18530

Ruská agrese na Ukrajině: oběti bitvy u Severodoněcku jsou "děsivé", říká Zelenskij; v Kyjevské oblasti byl nalezen masový hrob civilistů

14. 6. 2022

čas čtení 12 minut

 

Ukrajinský prezident v nočním projevu přinesl chmurné informace; byly nalezeny mrtvoly civilistů se svázanýma rukama a prostřelenými koleny


- Ukrajina potřebuje více zbraní dlouhého doletu, říká Zelenskij

Ukrajinská armáda má dostatek munice a zbraní, ale potřebuje více zbraní dlouhého doletu, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij dánským novinářům během tiskového brífinku.

Zelenskij řekl:  "Máme dostatek zbraní. To, čeho nemáme dostatek, jsou zbraně, které skutečně zasahují na takovou vzdálenost, jakou potřebujeme, abychom snížili převahu techniky Ruské federace.

Německý ministr obrany mezitím uvedl, že výcvik ukrajinských vojáků na německých houfnicích bude brzy dokončen, což připravuje půdu pro použití těchto zbraní ve válce na Ukrajině.

Západní země slíbily Ukrajině zbraně standardu Nato, ale jejich nasazení si vyžádá čas.

Německo posílá Ukrajině houfnice Panzerhaubitze 2000, které jsou jednou z nejvýkonnějších dělostřeleckých zbraní ve výzbroji Bundeswehru a mohou zasáhnout cíle na vzdálenost 40 km.

Německo se v květnu zavázalo dodat Kyjevu sedm samohybných houfnic a přidat se tak k pěti takovým dělostřeleckým systémům, které slíbilo Nizozemsko.

Ministryně obrany Christine Lambrechtová neuvedla žádné podrobnosti o tom, kdy budou houfnice na Ukrajinu odeslány.

Kyjev potřebuje mimo jiné 1 000 houfnic, 500 tanků a 1 000 bezpilotních letounů, uvedl v pondělí prezidentův poradce Mychajlo Podoljak.


- Papež František říká, že invaze Moskvy na Ukrajinu byla "možná nějak vyprovokována"

V rozhovoru pro jezuitský časopis La Civiltà Cattolica, který byl veden minulý měsíc a zveřejněn v úterý, pontifik odsoudil "krutost a zuřivost ruských vojsk" a zároveň varoval před podle něj pohádkovým vnímáním konfliktu jako boje dobra se zlem.

- Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice po dobu nejméně tří sezón, protože zadrží velkou část ukrajinské úrody na trzích, což vyžene ceny na rekordní úroveň.
 

Rozhovor Britských listů 502. Jak dlouho ještě vydrží Boris Johnson v premiérské funkci?

13. 6. 2022

čas čtení 1 minuta



Série skandálů Borise Johnsona je tak dlouhodobá, tak dramatická a tak rozsáhlá, že není možné se jim nevěnovat v Rozhovoru Britských listů. Johnsonovi se podařilo otřást základními pilíři britské demokracie, často považované za kolébku evropských demokratických systémů. Kromě toho, že Johnson systematicky porušoval zákaz sdružovat se během lockdownů a v premiérském sídle v Downing Street pořádal opakované pitky a mejdany, se nyní, poté, co 41 procent konzervativních poslanců hlasovalo pro jeho odstranění z premiérské funkce, rozhodl deportovat ubožáky, osoby prchající před válkou a propnásledováním, do Rwandy. Chystá se také porušit mezinárodní dohodu, kterou podepsal s Evropskou unií a zahájit obchodní válku proti EU. O šílenci, lháři a podvodníkovi v britské premiérské funkci hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous s Janem Čulíkem. Tento rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 17. června 2022.

16510

Evropská unie bude žalovat britské ministry za porušení mezinárodní dohody o Severním Irsku

14. 6. 2022

čas čtení 6 minut

EU je připravena podniknout právní kroky proti Spojenému království kvůli návrhu zákona o protokolu o Severním Irsku

EU prohlašuje, že o dohodě nebude znovu vyjednávat, a hrozí, že britské ministry požene k soudu za škodlivé jednostranné kroky

 

EU je připravena zahájit právní kroky proti Spojenému království poté, co ministři kontroverzně prohlásili, že zruší dohodu uzavřenou po brexitu  s Evropskou unií o Severním Irsku.

Jde o to, že aby nevznikl znovu v Severním Irsku terorismus, není možné obnovit pevnou ani celní hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou, která je v Evropské unii.


Rozhovor Britských listů 501. Způsobí Fialova vláda zanedbáním pomoci občanům vládu populistické ultrapravice?

12. 6. 2022

čas čtení < 1 minuta



Jsme ve válce. Je mimořádná situace. Česká republika má inflaci 16 procent a obyvatelstvo celé Evropy trpí drastickým zvýšením cen potravin a energií. Co dělá Fialova vláda? Nic moc. Jaké to může mít dopady? Jan Čulík o tom hovoří s politologem Jiřím Pehem. Tento rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 14. června 2022.


16447

Pozor na to, další vlna covidu se blíží. Zde je návod, jak ji zvládnout

14. 6. 2022

čas čtení 6 minut


Zdá se, že každé tři měsíce dochází k prudkému nárůstu počtu infekcí, ale máme schopnost  tuto vlnu překonat, pokud budeme jednat moudře
 
Roušky a ventilace jsou stále důležitá opatření, která musíme dodržovat
 

S příchodem léta, více než dva roky od vypuknutí pandemie covidu-19, jsou slova "nová vlna" pravděpodobně to poslední, co by kdo chtěl slyšet. Přesto je pravda, že nedávné údaje z Velké Británie (stejně jako údaje z Floridy a dalších míst, včetně ČR) naznačují, že sublinie varianty omikron, BA.4 a BA.5, odstartovaly novou vlnu případů. Vzhledem k tomu, že pandemie již nedominuje ve zprávách tak jako dříve, stojí za to zhodnotit, jak jsme na tom a co je třeba udělat, píše britská profesorka veřejného zdraví Devi Shridhar. 

16780

Francouzské volby: Macronovi centristé by mohli ztratit moc, v parlamentních volbách se prosazují levičáci

14. 6. 2022

čas čtení 5 minut

 

Prezidenta Macrona  čeká nepřehledný souboj, pokud se mu nepodaří získat absolutní většinu ve druhém kole voleb

V prvním kole hlasování si dobře vedla aliance vedená tvrdě levicovou stranou Jeana-Luca Mélenchona.


Nová aliance francouzské levice vyvíjí ve druhém kole parlamentních voleb tlak na uskupení Emmanuela Macrona, který se snaží udržet parlamentní většinu.

Macronovi centristé by ve finále příští neděli mohli přijít o desítky křesel ve francouzském Národním shromáždění poté, co se silně prosadila historická aliance levicových stran, kterou vede tvrdě levicová Francie neohrožená Jeana-Luca Mélenchona se socialisty a zelenými.

18837

Španělsko a jižní Francii zasáhla už druhá extrémní vedra v tomto roce

14. 6. 2022

čas čtení 5 minut


Podle odborníků dochází k vlnám veder dříve a častěji, protože teploty dosahují maximálních hodnot, které se běžně zaznamenávají až v červenci nebo srpnu

Španělsko a jižní Francii sužují už druhá extrémní vedra v tomto roce, teploty dosahují hodnot, které se běžně zaznamenávají až v červenci nebo srpnu, a odborníci varují, že letní vlny veder se objevují dříve a častěji.

Francouzská státní meteorologická služba Météo France uvedla, že teploty již  v blízkosti Středozemního moře překročily 35 °C  a od poloviny týdne budou dále stoupat, protože horký vzduch se přesouvá na sever a v některých částech jihozápadu a údolí řeky Rhôny dosáhne teplota  39 °C.

30003

Nejvyšší poradci Trumpovi opakovaně říkali, že tvrzení o volebních podvodech jsou neopodstatněná

14. 6. 2022

čas čtení 7 minut


Slyšení o útoku na americký Kapitol dne 6. ledna 2021: William Barr řekl, že exprezidentova obvinění jsou "nesmysly", zatímco několik poradců ho varovalo, aby o volební noci nevyhlašoval vítězství

Výběrová komise Sněmovny reprezentantů vyšetřující povstání z 6. ledna 2021 v pondělí podrobně zkoumala konspirační teorie, které vedly skupinu příznivců Donalda Trumpa k útoku na Kapitol, a přinesla pro b  usvědčující svědectví tohoto bývalého amerického prezidenta.

