedy, uvažte o pravidelném finančním příspěvku ve prospěch BL.Stačilo
by, kdyby 300 lidí příspívalo měsíční částkou 200 Kč.
Jako
občanské sdružení poskytujeme všem přispěvatelům potvrzení, na jehož
základě si finanční dar můžete odečíst od základu daně.
Přispět můžete i bankovním převodem na účet v pražské Raiffeisenbance,
číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00
Karlovo nám. 10, Praha 2.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat i z mobilního
telefonu, informace o tom jsou níže.
Irácký premiér Haider al-Abadi vyhlásil vítězství nad jednotkami
Islámského státu v Mosulu, po téměř devíti měsících těžkých bojů ve
snaze vyhnat tuto extremistickou organizaci z města, kde vyhlásila svůj
"chalífát".
Tisíce lidí zemřely, milion obyvatel uprchlo a velké
části města Mosul byly proměněny v trosky, včetně starobylé mešity
al-Nuri a minaretu.
Antiorbánovská bloggerka Eva Balogh v neděli upozornila, že
Visegrádská skupina prý čelí rozkolu v důsledku vzniku Slavkovského
trojúhelníku, což je jednací formát, jehož součástí jsou Rakousko, Česko
a Slovensko. Vznikl a naposledy se sešel roku 2015.
Rakouský
kancléř Christian Kern totiž poskytl rozhovor deníku Handelsblatt, v
němž bagatelizuje význam Visegrádské skupiny s tím, že Polsko a Maďarsko
mají nyní v Evropské komisi špatnou pověst. Péter Szijjártó, maďarský
ministr zahraničí na to reagoval slovy, že "Visegrádská skupina je
nejtěsnější a nejefektivnější aliance v Evropské unii."
Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.
Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.
Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.
Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty.
Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů.
To, co už víme, Barrie, je že prezident Spojených států má určité konkrétní schopnosti. Identifikoval nemoc západních demokracií, ale nemá pro ni žádnou léčbu a zdá se, že je rozhodnut ji využívat. A také jsme se dověděli, že nemá ani touhu, ani schopnosti postavit se do čela světu. Jednání skupiny G20 se ke konci stalo jednáním skupiny G19. Co se týče pařížské dohody o globálním oteplování, Spojené státy zůstaly izolované a bez přátel. Avšak vzhledem k tomu, že bylo jasné, že toto se stane, obratný prezident by býval našel téma, kolem něhož by dokázal sjednotit většinu politiků. A měl perfektní takové téma - raketové zkoušky Severní Koreje. Takže jakto, že nebylo schváleno prohlášení skupiny G20 odsuzující Severní Koreu, prohlášení, které by vyvinulo tlak na Čínu a Rusko? Ostatní politikové to očekávali. Byli připraveni ho podpořit, ale takové prohlášení nebylo navrženo.
Někteří lidé, kteří jsou optimisty, mají tendenci plést si projevy, napsané pro Trumpa, s názory tohoto muže samotného - a on pronesl určité zajímavé výroky v Polsku, které přečetl z papíru, ohledně nutnosti bránit hodnoty Západu. A Trump je v jedinečném postavení. Je to jediný člověk, který má moc v té věci něco udělat. Avšak skutečným Trumpem je ten Trump, který mluví bez předem napsaných projevů. Člověk, který štěká žlučovité výroky obsahující 140 písmen, který plýtvá svými cennými dny, kdy je prezidentem, válčením proti institucím Západu, jako je soudnictví, úřady nezávislé státní správy a svobodný tisk.
Na tomto shromáždění byl nejistou, osamělou, trapnou figurou a získali jste z toho silný pocit, že se někteří vedoucí politikové snaží najít nejlepší způsob, jak ho obejít.
