Bolsonaro posílá domorodým indiánům kontaminované matrace

31. 8. 2020 / Fabiano Golgo

čas čtení 8 minut
 

Brazilští domorodí indiáni volají o pomoc. Zatímco je pozornost světa jinde, fundamentalisticky "křesťanský" brazilský prezident podporuje tichou genocidu


Kromě toho, že vydal nezvyklý prezidentský dekret ZAKAZUJÍCÍ poskytování lékařské infrastruktury a dokonce i pitné vody domorodým indiánským kmenům (kterýžto dekret Nejvyšší soud zrušil s kritikou, že jde o opatření, jehož cílem je vyhlazení původního obyvatelstva Brazílie), nyní posílá Bolsonaro indiánům kontaminované matrace.

 
Indiánský kmen Laklãnõ odsoudil, že brazilská armáda (!!) mu přivezla, na přímou žádost prezidenta, více než stovku starých a potrhaných matrací, které mají být použity v provizorních nemocnicích, o nichž nařídil Nejvyšší soud, aby byly pro indiány postaveny. Indiáni totiž nemohou jít do normálních nemocnic v důsledku toho, že nemají imunitu vůči městským nemocem.

Sonia Guajajara, který zastupuje domorové brazilské národy na mezinárodních fórech, uvedla, že kmen byl šokován, když viděl ty matrace, a požádal o jejich analýzu. Z laboratorních testů vyplynulo, že jsou ty matrace silně kontaminovány hepatitidou, různými kožními plísněmi a 9 matrací bylo nakaženo koronavirem. Skandální.

I když Nejvyšší soud nařídil bezodkladnou výstavbu mimořádných nemocnic i sérii dalších opatření v boji proti pandemii mezi domorodci, vláda jeho příkazy plně nerealizovala, a tak se indiáni rozhodli vzít věci do vlastních rukou. 172 indiánských kmenů vytvořilo svou vlastní infrastrukturu a vlastní metody jak bojovat proti koronaviru a jak léčit nemocné. Brazílie má asi 300 domorodých indiánských kmenů a celkem čítají asi 800 000 osob. Brazílie má 210 milionů obyvatel.

Skupiny indiánů a bělošských dobrovolníků blokují (protizákonně) silnice, které umožňují přístup do regionů v blizkosti indiánských kmenů a bojují proti vetřelcům vlastními zbraněmi, aniž by žádaly o pomoc policii. Mnoho z nich odsoudilo skutečnost, že když je povolána policie, začne ochraňovat zlatokopy a dřevorubce a trestá indiány. Velmi často jsou vetřelci propuštěni a indiáni zatčeni, že proti nim bojují šípy a noži.

Foto: Indián z kmene Kuikoru


Foto: Lékařka Giulia

Kmen Kuikoru má pomoc lékařky jménem Giulia Parise Balbão, která se vzdala svého zaměstnání a vybudovala kliniku v džungli. Pomohla najmout zdravotní sestry a další pomocníky a nyní její tým léčí 72 členů čtyřistačlenného indiánského kmene, včetně náčelníka Afukaká Kuikury a jeho devadesátileté manželky. Giulia svědčí o tom, že se rozhodla odejít ze svého zaměstnání v nemocnici a přestěhovat se do džungle poté, co jí nařídil ředitel nemocnice, kde pracovala, aby neléčila domorodce, že dostal takový příkaz "seshora". Když viděla, že 57 indiánů testovalo pozitivně na koronavirus a byli posláni pryč bez jakéhokoliv doporučení ani léčby, spojila se s indiánským kmenem a zorganizovala internetovou kampaň na financování improvizované kliniky.

Foto: Improvizovaná indiánská klinika

Domorodí indiáni se také rozhodli vytvořit své vlastní hasičské sbory poté, co Bolsonaro nařídil státním hasičským sborům, aby ignorovaly žádosti indiánů o uhašení požárů deštného pralesa. Od té doby, co se Bolsonaro dostal k moci, vypalování deštného pralesa se zintenzivnilo o 89 procent.