18815

Hospodaření OSBL za květen 2022

7. 6. 2022

čas čtení 1 minuta

V květnu 2022 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 50 981.49 Kč,  výdaje byly  44 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 31 080.96 Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2022.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

18831

Blahoslavený král

14. 6. 2022 / Soňa Svobodová

čas čtení 16 minut

 

Myslím, že v současném světě je velmi málo osobností, které by si svými příkladnými skutky v průběhu celého svého života zasloužili blahoslavení, tak jako se to podařilo poslednímu císaři rakouskému, apoštolskému králi uherskému a králi českému Karlu I., jenž jako poslední Habsburk a i potomek z rodu Přemyslovců vládl v letech 1916-1918.

A právě díky jeho příkladnému křesťanskému životu, a též i jeho mírovým snahám, které se prostřednictvím své vlády snažil vždy prosazovat, byl v roce 2004 beatifikován papežem sv. Janem Pavlem II.. U této příležitosti, se každým rokem na zámku v Brandýse nad Labem koná kulturní akce pod názvem „Audience u císaře Karla I.“, ale nejen tato vzpomínková akce mu je zasvěcena. Svou knihu pod názvem : Karel I., s podtitulem Světec a poslední král v Čechách mu věnoval také spisovatel PhDr. Milan Novák.

Pane Nováku, byl právě onen příkladný život tohoto panovníka pro vás tou hlavní inspiraci, která dala vzniknout vaší velmi zajímavé a čtivě psané knize, o něm?

Ruská agrese na Ukrajině: Ruská armáda zničila most v Severodoněcku

13. 6. 2022

čas čtení 15 minut

- Rodina Nedialových se pokusila v březnu uprchnout z Mariupolu. Rusové na ně stříleli. Šestiletá Lisa zemřela okamžitě. Její maminka přišla o obě nohy, ale přežila. Lízina mrtvola zůstala v autě deset dní. Její maminka nemohla ani jít na pohřeb své dcery - lékaři bojovali o její život.

- V Petrohradě: Ty nejsi Petr I. Jsi Adolf II. Propagandistické billboardy v Luhansku s nápisy "Za svět bez nacismu" a "Jsme Rusové, Bůh je s námi!"



Nafouknutá bublina kolem Romů s maďarskými pasy splaskla

13. 6. 2022

čas čtení < 1 minuta

Připomeňme, že to byl Orbánův podvod, ve snaze "získat voliče" mimo území Maďarska. Maďarsko držitelům maďarských pasů nepomáhá a často je odmítá jako "falešné", protože je rozdíl mezi psaním ukrajinských jmen azbukou a latinkou. Hnus.

Připomeňme také, že v Německu se dvojí pasy ukrajinských Romů vůbec neřeší a uprchlíci se tam přijímají bez problému. To jen v ČR vládne institucionální rasismus. (JČ)



17962

Překvapivý růst pirátů a oslabení ODS i STAN

13. 6. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

30750

Podle nového volebního modelu, zveřejněného v Otázkách V. Moravce v neděli, výrazně oslabila ODS, o 3,5%, a koalice Spolu dokonce o 5%. Konkrétně má ODS 22,5% a Spolu 28,5%. Hnutí Ano ve srovnání s ODS získalo podporu 28% a ve srovnání se Spolu 29,5%. I když Spolu je na tom nyní o poznání hůře než Ano, a to poprvé od podzimních voleb, nelze hovořit o nějakém dramatickém obratu. Určitě nevidíme masivní posun voličů od vlády k opozici.

18827

Nejstarší kino

13. 6. 2022 / Soňa Svobodová

čas čtení 15 minut

O tom, že v Paláci Lucerna, který se nalézá ve Vodičkově ulici, sídlí jedno z nejstarších pražských kin vůbec, ví hezká řádka starousedlíků, ale již málokdo tuší, že tato stavba byla zcela první železobetonovou stavbou v Praze, kterou postavil v letech 1913–17 architekt Václav Havel za spolupráce inženýra Stanislava Bechyně. A už opravdu jenom ti historie znalí, ví, že ve zdejším, čtvrtém patře bydlela se svou rodinou a v prvním patře současně provozovala jeden z nejvyhlášenějších a nejvyhledávanějších módních salonů té doby, excelentní módní návrhářka Hana Podolská, které se také přezdívalo „česká Coco Chanel“. Svou knihu s názvem: Kdo šije u Podolské?, jí zasvětila známá česká spisovatelka, držitelka mnoha autorských prestižních ocenění, Lucie Hlavinková.

Paní Hlavinková, jaká byla ta vaše zcela prvotní myšlenka, která vás přiměla, vytvořit tuto velmi zajímavou a čtivě psanou knihu o této módní ikoně období první republiky a protektorátu?

18810

Jsme v háji. Státy a banky neberou klimatickou krizi vážně. Řeší totiž jen několik nadcházejících let

13. 6. 2022

čas čtení 7 minut

foto: současná vedra v USA

Proč si bankéři zacpávajíí uši před "klimatickými blázny", kteří mluví o konci světa?
Chvástání jednoho bankovního investora dává nahlédnout do krátkodobého pohledu bank na ekologickou krizi
"Co se stane s planetou v sedmém roce od nynějška, to je pro náš úvěrový rámec vlastně irelevantní."
 

Pokud si budoucnost pamatuje nějakého firemního padoucha z roku 2022, bude to Stuart Kirk, píše Nick Cohen. Satiricky titulovaný šéf "odpovědného investování" v bance HSBC vypadá přesně: vyholená hlava, přísně zastřižený plnovous, tvrdé, ostré oči. Jako všichni nejlepší padouši jsou i bankéřovy argumenty zákeřně přitažlivé.

"Vždycky se najde nějaký blázen, který mi vypráví o konci světa," řekl na konferenci Financial Times Moral Money  (Morální peníze) - a ani tento název jsem si nevymyslel, píše autor.  "Koho zajímá, že Miami bude za sto let šest metrů pod vodou? Amsterdam je šest metrů pod vodou už celou věčnost a je to opravdu pěkné místo."

16879

Putin kalkuluje správně: NATO se rozkládá

13. 6. 2022

čas čtení 5 minut


Chybné kroky Západu otevřely cestu ruské invazi. Ukrajinské jednotky nyní bojují o přežití a NATO riskuje další katastrofální selhání

Štít odrazuje nepřítele a znamená odhodlání. Je to také něco, za co se lze schovat, aby se zabránilo válce. Od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, používají američtí a evropští politici s různou mírou statečnosti Severoatlantickou alianci k oběma účelům, píše Simon Tisdall.

Summit NATO v Madridu, který se koná tento měsíc, je označován za nejdůležitější  setkání od dob studené války.  Přesto zůstávají obrovské otazníky.

18207

Co s dnešní inflací?

12. 6. 2022 / Jiří Hlavenka

čas čtení 6 minut

"Dřív když vyskočila inflace, tak jsme zvedli úrovovou míru a ona zase spadla. Teď to nefunguje. Vyskočí inflace, zvedneme úrokové míry, a nic".

Volně parafrázuji vyjádření centrálního bankéře ze země EU, kterou jsem zachytil v zahraničí v TV. Tohle je docela přesné. "Běžná" inflace je primárně způsobovaná nadbytkem peněz v ekonomice, takže se jich trochu odsaje a je to. Léta to jakž-takž fungovalo, teď ne. Proč?

Protože to je z větší části JINÁ inflace: je způsobena nikoli nadbytkem, ale nedostatkem.

Ruská agrese na Ukrajině: V Severodoněcku pokračují prudké boje: Scholz, Macron a Draghi navštíví Kyjev

12. 6. 2022

čas čtení 8 minut

- Ukrajinská válka s Ruskem se blíží ke svému pátému měsíci a místní obyvatelé se stále více obávají, že klesající pozornost médií by mohla vést k postupné ztrátě podpory Západu, zatímco Moskva pomalu, ale jistě vítězí na frontě.

Znepokojení odráží rostoucí normalizaci konfliktu, kdy se velká část země cítí od války ve východním Donbasu vzdálená - přestože je zřejmé, že oběti rostou a ekonomické náklady stoupají. "Je to velmi reálná hrozba, že se lidé psychicky unaví," řekla Lesia Vasylenko, opoziční poslankyně z liberální strany Holos.