Donald Trump je mužem, který touží po moci, protože to posiluje jeho vědomí, že je celebrita. Jediné, na čem mu záleží, je to, aby mohl pořád mluvit a aby všichni hovořili o něm. Jeho slova nemají žádnou hodnotu. Takže to, co řekne jeden den, může být druhý den zrušeno. Co jsme se tedy dověděli?
Dověděli jsme se, že Donald Trump zmáčkl knoflík "Rychle kupředu" směrem k úpadku Spojených států jako globálního vůdce. Podařilo se mu izolovat svou zemi, zmást a odcizit své spojence a umenšit Ameriku. Předá tu moc Číně a Rusku - dvěma autoritářským státům, které pro jednadvacáté století vytvoří úplně jinou soustavu pravidel. Někteří budou nad úpadkem Spojených států jásat. Ale myslím, že nám budou Spojené státy chybět, až zmizí.
A to je ta největší hrozba hodnotám Západu, které, jak Trump tvrdí, jsou mu tak drahé.
Vyjádření Víta Klusáka a Marianny Stránské, autorů filmu „Svět
podle Daliborka“, k výpovědi Dalibora K., kterou zveřejnila některá
média (Britské listy, Parlamentní listy), aniž by autorům poskytla
příležitost na řadu Daliborových obvinění spojených se vznikem filmového
dokumentu reagovat.
Hlavní protagonista filmu Dalibor K.
zveřejnil stanovisko, podle kterého vznikly jeho výpovědi ve filmu na
popud režiséra, jsou hrané a nevyjadřují jeho názory. Chápeme obavy
Dalibora K. plynoucí z toho, že některé jeho výroky ve filmu jsou možná
na hraně trestního práva, přesto se však musíme důrazně ohradit proti
nepravdám a obviněním, jež nyní Dalibor K. i jeho matka šíří o
okolnostech vzniku našeho filmu.
Zkusil jsem zajít na česko-slovenský film Terezie Nvotové Špína (2017) o
mladé dívce středoškolačce, kterou v jejím vlastním domácím pokoji při
doučování matematice znásilní její středoškolský učitel, dívka se pokusí
o sebevraždu podřezáním žil, a skončí tak v psychiatrické léčebně,
avšak nikomu, ani rodičům, ani vrstevníkům v léčebně, ani
psychiatrickému personálu nedokáže v důsledku traumatu ze znásilnění
říci, že se stala obětí sexuálního útoku. Odstrašující je i případ její
kamarádky v léčebně, která si stěžuje, že ji po smrti její maminky
pravidelně znásilňoval otec, ovšem personál psychiatrické léčebny ji
nevěří. Platným argumentem tvůrců filmu je, že výpověď oběti, tedy
sexuálně znásilněných žen, by měla být prioritní, a v traumatizovaném
stavu se oběti nedokáží bránit nedůvěře, ponižování nebo dokonce
nenávisti a jejich ztraumatizovaných stav se tím ještě zhorší. K
psychickému stavu znásilněné dívky v psychiatrické léčebně nepřispívá,
že je tam terčem relativně brutálních sexualizovaných vtipů od ostatním
pacientů - vrstevníků.
Špatné
zprávy pro všechny, kteří chtějí jet do Polska za neslušnou
zábavou. Jak informuje
jeden z internetových portálů, mezi polskými
prostitutkami existuje nový trend: ve svých online inzerátech
zdůrazňují, že nechtějí sexuální vztahy s cizinci. Na takových webových stránkách je prý heslem nyní „POLSKO TEĎ“.
To
by mělo udělat radost straně Právo a
spravedlnost. Vlastenectví zjevně
dosáhlo už i do
nižších tříd polské společnosti.
Nejsou jím zasaženi jen
politikové a kněží,
nejen někteří mladí lidé, ale i ty
dámy, které
prodávají své tělo,
začínají chápat, že v životě jsou důležitější věci
než peníze! (pouze
pro starší 18 let)
Trump zaútočil na nepřátelské síly, od islamistického terorismu až po
Rusko, etatismus a sekularismus. Tvrdil, že absence kolektivní
rozhodnosti by mohla vést k rozpadu aliance, která přežila studenou
válku.
