Úmrtí vyvolávaná globálním ohříváním budou vyšší než oběti pandemie

3. 9. 2020

Pokud svět výrazně neomezí emise skleníkových plynů, extrémní teplo by se do konce tohoto století mohlo stát hlavním globálním zabijákem. Celkově by mohlo připravit o život víc lidí než všechny infekční choroby dohromady, včetně tuberkulózy, HIV a malárie.

Climate Impact Lab v dosud největší mezinárodní studii pojednávající o zdravotních a finančních dopadech s ohledem na vysoké teploty uvedla, že změna klimatu by v roce 2100 mohla zvýšit globální úmrtnost o 73 dodatečných úmrtí na 100 000 lidí to podle stávajícího scénáře vysokých emisí. K těmto zbytečným úmrtím by nedocházelo, kdyby neexistovalo globální oteplování.

Změna klimatu vedla k vlnám veder, která nyní trvají déle, jsou intenzivnější a častější. Vědci tvrdí, že rostoucí teplo si vyžádá čím dál vyšší daň na lidských životech, zatímco teploty se neustále budou zvyšovat, píše Soumya Sarkar.

Nerovné riziko 

Rizika související s extrémním teplem jsou nerovnoměrně rozložena. Chudí a marginalizovaní lidé budou extrémním teplem pravděpodobně mnohem více ohroženi. Lidé žijící v zemích, jako je Ghana, Súdán, Pákistán a Bangladéš, mohou čelit dodatečným 200 nebo více úmrtím ve srovnání s celosvětovým průměrem 73 mrtvých na 100 000 lidí.

„Data ukazují, že chudé komunity nemají k dispozici prostředky, jak se těmto změnám přizpůsobit, takže nakonec kvůli horku umírají v daleko vyšší míře než ostatní segmenty společnosti,“ sdělila spoluautorka studie Tamma Carleton z Kalifornské univerzity.

„V chudých jižních zemích si horko může vybrat ještě hrozivější daň než rakovina a srdeční choroby,“ konstatoval další spoluautor studie Michael Greenstone z Chicagské univerzity.

Aby bylo možné analyzovat historické spojitosti mezi záznamy o teplotách a údaji o úmrtnosti, multiinstitucionální tým Climate Impact Lab shromáždil 399 milionů záznamů o mortalitě ve 41 zemích, což představuje asi 55 procent světové populace.

Vědci při předpovídání míry budoucích úmrtí s pomocí regionálních klimatických prognóz zjistili, že vypuštění další tuny oxidu uhličitého dnes v nákladech na zdraví vyjde v rámci pokračujícího scénáře vysokých emisí na 36,6 amerických dolarů, zatímco v případě mírného scénáře by tato částka činila pouze 17,1 amerických dolarů.

Úmrtí, jimž lze zabránit

Kdyby země cíle pařížské dohody o klimatu splnily, odhaduje se, že by se zabránilo dodatečným 84 procentům úmrtí v důsledku vysokých teplot.  

Není to poprvé, kdy nějaká studie upozornila na výraznou nerovnost týkající se dopadů venkovních teplot na různé segmenty lidské populace. Kupříkladu údaje z let 1957 až 2000 z Inde ukazují, že během horkých dní došlo ke zvýšené úmrtnosti v rurálních oblastech země, a nikoliv ve městech.

Další studie Climate Impact Lab (říjen 2019) zjistila, že do roku 2100 v Indii zemře v důsledku změny klimatu každý rok pravděpodobně asi o 1,5 milionu lidí více než dnes, což je míra úmrtnosti odpovídající stávající mortalitě týkající se všech infekčních chorob v této zemi.

Ztráta produktivity v důsledku tepelného stresu v Indii, kterou způsobují rychle rostoucí teploty, bude za dalších 10 let ekvivalentem 34 milionů pracovních míst na plný úvazek, jak uvedla Mezinárodní organizace práce (ILO) v červenci 2019.

Očekává se, že zemědělství a stavební práce budou strádat nejvíce, pokračuje ILO. To je pro Indii špatná zpráva, neboť zemědělství se věnuje nejvíce Indů; poté následují stavební práce, kde se musí dlouhé hodiny pracovat v horku.

Miliony indických zaměstnanců, kteří musejí pracovat ve venkovních podmínkách, mají za této situace značné obtíže cokoli vykonávat, což poškozuje jak produktivitu práce, tak veřejné zdraví.  


Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1695

Diskuse

Obsah vydání | 8. 9. 2020