Dodala, že v posledních dvou měsících výrazně poklesl zájem mezinárodních médií, a "s dalším poklesem tohoto počtu existuje velmi vysoké riziko, že se sníží podpora ze strany Západu".

Ukrajina je s pokračující válkou stále více závislá na pomoci Západu, a to jak v oblasti zbraní, tak humanitární podpory, a bude potřebovat peníze z mezinárodní pomoci na obnovu měst zničených Rusy v počáteční fázi bojů. Její pokladna je prázdná.

Rusko je mezitím zřejmě blízko dobytí zničeného donbaského města Severodoněck po neúspěšném protiútoku ukrajinských sil.

- Rusko se pokouší zopakovat holodomor, uměle vyvolaný hladomor na sovětské Ukrajině v letech 1932 až 1933, který za sovětského režimu zabil miliony lidí, uvedl vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta.

V sobotu to na Telegramu napsal  Andrij Jermak, vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského: "Rusové ostřelují ukrajinská pole zápalnými bombami. Vytvářejí globální potravinovou krizi, a snaží se znovu vyvolat Holodomor".




- Německý kancléř Olaf Scholz plánuje návštěvu Kyjeva spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským premiérem Mariem Draghim, informoval v sobotu německý list Bild am Sonntag.

Podle listu se lídři chtějí před summitem G7 setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

V dřívějším rozhovoru o možné cestě do Kyjeva Scholz uvedl: "Nepřipojím se ke skupině lidí, kteří se tam a zpět vydají kvůli rychlému focení. Naopak, když už se tam vydám, tak vždy kvůli zcela konkrétní věci."


- Ukrajina má i nadále pod kontrolou chemický závod Azot v Severodoněcku, kde se ukrývají stovky civilistů, uvedl v sobotu gubernátor regionu poté, co Ruskem podporovaný separatista prohlásil, že je tam uvězněno také 300 až 400 ukrajinských bojovníků.

- Serhij Hajdaj, gubernátor Luhanské oblasti částečně ovládané proruskými separatisty, uvedl v aplikaci Telegram: "Informace o blokádě závodu Azot je lež."

"Naše síly drží průmyslovou zónu Severodoněcku a ničí ruskou armádu ve městě," napsal.

Ukrajina uvedla, že v několika protiatomových krytech pod závodem Azot se ukrývalo asi 800 lidí, včetně asi 200 zaměstnanců a 600 obyvatel Severodoněcku.

18653

Timothy Snyder: Rusko plánuje světový hladomor

11. 6. 2022

čas čtení 2 minuty


Rusko má plán na hladomor. Vladimir Putin se chystá vyhladovět velkou část rozvojového světa jako další etapu své války v Evropě, píše Timothy Snyder.

Za normálních okolností je Ukrajina předním vývozcem potravin. Ruská námořní blokáda nyní Ukrajině brání ve vývozu obilí.

Pokud bude ruská blokáda pokračovat, desítky milionů tun potravin shnijí v silech a desítky milionů lidí v Africe a Asii budou hladovět.

Hrůznost Putinova plánu na hladomor je tak velká, že ji jen těžko dokážeme vnímat. Máme také tendenci zapomínat, jak zásadní roli hrají potraviny v politice. Pomoci nám může několik historických příkladů.

Británie: I princ Charles je zhnusen Johnsonovým rozhodnutím deportovat žadatele o azyl do Rwandy

11. 6. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty

30751
Vážně oslabený a ohrožený britský "premiér" Boris Johnson, od něhož tento týden hlasováním v Dolní sněmovně požadovalo 41 procent konzervativních poslanců, aby odstoupil (když se pominou poslanci, kteří jsou v Johnsonových placených vládních místech, bylo to 75 procent konzervativních poslanců) se snaží udržet ve funkci tím, že prosazuje co nejpopulističtější politickou strategii, aby se jí zavděčil ultrapravicovému křídlu v Konzervativní straně, které tam má od jeho nástupu k moci vrch.

Johnson si záměrně najmenoval do své vládu co nejnekompetentnější jedince, aby ho nemohli zastínit. Tito podivíni jsou ve vládních funkcích jen proto, protože Johnsonovi vyjadřují co nejsilnější loajalitu. Velmi to připomíná poslední léta komunistického režimu ve východní Evropě, kdy tam byli ve vládních funkcích také neumětelové jen proto, že se loajálně přidržovali oficiální ideologie.

Jednou z nejhroznějších Johnsonových ministrů je tzv. "ministryně vnitra" Priti Patel, neuvěřitelně hloupá a zlá osoba. Ta si vymyslela, s Johnsonovým souhlasem, že uprchlíky, žadatele o azyl, kteří do Británie připlouvají na vratkých člunech přes kanál La Manche, drtivou většinou oběti válek, násilí a pronásledování, bude deportovat do Rwandy. Rwanda ovšem není demokracie a zvlášť ohroženi tam jsou příslušníci LGBT komunity, protože homosexualita je ve Rwandě zakázána.


Rozhovor Britských listů 499. Aby žádný občan nebyl obětí diskriminace

6. 6. 2022

čas čtení 1 minuta



Za Babišovy vlády se zájmy slabších menšin v České republice spíše ignorovaly. Nejen Romů, ale i třeba důchodců či invalidů nebo dětí. Klára Laurenčíková, nově jmenovaná vládní zástupkyně pro lidská práva argumentuje, že ČR má lidskoprávní zákony dobré, jen jejich realizace často kulhá. Potíž je, že ministerstva mají moc, nikoliv ale lidi s expertními znalostmi. Kdežto nevládní sektor má o problémech menšin hluboké a rozsáhlé informace a také má s nimi těsné kontakty, ovšem je frustrován, pokud nefunguje spolupráce s ministerstvy. S Klárou Laurenčíkovou hovoří o těchto věcech Bohumil Kartous. Tento rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 7. června 2022.


Američtí republikáni vážně ohrožují demokracii v USA a tím celý svět

11. 6. 2022

čas čtení 11 minut

Ve čtvrtek se konalo v americkém Kongresu slyšení o Trumpem vyvolaném útoku na americký parlament, k němuž došlo 6. ledna 2021.Přítomní vyslechli šokující svědectví a americké televize vysílaly otřesnou reportáž o tomto útoku, o zraněných policistech a o ohrožení americké demokracie. Jenže na rozdíl od svědectví o Nixonově aféře Watergate, které americká televize vysílala celému fascinovanému národu před padesáti lety, ultrapravicové televize jako Fox News toto svědectví odmítly odvysílat a lháři v této televizi, jako její moderátor Tucker Carlson, útok z 6. ledna zcela bagatelizoval. Polovina amerického národa se tedy o tomto šokujícím a závažném slyšení v parlamentě vůbec nedověděla.

Ale co je opravdu znepokojující, je, že se do vlivných politických pozic v mnoha amerických státech dostávají republikánští lháři, stoupenci Donalda Trumpa, kteří mění legislativu tak, aby Trump mohl příští americké volby beztrestně zfalšovat ve svůj prospěch.  Znamená to nebezpečí nejen pro USA, ale pro celý svět. Pokud v roce 2024 znovu zvítězí v USA Donald Trump, Putin ovládne Evropu. (JČ)

Reportáž Channel 4 News:

 

Výbor předložil živé důkazy o útoku na Kapitol, ale republikáni odmítají první slyšení v hlavním vysílacím čase jako politické divadlo

Rozhovor Britských listů 497. Generace starých se v ČR drží u moci a nepřipustí nové myšlenky

27. 5. 2022

čas čtení 1 minuta



"Moje generace, my jsme vyrůstali ve světě, kdy jsme si vždycky mysleli, že se jednou všechno obrátí k lepšímu, že budeme mít všichni rovná lidská práva, že společnost začne brát mladé lidi vážně, že budeme blíže k Západu a k Evropské unii a že se budeme moci zasazovat o to jak řešit klimatickou politiku. Ale místo toho se čím dál tím víc ukazuje, že ta generace těch boomerů a milleniálů se drží u moci a nepouští žádné nové hodnotové směry do politiky. A to dlouhodobě bude vytvářet problémy." Jan Čulík mluví v tomto Rozhovoru Britských listů s Kryštofem Stupkou, delegátem mladých lidí z ČR u OSN. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 27. května 2022.