"Jak nám připomíná polská zkušenost, obrana Západu v
konečném důsledku nezávisí jen na prostředcích, ale také na vůli
polských lidí zvítězit," řekl Trump na místě varšavského povstání z roku
1944 proti nacistům. "Základní otázkou naší doby je, zda má Západ vůli
přežít."
Relativně velmi dobře napsaný a finančně hojně dotovaný film
režiséra Julia Ševčíka o Janu Masarykovi (český titul: Masaryk,
anglický: Prominentní pacient, 2016, velký dojem dělá dobová
rekonstrukce pouličních scén v Londýně a v USA koncem třicátých let
dvacátého století) vyvolá v divákovi dvojí pochybnosti. Zaprvé, běžný
divák není seznámen s podrobnostmi osobního života Jana Masaryka a je
velmi těžko určit, do jaké míry je - jistě možná pravděpodobný - portrét
Jana Masaryka jako člověka se zázemím zhýralého neschopného
prominentního děcka, závislého na kokainu, založený na skutečnosti,
vzniká trochu podezření, že filmaři jeho postavu přikreslují, aby
se zavděčili bulvárním choutkám veřejnosti. Je asi historickým faktem,
že Masaryk byl v roce 1939 v Americe pacientem v psychiatrické léčebně,
podrobnosti jeho vztahu mezi vedoucím kliniky, německým psychiatrem,
který utekl před nacisty z Mnichova, a Masarykem samotným, budou nutně
fikcí, kterou si vysnili autoři scénáře.
V souvislosti
s debatou o zbraních, jak probíhá v České republice,
mne zaujala čerstvá zpráva ze Chicaga. Ta debata u nás má tento
rámec: když někdo ozbrojený, zejména někdo, kdo drží zbraň
ilegálně, neboť lidé s legálně vlastněnými zbraněmi prý
tyto zbraně nezneužívají, když tedy někdo ozbrojený bude chtít
páchat se svou zbraní zločin, objeví se legálně ozbrojený
občan a zneškodní ho. Chudák policie nestíhá, jak se stále
zdůrazňuje, ale ozbrojení civilisté přinesou mír a bezpečí.
Anglická policie v kraji Avon a Somerset neochránila invalidního íránského uprchlíka Bijana Ebrahimiho před nenávistnou kampaní jeho anglických sousedů v , kteří si vymysleli, že je to pedofil, sedm let ho týrali, nakonec ho usmrtili a podpálili jeho mrtvolu. Ebrahimi v letech 2007-2013 telefonoval pětaosmdesátkrát na policii o pomoc, která jeho prosby o pomoc zcela ignorovala. V roce 2013 byl usmrcen.
Navzdory
mobilizaci lesní stráže již více než 24 hodin trvá sedmá
blokáda harvestoru v Bělověžském pralese v severovýchodním
Polsku. Zbylé dva páry strojů zastavily kácení. Během jednání
o osudu národního parku na zasedání UNESCO v Krakově
protestovali i občané v ulicích pod heslem „Naše dědictví
není na prodej.“
Takzvaná migrační
krize, jejíž nejdramatičtější fáze je prozatím za námi, představovala jakýsi
test humanity pro rodilé Evropany, nicméně mnoho z nich v něm neobstálo.
To, co se nejednomu z nás může jevit jako vážná krize, nebo v nejzazším
případě jako invaze cizorodých kultur, jež si mají podrobit starý kontinent, ale
bledne tváří v tvář chmurným prognózám, s nimiž jsme v těchto
dnech konfrontováni.
Daliborek argumentuje, že filmová produkce Hypermarketu s ním uzavřela smlouvu o honorář na hraný film a že veškeré neonacistické výroky, které ve filmu činí, po něm údajně chtěl režisér Vít Klusák. Všechny scény jsou prý nahrané a zosobňují Klusákův fiktivní filmový záměr, nikoliv Daliborkovy názory.