Není pochyb o tom, že se Bolsonaro snaží spáchat proti domorodým indiánům genocidu. V nedávno vydaném filmu The Forum německého režiséra Marcuse Vettera, Bolsonaro říká v neformálním rozhovoru s bývalým americkým viceprezidentem Al Gorem, že chce "exploatovat bohatství" Amazonie v partnerství s USA. Gore na to reaguje neobratně a říká, že dost dobře nerozumí tomu, co má Bolsonaro na mysli. K té schůzce došlo během Světového hospodářského fóra v Davosu v roce 2019:



Bolsonaro za doprovodu svého ministra zahraničí Ernesta Araúja, se také vyjádřil, za pomoci překladatele, že vojenská historie Brazílie je špatně vykládána. "Mám velmi blízko k Alfredu Sirkisovi," říká Gore, a zmiňuje se tak o bývalém disidentu, který bojoval proti brazilské vojenské diktatuře (1964-1985) a který loni v červenci  zahynul při automobilové nehodě. Bolsonaro pak říká, že on sám je nepřítelem Sirkise, bojoval proti němu během vojenské diktatury. Je to lež, protože Sirkis odešel z Brazílie r. 1971, zatímco Bolsonaro se stal vojákem teprve v roce 1973. Al Gore říká, že možná to byl někdo jiný, načež Bolsonaro reaguje: "Ok. Historie brazilského vojenského režimu je vykládána špatně."

Což zřejmě vysvětluje, proč všechny školní učebnice dějepisu byly na Bolsonarův příkaz změněny a nyní se v nich píše, že rok 1964 byl "lidovou křesťanskou revolucí proti komunismu" a nikoliv začátkem vojenské diktatury.

Bolsonarova nenávist vůči domorodým indiánům pochází z tohoto období. Vojenská diktatura si říkala "rozvojová", což vyžadovalo budování silnic, které měly křížem krážem protkat Brazílii. Hlavní atraktivitou režimu nabízenou obyvatelstvu bylo "bohatství Amazonie". Propaganda způsobila, že se stalo kulturní normou považovat domorodé indiány za primitivy  bez duše (katolická církev diktaturu armádních generálů silně podporovala). Indiáni měli být vyučováni podle bible a donuceni, aby se přestěhovali do měst. Ti indiáni, kteří by se odmítli přestěhovat, by byli prostě vyhlazeni. Odhaduje se, že armáda vyvraždila více než 200 000 indiánů.

Traktory a náklaďáky prostě ničily domorodá území a zabíjely indiány, kteří jim stáli v cestě, dokud se americký prezident Jimmy Carter nesetkal s tehdejším brazilským prezidentem generálem Ernesto Geiselem a nepohrozil mu embargem, pokud tato praxe neskončí. Následnou kapitulaci ješitní generálové absolutně nenáviděli a Bolsonaro byl tou dobou mladý voják, jehož úkol vydat se r. 1978 do Amazonie a vraždit tam byl v důsledku Carterovy hrozby zrušen.

V roce 1977 jsem získal celostátní cenu projektu Rondon (Cándido Rondon byl armádní maršálek, který prosazoval ničení Amazonie a její proměnění v průmyslovou zónu) za text, který jsem napsal jako osmiletý školák. V tomto textu jsem vychvaloval invazi vojenských jednotek do Amazonie a využívání nerostného bohatství tohoto regionu! Dostal jsem cenu 700 amerických dolarů a byl jsem také odměněn cestou do hlavního města Brasília. Zblbli mě propagandistickým projektem, který vštěpoval mladým myslím, že na životech domorodých indiánů nezáleží a že daleko důležitější je exploatace přírodního bohatství Amazonie.

Uvědomil jsem si, že jsem byl podveden a že mě přiměli přijmout takovouto rasistickou představu teprve, když jsem se přestěhoval do Spojených států a poprvé v životě jsem se tam setkal s environtalismem. Tato moje zkušenost může částečně vysvětlit, proč Brazilci nebojují proti Bolsonarovi a proč jeho popularita v poslední době roste. Možnost, kterou jsem získal, totiž dovědět se fakta o své vlastní zemi až v zahraničí, není něco, co je k dispozici většině brazilského obyvatelstva.

Takže i když podstatná část brazilského národa je dostatečně normální na to, aby chápala, že je důležité zachovat amazonský deštný prales a nedotknutelnost domorodého indiánského území, v Brazílii je nicméně kulturně přijímáno, že původní obyvatele země jsou podlidi. A Bolsonaro zneužívá tohoto pohrdání, které mají Brazilci pro své domorodce. Přitom má štěstí, že se svět dnes věnuje jiným věcem, takže může bez problémů realizovat své genocidní plány, zatímco svět se dívá jinam. 

1
Vytisknout
8668

Diskuse

Obsah vydání | 3. 9. 2020