Ruská agrese na Ukrajině: Studny v Mariupolu jsou kontaminovány rozkládajícími se mrtvolami

10. 6. 2022

čas čtení 9 minut

- Někde v Oděse:


- Podle britského ministerstva obrany:

    Od 10. června ruské síly v okolí Severodoněcku nepostupují na jih města. Probíhají intenzivní boje ulice proti ulici a obě strany pravděpodobně mají vysoký počet obětí.

Ministerstvo obrany Spojeného království rovněž uvádí, že Rusko se uchyluje k neúčinným zbraňovým systémům, u nichž hrozí "značné vedlejší škody a civilní oběti", protože mu chybí přesnější moderní střely:

Od dubna ruské střední bombardéry pravděpodobně odpálily desítky těžkých protilodních střel Kh-22 (označení NATO, AS-4 KITCHEN) z 60. let 20. století proti pozemním cílům.

Tyto 5,5tunové střely byly primárně určeny k ničení letadlových lodí pomocí jaderné hlavice.

Při použití v roli pozemního útoku s konvenční hlavicí jsou velmi nepřesné, a mohou proto způsobit značné vedlejší škody a civilní oběti.

Rusko se k těmto neúčinným zbraňovým systémům uchyluje pravděpodobně proto, že mu chybí přesnější moderní rakety, zatímco ukrajinská protivzdušná obrana stále brání jeho taktickým letounům v provádění úderů na většině území země.


- Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky v pátek pro deník Guardian uvedl, že Ukrajina proti Rusku na frontě prohrává a je nyní odkázána téměř výhradně na zbraně ze Západu. "Je to nyní dělostřelecká válka... a my prohráváme, pokud jde o dělostřelectvo," řekl Vadym Skibitsky, zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky.

- Zde je video jednoho z mnoha masových hřbitovů na Ukrajině

Podle starosty Mariupolu Vadyma Bojčenka se pod každým zničeným domem ve městě nachází 50 až 100 zabitých lidí, přičemž množství zničených domů dosahuje 1 300.

 "Skutečný počet zabitých ve městě proto může být mnohem vyšší, než se dříve odhadovalo," uvedlo centrum.

 

Rozhovor Britských listů 498. Jak Česko neléčí traumata vzniklá covidovou izolací

31. 5. 2022

čas čtení < 1 minuta



Psychiatryně Kateřina Duchoňová má zkušenosti s tím, co dvouletá covidová izolace udělala dětem v uzavřených, izolovaných rodinách. Proč to Česká republika v podstatě neřeší? S Kateřinou Duchoňovou hovoří Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 31. května 2022.

Rozhovor Britských listů 496. Je politický aktivismus něco nepřístojného?

24. 5. 2022

čas čtení 1 minuta



Je politický aktivismus pro vědce či novináře něco nepřístojného? Nebo je demokracie založena na aktivní občanské společnosti? Společnost od devadesátých let děsivě zmátl Václav Klaus, který v české demokracii nadělal obrovskou paseku. Bohumil Kartous o těchto tématech hovoří s výzkumnicí Michaelou Pixovou z pražské pobočky Newyorské univerzity, která se zabývá ve své práci především ekologickou krizí a globální udržitelností. Dr. Pixová je také postdoktorská výzkumnice na BOKU, University of Natural Resources and Life Sciences ve Vídni. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 24. května 2022.

18822

Hnutí ANO navrhuje v Praze MHD ZDARMA do konce roku 2022!

10. 6. 2022

čas čtení 2 minuty

tisková zpráva


Na posledním zastupitelstvu jsem navrhoval speciální letní tarif hromadné dopravy (MHD), který měl po vzoru Německa zavést na červen až srpen MHD v Praze za poloviční cenu. Vedly mě k tomu dvě věci, píše Prokop Ondřej, předseda hnutí ANO v Praze.

1) MHD v Praze po koronavirové epidemii stále není naplněné a mnoho vozů jezdí prázdných nebo poloprázdných a je třeba POZITIVNĚ motivovat Pražany k využití hromadné dopravy.

2) Pražané se potýkají s energetickou a inflační krizí stejně jako zbytek republiky. Například v sousedním Německu k těmto krokům došli už před časem.

Pražská asociální koalice návrh hnutí ANO nepodpořila. Jelikož se ekonomická situace výrazně zhoršuje a mnoho Pražanů se propadá do chudoby, MHD stále není plné, budeme za hnutí ANO příští týden navrhovat MHD ZCELA ZDARMA až do konce roku 2022!

18207

Ultrapravicová vláda Borise Johnsona dá občanům proti drahotě 450 miliard Kč, energetické firmy zdaní částkou 150 miliard Kč. Co Česko?

10. 6. 2022

čas čtení 3 minuty

Jak jsme informovali, ultrapravicová vláda Borise Johnsona v Británii poskytne občanů letos proti drahotě podpůrný příspěvek ve výši 450 miliard Kč. Při tom zdaní energetické firmy částkou 150 miliard Kč.

Inflace v Británii je 9 procent. Inflace v České republice je 16 procent.

Všechny britské domácnosti bez rozdílu dostanou letos slevu z placení za energie ve výši 400 liber (12 000 Kč). Rodiny, které pobírají dávky v hmotné nouzi, nadto dostanou ještě  650 liber  (19 500 Kč).  Důchodci nadto dostanou ještě 300 liber (9000 Kč) na domácnost. Zdravotně postižení dostanou ještě dalších 150 liber (4500 Kč). Někteří britští občané tedy od vlády dostanou letos celkovou finanční pomoc 1500 liber (45 000 Kč). A co v Česku?

Výše měsíčního příspěvku na bydlení v roce 2022 po mimořádném navýšení je v ČR  stále nedostatečná.

Píše Radek Mokrý:

Ptal jsem se naší správní firmy o kolik zdraží teplo, a tudíž i teplá voda z roztocké kotelny na plyn. Prý o 38 %, tak jsem nechal zvýšit zálohy o totéž. Kotelna firmy Komterm tady v Roztokách vyrábí teplo pro asi čtvrtinu z 9 000 obyvatel.

Už za loňský rok mělo několik důchodců v domě s pečovatelskou službou za teplo nedoplatek cca do 10000.- Kč. A to mají vlastní tepelný zdroj, taky na plyn.

18821

Ruská agrese na Ukrajině: Británie absolutně zuří nad kriminálním odsouzením dvou svých občanů k smrti

10. 6. 2022

čas čtení 13 minut


- Ukrajina ztrácí až 200 vojáků denně - Zelenského pobočník

Podle Mychajla Podoljaka, vysokého poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek hovořil s BBC, se ztráty ukrajinské armády nyní pohybují mezi 100 a 200 vojáky denně.

Zelenskij minulý týden uvedl, že ukrajinská armáda ztrácí 60 až 100 vojáků denně.

Podle Podoljaka Ukrajina potřebuje stovky západních dělostřeleckých systémů, aby vyrovnala síly s Ruskem ve východním Donbasu.

Ruské síly vrhly na frontu prakticky vše, co není jaderné, a to včetně těžkého dělostřelectva, vícenásobných raketových odpalovacích systémů a letectva."

Naše požadavky na dělostřelectvo nejsou jen nějakým rozmarem... ale objektivní potřebou, pokud jde o situaci na bojišti.

Ukrajina potřebuje 150 až 300 raketových odpalovacích systémů, aby se vyrovnala Rusku - což je mnohem vyšší počet, než jaký dosud dostala, dodal Podoljak.


- Ukrajina spoléhá na západní zbraně, munice je málo - armáda

Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky prohlásil, že Ukrajina prohrává proti Rusku na frontách a je nyní téměř výhradně závislá na zbraních ze Západu, aby udržela Rusko na uzdě.

"Je to nyní dělostřelecká válka," řekl Vadym Skibitsky, zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky. Podle něj se nyní rozhoduje o budoucnosti na frontách, řekl deníku Guardian, "a my prohráváme, pokud jde o dělostřelectvo".

    Vše nyní závisí na tom, co nám [Západ] dá.

    Ukrajina má jedno dělostřelectvo na 10 až 15 ruských dělostřeleckých děl. Naši západní partneři nám dali asi 10 % toho, co mají oni".

Podle Skibitského Ukrajina denně spotřebuje 5 000 až 6 000 dělostřeleckých nábojů.

    Téměř jsme spotřebovali všechnu naši [dělostřeleckou] munici a nyní používáme standardní střely NATO ráže 155," řekl o munici, která je vystřelována z dělostřeleckých děl.