Jeho obhajoba je problematická, už vzhledem k tomu, že byla zveřejněna na Facebooku jeho matky, mezi ostře rasistickými a nenávistnými statusy, zaměřenými proti příslušníkům jiných ras, imigrantům i uprchlíkům.
Potíž samozřejmě vzniká pokaždé, pokud filmová produkce nabídne postavě, která se má objevit v dokumentárním filmu, předem, že jí za to zaplatí. Nikdy pak totiž nevíme, zda honorář ovlivnil chování postavy.
Jedním z nejzajímavějších aspektů Klusákova filmu je bezpochyby vztah mezi realitou, postojem filmového štábu a protagonisty tohoto dokumentárního? snímku.
Při vzniku filmu jistě hrála obrovskou roli naivita jeho protagonistů. Vzniká zajímavá otázka, do jaké míry je záslužným tématem veřejného zájmu natáčet o nich takovéto filmy, a do jaké míry jsou v důsledku své bezbřehé nevědomosti vlastně jeho obětí.
Jenže není bezvědomé šíření nacistických a nenávistných výroků a postojů také vina? Neznalost zákonů přece neomlouvá.
Toto je už pátý
celovečerní film Bohdana Slámy a lze v něm znovu objevit celou řadu
charakteristických slámovských motivů. Opět jsou ve filmu nejdůležitější
mezilidské vztahy, které režisér klade nade všechno, opět zde máme -
stejně jako především ve filmu Štěstí - dichotomii mezi odlidšťujícím
snobským zbohatlictvím a atraktivní autentickou existencí samorostů,
žijících nezávisle a v nepořádku. Zaujme nás dobře napsaný scénář, v
jehož rámci se postavy samostatně rozvíjejí, docházejí k životnímu
poučení, a narativ se pohybuje překvapivým, nepředpověditelným způsobem
(film dostal cenu za nejlepší scénář na newyorském filmovém festivalu
Tribeca). Opět tu máme - tak, jako tak často - galerii neschopných,
nepoužitelných a nespolehlivých mužů. Oproti předchozím Slámovým filmům -
a toto je myslím přednost - jsou postavy rozmazanější, méně černobílé a
překvapivější.
Norská premiérka Erna Solbergová a ministr zahraničí Børge Brende se oba vyhnuli otázkám na propuštění smrtelně nemocného čínského disidenta Lioua Siao-poa, který získal v roce 2010 Nobelovu cenu za mír.
Americký prezident
Donald Trump po několikaměsíčních tahanicích minulý týden dosáhl částečného
úspěchu se svým kontroverzním zákonem, který výrazně komplikuje vstup obyvatelům
šesti převážně islámských zemí (Írán, Libye, Sýrie, Somálsko, Súdán a Jemen) včetně
uprchlíků na půdu Spojených států. Ačkoli stávající zákon není tak drakonický
jako jeho původní verze, neboť restrikce se netýkají rodinných příslušníků či
obchodních partnerů muslimů žijících v USA, morální a etické aspekty
tohoto opatření jsou v rozporu s duchem Ústavy Spojených států. Nadto
značně chaotická a bezesporu destruktivní politika Trumpova kabinetu na Blízkém
východě vytváří dojem, že americký prezident obyčejné muslimy z celého
srdce nenávidí.
Zvláštní a
poněkud děsivý byl v pondělí dokumentární film Austerlitz ruského
režiséra Sereje Loznicy z koncentračního tábora v
Sachsenhausenu. V souladu se známou a dlouhodobě zavedenou tradicí
britského televizního pořadu Gogglebox (Bedna na čumění), při
němž kamera snímá v domácím prostředí skupiny britských
diváků a jejich reakce na vysílané televizní pořady, průběžně,
jak se na ně dívají, učinil Loznica totéž ve svém filmu
Austerlitz (pojmenovaném po stejnojmenném románu britského
romanopisce Sebalda) – namířil objektiv své kamery na hordy
turistů a návštěvníků, kteří po tisících přicházejí na
prohlídku koncentračního tábora v Sachsenhausenu.
