Boris Johnson říká, že bychom neměli redigovat svou minulost. Avšak Británie o své minulosti lže už desetiletí
17. 6. 2020
Když Boris Johnson tvrdil minulý týden, že odstraňování soch
znamená "lhát o naší historii", bylo možno téměř obdivovat jeho
neuvěřitelnou drzost, píše George Monbiot. Boris Johnson je člověk,
kterého vyhodili z jeho prvního zaměstnání, v deníku Times, protože lhal
o britské historii. Vymyslel si lživý citát od svého vlastního kmotra, historika Colina Lucase, aby vytvořil senzační článek o Růžovém paláci Edwarda II. Další lež o historii - jeho vlastní historii - způsobila, že ho vyhodili z jiného zaměstnání, z funkce stínového ministra kultury za šéfa Konzervativní strany Michaela Howarda.
Johnson
nám tvrdí: "Nemůžeme se snažit redigovat či cenzurovat svou historii.
Nemůžeme předstírat, že máme jinou historii." Jenže lži a cenzura jsou
klíčově důležité pro mýty, na nichž je sebeobraz oficiální Británie
založen, a to má zásadní význam pro skrývání nástrojů, jejichž
prostřednictvím ti, kteří nám dominují, získali své bohatství a moc.
Zamysleme se nad koncentračními tábory, které Británie vybudovala v padesátých letech v Keni. Když se národ Kikuyu zmobilizoval a pokusil se získat zpět pozemky, které
jim ukradli britští osadníci, téměř celé obyvatelstvo - více než 1
milion lidí - bylo uvrženo do koncentračních táborů.