"Evropa dodává i granáty nižší ráže, ale s tím, jak Evropě docházejí, se jejich množství snižuje," dodal.

- Dva Britové odsouzení k trestu smrti "spáchali zločiny v Doněcku", tvrdí Rusko

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že dva britští občané a jeden Maročan odsouzení k trestu smrti v separatistické Doněcké lidové republice (DLR) se dopustili zločinů na území samozvaného státu.

Tento verdikt byl označen za "falešný rozsudek", který nemá "absolutně žádnou legitimitu".

DLR, kde separatistické síly zahájily v roce 2014 s podporou Moskvy vojenskou kampaň za odtržení od Ukrajiny, je mezinárodně uznávána jako součást Ukrajiny.

Z členských států OSN uznává celou ukrajinskou provincii Doněck, jejíž velká část zůstává pod ukrajinskou kontrolou, jako nezávislou DLR pouze Rusko.

- Podle vysokého ukrajinského představitele chce Rusko využít dva Brity a Maročana odsouzené k trestu smrti za boj proti ruským silám jako "rukojmí", aby vyvinulo tlak na Západ ohledně mírových jednání.

Po vynesení rozsudku nad Aidenem Aslinem, Shaunem Pinnerem a Saaudunem Brahimem v samozvané republice v Doněcku Ukrajina uvedla, že rozsudek nemá žádnou pravomoc a že muži jsou příslušníky ukrajinských ozbrojených sil a podléhají ochraně podle Ženevské úmluvy.

Kyjev bude svůj postoj k rozsudkům koordinovat s Londýnem, Washingtonem a EU, uvedl poradce ministerstva vnitra Vadym Děnisenko.

- Britský poslanec: Britové odsouzení k trestu smrti jsou Ruskem " zneužíváni jako rukojmí"
 

Ruská agrese na Ukrajině: Vláda Spojeného království je "hluboce znepokojena" rozsudky smrti vynesenými nad Brity

10. 6. 2022

čas čtení 8 minut

 

- Britská vláda uvedla, že je "hluboce znepokojena" rozsudky smrti nad Brity Aidenem Aslinem a Shaunem Pinnerem, kteří byli zajati během bojů na Ukrajině.

Úřad britského premiéra uvedl, že spolupracuje s ukrajinskými orgány, aby zajistil propuštění těchto mužů.

"Jsme tím samozřejmě hluboce znepokojeni. Neustále opakujeme, že váleční zajatci nesmějí být zneužíváni k politickým účelům," uvedl mluvčí.

"Jistě víte, že podle Ženevské úmluvy mají váleční zajatci nárok na bojovou imunitu a nesmějí  být stíháni za účast v bojových akcích. Budeme tedy i nadále spolupracovat s ukrajinskými orgány a snažit se zajistit propuštění všech britských státních příslušníků, kteří sloužili v ukrajinských ozbrojených silách a jsou drženi jako váleční zajatci."

- Carl Bildt doporučuje, aby NATO eskortovalo lodě s obilím z Oděsy do světa:


- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij ve čtvrtek informoval o "pozitivních" zprávách z jihovýchodní Záporožské oblasti, kde  podle něj ukrajinské síly porážejí ruské jednotky. Ve videoposelství Zelenskyj rovněž uvedl, že ukrajinské síly postupně postupují v Charkovské oblasti východně od Kyjeva a "osvobozují naši zemi".

18653

ZZZR

10. 6. 2022 / Petr Haraším

čas čtení 13 minut


Nikolaj nácek Platonovič Patrušev aneb Oběť má platit pachateli

Putinův teoretický nástupce (další svinský kgbák) Patrušev bude po Ukrajině požadovat reparace za okupační ruskou armádou zničená ukrajinská území. Až budou ruský plyn a ropa zatíženy reparační daní, to se bude soudruh fašista divit. Rusko sice nikdy za ukradené zničené žádné reparace neplatilo a platit nehodlalo, ale tyhle bude muset. Ruskem zdevastovanou Sýrii Kreml nechce obnovovat, protože na to nemá, a tak plive kolem sebe, že jde o povinnost někoho jiného, nejlépe nepřátel z EU nebo USA. Vydrancovaná Sýrie, vydrancovaná Venezuela, vydrancovaná Ukrajina. Je jedno jestli je to přítel nebo nepřítel, vydrancován mírotvůrci z Ruska bude tak jako tak. Patrušev je stejně posedlý jako Putin ničit, vraždit, krást kufry i celé země a jejich obyvatelstvo nahradit ruským. Je jim jedno, kde ruská genocida udeří, Ukrajina nebo Afrika či Střední východ. Lidí je jako sraček, říkal tak poručík Hamáček a tomu jeho vlak už jede, vole.

16578

O orgánech sociálně právní ochrany dětí

10. 6. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 9 minut

O těch nešťastných „OSPODECH“- o kterých všichni všechno vědí, o nichž hovoří a které kritizují…

„Věnuji dávným, skvělým kolegyním Aničce H. a Soně K., které mi díky svému opravdovému umění praxe (každá jinak), ukázaly, že OSPOD, Orgán sociálně právní ochrany dětí, opravdu není moje cesta…A ještě s nimi byla strašná sranda a měli se rády…“

Snad největší předsudky, mýty, fámy, naděje, těšínská jablíčka, zakrývání skutečnosti, pokrytectví se zjevují v agendě sociálně/právní ochrany dětí. Tato činnost je nejvíce sledovaná, nejvíce mediálně komentována, je zde největší fluktuace pracovníků a právem má pověst toho nejtěžšího v sociální oblasti.

Pokusím se zde opět podělit se o svůj osobní, subjektivní pohled dlouholeté praxe v sociální oblasti trošku jinak. A pochopitelně s nadsázkou.

18207

Jurečkovy hodnoty

10. 6. 2022 / Petr Chadraba

čas čtení 2 minuty

17927

Jako malého kluka mě fascinovaly kombajny. S místní partou jsme přes den na polích zkoušeli přemluvit kombajnisty, aby nás svezli. Po večerech jsme lezli do zásobníků a kradli obilí. Ne moc, ale stejně jsem rád, že jsme toho nechali. Až teď si ale uvědomuji, jak moc nám tam tehdy chyběl Marian Jurečka.

16951

Když umíráte a v dnešní krizi nemáte peníze. Jak jsou na tom asi tito lidé v České republice

10. 6. 2022

čas čtení 6 minut

Tento rozhovor vysílal ve své zpravodajské relaci rozhlas BBC ve čtvrtek v poledne.

Jakpak jsou na tom asi stejní lidé v České republice? 


Moderátorka:

Natankování benzínu nebo nafty do běžného rodinného vozu dnes stojí 100 liber (3000 Kč). Automobilové organizace  to označily za skutečně temný den.  Ceny zvýšila válka na Ukrajině a snaha ukončit závislost na dodávkách ropy z Ruska.

To zvyšuje tlak na rozpočty domácností. Nejde jen o benzin, ale také o ceny energií a potravin, které dosahují rekordních hodnot.

Výzkum Torontské univerzity prezentovaný na konferenci o rakovině v Chicagu ukázal, že u pacientů z domácností s nízkými příjmy je dvakrát vyšší pravděpodobnost recidivy onemocnění. Na téže konferenci odborník na rakovinu varoval, že pacienti budou kvůli krizi životních nákladů umírat dříve, než by měli. Helen Bornsové je 70 let a žije sama v Nottinghamu. Má mnohočetný myelom.

18596

Ruská duma "přehodnotí vystoupení Litvy ze SSSR"

10. 6. 2022

čas čtení < 1 minuta

Poslanec Státní dumy za stranu Jednotné Rusko Jevgenij Fedorov předložil návrh zákona o zrušení usnesení Státní rady SSSR ze dne 6. září 1991 o uznání nezávislosti Litvy. Fedorov se domnívá, že rezoluce byla nezákonná a byla přijata v rozporu s články sovětské ústavy.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

18274

Ruská diaspora v Německu podporuje Putinovu agresi

10. 6. 2022

čas čtení 2 minuty

Ruská diaspora v Německu je hluboce rozdělena na poslední příchozí, kteří přišli právě kvůli odporu proti Vladimiru Putinovi a jeho válce na Ukrajině, a na ty, kteří přišli dříve, sdílejí Putinovy ​​sovětské hodnoty a podporují jeho snahu dobýt Ukrajinu, upozorňuje Dmitrij Gubin.