Film byl naprosto
mrazivý. Ty tisíce turistů, které pravidelně zavalují
Sachsenhausen, se totiž v tom koncentráku chovají naprosto
nepatřičně. Fotografují se navzájem jako u pamětihodností –
už jste se taky nechali vytotografovat před kremační pecí, kde
se pálily oběti usmrcené v plynových komorách? Dnešní turisti
to dělají běžně. Při průchodu koncentrákem se navzájem baví,
poskakují, usmívají, jedí, užívají si. Přestože jim
turističtí průvodci vyprávějí o hrůzách, které se v
koncentráku dály, na ty tisíce návštěvníků to nemá vliv.
Jediný záběr, na němž výraz obličeje návštěvníků koncentráku vyjadřoval určité znepokojení, byl natočen při zkouškách kamery. Dívali se na fotografie mrtvol. Moc to s nimi ale stejně nehnulo.
V noci z neděle na pondělí v 0.30 ráno, po skončení promítání filmu režírovaného Vítem Klusákem Svět podle Daliborka, o "něžném českém neonacistovi" tleskají oba čeští dokumentaristé a celý velký sál hotelu Thermal dvaadevadesátileté paní Liškové, která jako čtrnáctiletá přežila Osvětim a v závěru filmu se v Osvětimi střetla s popíračem holocaustu Daliborkem:
Nejzajímavější na tomto dlouhém filmu (105 minut!) byl přístup, který Vít Klusák a jeho filmový štáb získali k velmi jednoduchým a chudým lidem v Prostějově. Jak je to možné? Přijde mi to až nevysvětlitelné. Vy byste se opravdu nechali filmovat pro Českou televizi, když si namlouváte partnerku o níž doufáte, že se stane vaši milenkou, osaháváte ji, vrháte se na ní na dece a přemlouváte ji k sexu? Ve velmi intimních a velmi ztrapňujících scénách se ve filmu vyskytuje nejen šestatřicetiletý Daliborek a jeho potenciální partnerka Jana, ale i jeho matka Věra a její postarší nápadník, také otevřený nacista Vladimír.
Jak je možné, že Vladimír zcela otevřeně před kamerou vyzývá Daliborka k vraždění barevných lidí a vychloubá se tím, že se skupinou násilníků "lámali kosti" obyvatelům romského ghetta? Jak je možné, že Daliborek otevřeně a jeho kamarádi otevřeně hajlují a vzývají Hitlera? Jsou skutečně tak nevědomí, že netuší, že páchají trestné činy?
Film je srdcervoucím, děsivým, pomalu se rozvíjejícím portrétem šestatřicetiletého dělníka z Prostějova, který se za plat 9500 Kč měsíčně živí v jakési dílně tím, že stříká pistolí na barvu nejrůznější součástky (zaměstnání, které do dvou tří let budou vykonávat stroje). Bída, nevzdělanost a ubohost protagonistů je zjevná. Intenzivní kouření, alkohol, nenávist k židům a barevným, vzývání nacismu a Adolfa Hitlera. Kýč v domácnosti, nesoudnost při poskytnutí přístupu pražským filmařům, jimž tito lidé v nejhlubší trapnosti odhalili všechno.
V květnu 2017 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 67 213.44 Kč (včetně poplatků za přístup k diskusnímu fóru ve výši 26 769,44 Kč). Výdaje na provoz Britských listů byly 66 360.50 Kč.
Zůstatek byl koncem května 2017 147 226.37 Kč.
Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com
po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské
Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do
Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní
poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení
poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které
v ČR platí daně.