18820

Jak se konečně "pořádně" emancipovat: Rýt držkou v uloupené zemi

10. 6. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

30752
Někdejší hlavní Putinův spojenec v ČR Zeman v ukrajinské kauze hovoří o tom, že ruského prezidenta je třeba postavit před soud. I jinak tupému Hradu došlo, že jeho dosavadní kurz na "dohodu s Moskvou za každou cenu a za všech okolností" není udržitelný, takže se musí přinejmenším začít přetvařovat. Podobný závěr z únorového přepadení Ukrajiny vyvodily dokonce i dezinformační Parlamentní listy. 

16524

Tisková zpráva:

Europoslanci chtějí reformovat Evropskou unii. Vyslovili se pro změnu zakládajících smluv

10. 6. 2022

čas čtení 1 minuta

Europoslanci podpořili hned dvě usnesení požadující právo iniciovat právní předpisy ze strany Evropského parlamentu. Ten je sice jediným přímo voleným evropským orgánem, který ale dosud jako jediný nemá pravomoc předkládat zákony. Kvůli tomu by ale bylo nutné změnit zakládající smlouvy. To by měly umožnit právě výsledky Konference o budoucnosti Evropy, které otevření smluv také vyžadují.

30824

Tisková zpráva:

Europoslanci vyzvali Gruzii k větší ochraně novinářů a nezávislosti médií

10. 6. 2022

čas čtení 2 minuty

Europoslanci schválili rezoluci o svobodě médií a ochraně novinářů v Gruzii. V ní vyzvali gruzínskou vládu k prošetření napadení novinářů a aktivistů v minulém roce, a k celkovému zlepšení právní a mediální situace v zemi. Také uvedli za jednoho z hlavních viníků úpadku země oligarchu Bidzinu Ivanishviliho, na kterého by podle nich měly být uvaleny sankce. Za frakci Greens/EFA rezoluci vyjednávala pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. 

18682

Tisková zpráva:

Klimatický balíček má snížit oteplování, ale také zbavit Evropu energetické závislosti

10. 6. 2022

čas čtení 2 minuty

Europoslanci hlasují o klíčových opatřeních pro snížení evropských emisí o 55 % do roku 2030 tzv. Fit for 55. Podle europoslance Mikuláše Peksy se tak Green Deal uvádí do praxe a teď máme jedinečnou šanci ovlivnit jeho konkrétní úpravy. Velkou roli v tomto procesu bude hrát české předsednictví Rady EU, které začne za necelý měsíc. Návrhy se týkají letectví, automobilů, využívání půdy či zřízení nového sociálního fondu.

Rozhovor Britských listů 500. Pětistý Rozhovor Britských listů

10. 6. 2022

čas čtení < 1 minuta



Rozhovory Britských listů vysíláme na Regionální televizi a zveřejňujeme je na Britských listech už sedm let. Při příležitosti pětistého rozhovoru jsme se rozhodli tak trochu ohlédnout za jejich historií. Je to těžké, co všechno vybrat z pěti set rozhovorů, ale aspoň jsme se o to pokusili. V každém případě: Rozhovory Britských listů byly na You Tube rozděleny do tematických celků a obsahují bohaté informace od mnoha osobností, interviewovaných za posledních sedm let. Tento rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 10. června 2022.

18819

Teror v pražském metru II.

9. 6. 2022

čas čtení 4 minuty

K článku "Teror v pražském metru" nám poslal čtenář, který si nepřeje zveřejnit své jméno, tento příspěvek:

Vaše kolegyně měla štěstí. Já bohužel ne.

Díky blízkosti zaměstání jezdím MHD poslední roky úplně minimálně, proto mne podobná příhoda, která se mi stala letos v březnu, tak zaskočila.

Prakticky stejná situace, jen s tím rozdílem, že sms s jízdenkou mi přišla ve chvíli, kdy revizor už v ruce držel můj mobil.

 „Nesplnil jste podmínku, pane, platnou jízdenku musíte mít už v momentě, kdy vstupujete do dopravního prostředku“.

Jak by se toto řešilo v praxi, mi už ale pánové vysvětlit nedovedli. Zřejmě tedy musím příště nechat ujet několik tramvají, autobusů, atd., dokud sms po pár minutách nepřijde. 

Nesouhlasil jsem, nechtěl jsem dvěma neurvalým hromotlukům vydat své doklady.

Oznámil jsem jim, že s nimi nesouhlasím, že koupenou jízdenku mám a nevydám jim ani doklady ani peníze.

Od této chvíle už jsem ale nejednal se dvěma zaměstnanci DP, ale se dvěma vyhazovači nočního baru nebo fotbalovými chuligány.  


Fyzický nátlak, omezování a vyhrožování. Dokonce vyhrožování dalším finančním postihem, pokud se nepodvolím.

18819

Teror v pražském metru

9. 6. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

30751

Ve čtvrtek ve 12.49 se stala na stanici pražského metra Staroměstská jedné naší spolupracovnici neuvěřitelná scéna.

Před vstupem do metra si prostřednictvím mobilu zakoupila jízdenku.

Po vstupu do metra a po příchodu na nástupiště jí zastavili revizoři a chtěli po ní jízdenku.

Ukázalo se, že zakoupená jízdenka dosud nepřišla. Spolupracovnice revizorům ukázala, že si na svém mobilu před okamžikem jízdenku zakoupila.

To revizorům nestačilo a začali od cestující vymáhat pokutu 1000 Kč.

Během cca dvaceti vteřin po zahájení útoku revizorů zakoupená jízdenka na mobil naší spolupracovnice došla, revizoři to viděli.

Revizorům to nestačilo, dál vyžadovali pokutu 1000 Kč a začali na spolupracovnici fyzicky útočit.

Podařilo se jí vysmeknout a utéct.

Co to je za chování?

PS. K tomu ještě dodatek. Minulý týden nás v Praze navštiívila americká turistka, která si pro jízdu pražskými dopravními prostředky pořídila trvalou jízdenku za 350 Kč. V lanovce na Petřín dostala od revizora pokutu 1000 Kč, protože si zakoupenou jízdenku neoznačila. Nikdo turisty neupozorní, že si jízdenku musejí označit a okrádání nevědomých turistů, kteří si zakoupí jízdenku v dobré víře, je zřejmě pro Dopravní podniky v Praze výhodným doplňkem jejich příjmů.

Turistka uvedla, že pokutu zaplatila kredit kartou a své bance po odjezdu z České republiky oznámí, že šlo o bankovní podvod a požádá a zrušení transakce. Což je vlastně pravda.

PPS. Předpisy DPP uvádějí, že do přepravního prostoru má právo cestující vstoupit "pouze s platnou jízdenkou". A tady samozřejmě tedy rakousko-uherským a komunistickým způsobem funguje úřední šiml a předpis je interpretován záměrně brutálně, aby mohl DPP "vydělávat". V normálních společnostech funguje totiž princip dobré víry. Jestliže tedy cestující ukáže revizorovi, že si jízdenku zakoupil, a jízdenka do dvaceti vteřin při rozhovoru s revizorem cestujícímu na mobil přijde, a on přesto od cestujícího vyžaduje pokutu 1000 Kč, a začne ho fyzicky napadat, je to naprosto necivilizovaná prasárna, proti níž by slušní politikové měli okamžitě zasáhnout.

Jeden pražský radní nám napsal: "No jo, ale to by si cestující mohl mobilem tu jízdenku koupit, až když revizora uvidí."

No a co? Cílem je snad, aby cestující měl jízdenku, ne aby byl terorizován a vydírán pro peníze... ?

16578

Schopnosti českého státu od seniorů až po jednotné inkasní místo

9. 6. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

30750

Podle informací na Seznam zprávy pět seniorů denně volá na speciální linku prospěšné společnosti Elpida, protože kvůli tomu, že se jim podařilo ušetřit na energiích, mají přijít o příspěvek na bydlení v následujícím čtvrtletí. Inu, jak to řekl dávno sociolog Buchtík v ČRo Plus: náš systém sociální podpory přistupuje k lidem v duchu hesla: na chudé musí být přísnost.

Ruská agrese na Ukrajině: Ukrajina nyní kontroluje pouze okrajové části Severodoněcku

9. 6. 2022

čas čtení 20 minut

- Ruští kolaboranti "odsoudili" tři cizince  k smrti.

Ruští kolaboranti v Donbasu odsoudili tři cizince, členy ukrajinské armády k smrti. Jsou to Britové Aiden Aslin, Shaun Pinner a Saadun Bragim z Maroka.

- Putin: Budeme okupovat, čeho se nám zachce. Putin přestal předstírat:

"Během války proti Švédsku Petr Veliký nic nedobyl, jen si vzal, co nám vždycky patřilo, i když to celá Evropa uznávala jako Švédsko. Zdá se, že teď je řada na nás, abychom si vzali zpět svá území."





S Tureckem nebylo dosaženo žádné dohody o vývozu ukrajinských dodávek obilí přes Černé moře, řekl ve čtvrtek Putinův mluvčí Peskov

Snahy Ankary byle neúspěšné, neboť Ukrajina uvedla, že Rusko klade nepřiměřené podmínky, a Kreml prohlásil, že přeprava je závislá na ukončení sankcí.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu ve včerejším projevu po boku svého ruského protějšku Sergeje Lavrova uvedl, že plán OSN na obnovení vývozu ukrajinského obilí námořním koridorem je "rozumný" a vyžaduje další jednání s Moskvou a Kyjevem, aby byla zajištěna bezpečnost lodí.

Peskov také novinářům řekl, že Rusko neočekává, že by Gazprom omezil dodávky plynu dalším evropským zákazníkům, a dodal, že jeho systém, podle kterého odběratelé platí za plyn v rublech, funguje tak, jak má.

- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij zopakoval své varování, že situace na Ukrajině vyvolá celosvětovou potravinovou krizi. Vzhledem k tomu, že Ukrajina není schopna vyvážet velké množství pšenice, kukuřice, ropy a dalších produktů, které podle jeho slov hrají "stabilizační roli na světovém trhu", Zelenskij v televizním projevu uvedl, že svět stojí na pokraji "strašné potravinové krize". 

18818

Hladomor v Afghánistánu. Putin destabilizuje svět

9. 6. 2022

čas čtení 3 minuty

Rozhovor v angličtině ZDE

Moderátor Channel 4 News:

Britský stínový ministr zahraničí David Lammy  odletěl do afghánského hlavního města Kábulu, aby se přesvědčil o dopadech katastrofálního nedostatku potravin.
Před chvílí se mnou hovořil z první ruky. Zeptal jsem se ho, jaká je situace.

David Lammy:

Obávám se, že je neuvěřitelně hrozná.

Dnes jsem navštívil dětskou nemocnici, strávil jsem tam  čas s miminky, matkami, dětmi, které jsou zoufale podvyživené, některé velmi smutně blízko smrti, a těmi, které to  přežijí, ale protože jsou podvyživené, to samzořejmě ovlivní jejich duševní zdraví a pohodu po zbytek života.

A samozřejmě už před naším odchodem z Afghánistánu byla situace zoufalá. Je to mimořádná krize, která se odehrává v době, kdy v této zemi vzrostly ceny hnojiv o 84 %. Když ceny pšenice rostou, rostou tady i ve světě, je to zoufalé, a proto jsem sem přijel.

Střední Evropa třicet let po pádu komunismu

9. 6. 2022

čas čtení 1 minuta

Dnes v 15:00 uvede Aliaksei Kazharski ve spolupráci s Visegrad Insight svou novou knihu “Central Europe Thirty Years After the Fall of Communism“ [Střední Evropa třicet let po pádu komunismu]. 


Připojte se online přes platformu Twitter spaces: https://twitter.com/i/spaces/1ypJdEBOYzaxW

Kazharského kniha se věnuje proměně zemí Visegrádu, které před třiceti lety pojilo společné úsilí „návratu na západ“ ztělesněné integrací do Evropské unie. Po roce 2015 se země Visegrádu ocitly v normativním rozporu s EU v oblasti migrační politiky. Kazharski argumentuje, že i přes tuto událost a demokratický regres v zemích V4, tak jsou tyto země na Evropě závislé na symbolické i materiální úrovni. 

Autor se v jednotlivých kapitolách věnuje také politickým a kulturním rozdílům mezi jednotlivými zeměmi V4 ve vztahu k západu a také dopadu pandemie Covid-19 na politický diskurs na národních úrovních. 

Odkaz na Google books.


V Chersonské oblasti osvobozují Ukrajinci vesnice od ruských okupantů. Nacházejí zvěrstva

9. 6. 2022

čas čtení 5 minut

Děsivá reportáž Channel 4 News. Lidi na tomto obrázku ruští vojáci zavraždili:


Překlad:

Reportér:

Ještě před týdnem toto byl jeden z posledních ukrajinských kontrolních bodů před dosažením fronty v Chersonské oblasti.

Nyní je toto místo obsazeno místními dětmi, které si hrají na válku.

Odtud se vydáváme do sítě vesnic, které ukrajinské síly nedávno dobyly zpět.

Na setkání s dospělými, kteří si přejí, aby to, co se tu dělo, byla jen nereálná noční můra, nebo si to jen namlouvají.

Penzistka:

Je to velmi těžké, velmi těžké.

Reportér:

Tuto vesnici Ukrajinci od Rusů znovu dobyli v posledních březnových dnech. Vojáci v prudkých bojích, které pokračují nedaleko odtud. 

Marže firem významným zdrojem inflace

9. 6. 2022

čas čtení < 1 minuta



Spotřebitel v úzkých a marže v tlustých, píše na sociální stíti ekonom David Navrátil: zatímco spotřeba u nás už klesá, tak analýza inflace v USA a EMU ukazuje, že mzdy inflaci moc neovlivňují, narozdíl od 80. let. Marže firem se staly významným zdrojem inflace. buff.ly/3Qhm73x


Přečetli jsme jinde

Institucionální rasismus? Chce Česká republika pomáhat jen určité části uprchlíků ohrožených válkou?

9. 6. 2022

čas čtení 2 minuty

Nejhorší je institucionální rasismus, se kterým se dnes a denně potýkám a v této době vzhledem k pomoci ukrajinským běžencům čím, dál více. Člověk se nestačí divit. Z více stran a institucí, jako je například krajský úřad, policie, nebo Správa uprchlický zařízení, dostávám otázky, zda jsme ze dne na den ukončili činnost. Nestačím tuhle "fámu" vyvracet.

18801

Omezený postup ruské armády v Donbasu v ostrém kontrastu s náklady a ztrátami

9. 6. 2022 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty

Tom Cooper je jeden z nejsledovanějších komentátorů k dění na Ukrajině, autor desítek a spoluautor stovek knih zejména k nedávným válkám. Není to úplně jednoduché čtení, protože se to hemží vojenskými zkratkami a terminologií, přesto doporučuji, píše na sociální síti Jiří Hlavenka. Tom Cooper píše o ruské invazi na Ukrajině od začátku a vždy byl velmi střízlivý a opatrný. Z jeho posledního shrnutí mě nicméně zaujalo následující...

31023

Další úspěšná okupace veřejného mínění nadreprezentovanou uřvanou menšinou

Lékaři v drtivé většině podporují očkování, ale veřejnost si myslí něco úplně jiného

9. 6. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

30762

Vědecký časopis Nature čerstvě vydal článek se závěry výzkumu provedeného na obřím vzorku 10 000 lékařů. Vyplývá z něj následující: 96 % lékařů by vakcínu proti covidu doporučilo svým zdravým pacientům, 90 % lékařů se buď naočkovalo, nebo se v době dotazování na očkování chystali, a 89 % odpovědělo, že schváleným vakcínám věří. Výzkumníky ale dál zajímalo, jestli o tom lidi vědí? Výsledky jejich dotazování v široké populaci jsou neskutečné: “V průměru si lidé mysleli, že schváleným vakcínám věří pouze 60 procent lékařů a že jen 57 % se chce nechat naočkovat.” Důvěru lékařů ve vakcíny podhodnotilo 90 % respondentů, poukazuje Jan Böhm z Lékařů bez hranic. To je exemplární, tentokrát vědecky prokázaná skutečnost, kdy uřvaná, nadreprezentovaná menšina dosáhne manipulace veřejného mínění v neprospěch veřejného zájmu.

18817

Očekávat od Ukrajiny, že se pokusí o diplomatické mírové rozhovory s Putinem, je jako chtít po znásilňované ženě, aby vyjednávala se svým násilníkem

8. 6. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 5 minut

30753

Paola Schietekatová získala práci svých snů. Sedmadvacetiletá Mexičanka pracovala jako behaviorální ekonomka pro Nejvyšší výbor pro akce a dědíctví, subjekt odpovědný za organizaci mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 v Kataru. Její pracovní zkušenost však byla přerušena 6. června 2021, kdy do jejího bytu v Dauhá vnikl muž, zatímco spala, a fyzicky ji napadl. Paola, která se ve svých 16 letech stala obětí sexuálního násilí, se rozhodla jít na katarské úřady podat stížnost, aby se neopakovala historie beztrestnosti, jíž byla jako teenagerka obětí. Odpověď: trestní soud jejího útočníka propustil a odsoudil ji ke 100 ranám bičem a sedmi letům vězení za "mimomanželský poměr" s mužem, který ji znásilnil.

Den po útoku se ekonomka dostavila na policejní stanici v Dauhá v doprovodu tehdejšího mexického konzula v Kataru Luise Ancony. Nesli lékařské potvrzení a fotografie modřin, které muž zanechal na rukou, ramenou a zádech.

18688

Smrtící ideologie: jak se lživá "teorie velkého nahrazení" dostala do mainstreamu

8. 6. 2022

čas čtení 17 minut

 
14. května bylo v Buffalu ve státě New York v obchodě s potravinami zastřeleno 10 černochů. Osmnáctiletý  střelec se hlásil k "teorii velké náhrady" - rasistickému předpokladu, že bílí Američané a Evropané jsou aktivně "nahrazováni" nebělošskými přistěhovalci. Na krátký okamžik se po této události zdálo, že hrůza poslední tragédie bude stačit k tomu, aby byla tato konspirační teorie odsunuta na okraj krajní pravice, odkud vzešla. Místo toho se stal pravý opak.

18591

Jaký je plán Západu na Ukrajině? A je možné jej dosáhnout?

Rizika vyplývající z války na Ukrajině jsou enormní a mají globální přesah

8. 6. 2022 / Daniel Veselý

čas čtení 9 minut

30756

Pokud sledujete produkci českých a zahraničních médií (čest výjimkám!) týkající se ruské invaze na Ukrajinu, můžete nabýt dojmu, že neexistuje jiná cesta z konfliktu než naprostá porážka Putinova Ruska. Hovoří se o formě a intenzitě vojenské pomoci, avšak téměř se nehovoří o možnostech a limitech diplomacie, přestože se už v březnu rodil návrh mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Spojené státy s Velkou Británií v zádech však tato jednání nepodpořily, a naopak zintenzivnily přísun vojenských zásilek do válečného kotle.

Realizaci tohoto v mých očích krajně nebezpečného gambitu zastávají i moji kolegové z Britských listů, zatímco jakýkoliv jiný pohled na věc se střetává v lepším případě s nepochopením; v horším případě některé příliš horlivé hlavy hovoří dokonce o zradě a kolaboraci, což silně zavání neomccarthismem a efektivně zabíjí jakoukoli diskusi – nehledě na skutečnost, že taková debata pomalu, ale jistě probíhá jak v předních světových sdělovacích prostředcích, tak i v nejvyšších patrech americké politiky.

Ruská agrese na Ukrajině: Téměř 600 lidí je zadržovaných v mučírnách v Chersonu, tvrdí Ukrajina

8. 6. 2022

čas čtení 13 minut

 
- Ukrajina obvinila ruskou armádu, že unáší obyvatele Chersonské oblasti na jihu země a drží je v mučírnách. Na brífinku to uvedla stálá zástupkyně ukrajinského předsednictví na Krymu Tamila Tačejevová:

"Podle našich informací je v Chersonské oblasti ve speciálně vybavených sklepeních, v mučírnách, zadržováno asi 600 osob. Asi 300 lidí je "ve sklepě" ve městě Cherson a zbytek je v jiných sídlech regionu, uvedla Tačejevová:

"Jsou zadržováni v nelidských podmínkách a jsou oběťmi mučení. Zadržení jsou "hlavně novináři a aktivisté", kteří organizovali "proukrajinská shromáždění v Chersonu a jeho oblasti" po obsazení území ruskými vojsky, a také váleční zajatci, uvedla Tačejevová.

Někteří Ukrajinci zadržovaní v Chersonské oblasti - civilisté, ale i zadržení bojovníci - byli posláni do věznic na Krymu, dodala.


- Z Rubižného, na okraji bojujícího průmyslového centra Severodoněcku v Luhanské oblasti Donbasu, kterou se invazní ruské síly snaží okupovat, přicházejí nové satelitní snímky ukazující vážné škody.

Tyto snímky zveřejnila na Twitteru americká satelitní společnost Maxar Technologies.
Zpravodajský portál Kyiv Independent připomíná, že o Rubižné se již několik týdnů vedou těžké boje.

18808

Británie: Vzbouřenečtí konzervativní poslanci budou blokovat Johnsonovu legislativní agendu

8. 6. 2022

čas čtení 3 minuty

Rebelujícíkonzervativní poslanci plánují "hlasovací stávky". Dále tak oslabí postavení Borise Johnsona

Poslanci se pokusí zbrzdit legislativní agendu Borise Johnsona, počínaje návrhem zákona o severoirském protokolu
 
Rebelující konzervativní poslanci připravují plány na "hlasovací stávky", které mají ochromit tvorbu zákonů a využít dramatického výsledku hlasování o nedůvěře Borisi Johnsonovi.

Někteří ze 148 poslanců, kteří v pondělí hlasovali pro sesazení premiéra, prohlásili, že se pokusí zbrzdit legislativní agendu jeho vlády, jako se to stalo na konci éry Theresy Mayové, tím, že se zdrží hlasování o klíčových zákonech.

18583

Nová ruská emigrace oprašuje "Nansenovy pasy"

8. 6. 2022

čas čtení 2 minuty

Někteří noví emigranti z Putinova Ruska usilují o oživení dvou myšlenek z 20. let 20. století. Jednou je distribuce tzv. Nansenových pasů členům této skupiny, aby se jejich status reguloval a usnadnil jim protesty. Druhou je vytvoření ruského národa v zahraničí, který by je odlišil jako "dobré" Rusy.

18274

Ukrajina: Stracková-Zimmermannová požaduje rychlé schválení reexportu německých tanků ze Španělska

8. 6. 2022

čas čtení 1 minuta

Předsedkyně výboru pro obranu Bundestagu požaduje, aby spolková vláda velmi rychle schválila případnou dodávku španělských tanků německé výroby Leopard 2A4 na Ukrajinu. "Velmi doufám, že spolkový ministr hospodářství Robert Habeck okamžitě udělí souhlas s exportem," řekla SPIEGELu politička FDP Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová.

Bezdomovectví | Rakousko | Automobilismus | Drogy | Zakázaný film ČT o Andreji Babišovi Selský rozum | Přímá demokracie | Norsko | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Katolická církev | Brexit | Islamofobie | Slovensko | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Očkování a racionalita | Srbsko | Japonsko | Státní správa v České republice | Budoucnost médií | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Film | Donald Trump | Popkultura a společnost | Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost | Povodně a změna klimatu | Demokratický proces se zasekl | Mučení | Český film | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Český památník z velkého roku | Írán | Genderová nerovnost ve společnosti | Řádění exekutorů v České republice | Druhá světová válka | Školství | Venezuela | Kuba | Václav Havel - dramatik a politik | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Wikileaks | Korupce | 21. srpen 1968 | Čína | Německo dnes | Chudoba | Jemen | Nobelova cena míru | Turecko | Technologie | Globalizace | Životní prostředí | Občanská společnost | Ekonomika | Lidská práva | Kulturník | Extremismus | Sýrie | Spam a šíření dezinformací na internetu | Sociální poměry | Joe Biden | PPF | ISIS, Islámský stát | Česká literatura | Babiš | Léková politika, zdravotnictví | Rozhovory Britských listů | Doprava | Energetické úspory | Imigrace do Evropy | Česká republika | Velká Británie - politika a společnost | Polsko | Francie | Ekologie | Lidské zdraví | Zdravotnictví a reformy | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Evropská unie | USA | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Linefall | Petr Fiala | Sdělovací prostředky | Koronavirus | Česká politická scéna | Identita | Budoucnost NATO a OSN | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Globální oteplování | Rusko za Vladimíra Putina | Ukrajina
19028