Rasově a genderově vyvážený konvent Trumpových republikánů
28. 8. 2020
čas čtení
6 minut
Jestli vás něco na probíhajícím letošním Republikánském národním
konventu konzervativní GOP v Severní Karolíně opravdu zaujme, tak je to
překvapivá snaha republikánů o co nejvyšší rasovou a genderovou diverzitu
vystupujících hostů. Konzervativní komentátor Saagar Enjeti dokonce řekl, že
rozvrh řečníků je natolik rasově a genderově diverzifikovaný a zároveň je na
něm tolik ekonomických libertariánů, že republikáni začínají vypadat spíš jako
light verze Demokratické strany, tj. kombinace fiskální konzervatismu +
sociální liberalismu.
Již
předem avizovaný důraz přitom republikáni kladou zejména na hosty původem ze
zemí, jako jsou Kuba či Venezuela. To je jen další součást jejich snahy ukázat,
že „socialistické“ duo demokratů Biden-Harris ohrožuje Ameriku a její hodnoty,
což chtějí republikáni prezentovat právě na „zkušenostech“ těchto řečníků. Floridský byznysman kubánského původu Maximo
Alvarez tak dokonce ve svém projevu srovnával Joea Bidena s Fidelem
Castrem.
Avšak
za nejbizarnější projev v této kategorii lze označit projev prokurátorky latinského
původu Kimberly Guilfoyle, která se dle svých slov cítila jakožto dcera svých
imigrantských rodičů povinna na konventu bránit tzv. americký sen. Guilfoyle však
nakonec nezaujala ani tak obsahem svého sdělení, který lze prostě shrnout do
již zmíněného varování před údajným socialismem demokratů, jenž zničí Ameriku a
sebere jejím občanům svobodu a prakticky všechno trochu americké, což Guilfoyle
zkombinovala s neustálým vyzdvihováním americké velikosti. Řečnila totiž tak
dramatickým a agresivním tónem, že při projevu téměř řvala, a tím i ten vcelku
jednoduchý obsah svého sdělení zcela zastínila. Levicový komentátor Kyle
Kulinski k tomu poznamenal, že komukoli, kdo nebyl přímo z GOP a kdo již
nebyl přesvědčený o správnosti jejích
hodnot a idejí, to muselo připadat jako šílené divadlo. Dodal, že by se chtěl s Kimberly
Guilfoyle potkat, protože by rád věděl, kdo je její dealer.
Paradoxní přitom je, že kandidát demokratů na prezidenta Joe Biden je zleva
kritizován za své někdejší pokusy osekat veřejné výdaje na sociální zabezpečení
a někdy se dokonce říká, že při pohledu na jeho dlouhou politickou kariéru je
to vlastně jen umírněný republikán. Naproti tomu jeho „running mate“ Kamala
Harris loni při debatách o návrhu na zavedení všeobecného zdravotního pojištění
„Medicare for All“ podle mnohých jen ukázala, že jediné, čemu je skutečně
loajální je leda tak americký korporatismus. I přesto však spojení Demokratické
strany se socialismem nechybělo ve většině vystoupeních na konventu.
Vysoká diverzita hostů na konventu je dále zjevným pokusem alespoň do jisté
míry setřást z prezidenta Trumpa negativní auru rasisty a sexisty, k čemuž
ostatně republikány tlačí i kampaň samotných demokratů. Stačí jen připomenout moment
z posledních voleb 2016, kdy se v pořadu The View afroamerická a demokratům
nakloněná moderátorka Whoopi Goldberg otevřeně pustila do svého hosta, slavného
neurochirurga Bena Carsona, za to, že jako Afroameričan podporuje rasistu,
jakým je Donald Trump. Sám Ben Carson, dnes již Trumpův ministr bytové
výstavby, bude přitom na letošním konventu řečnit také.
Afroameričtí řečníci, jako senátor Tim Scott nebo
demokrat z Georgie Vernon Jones, si pak osvojili tvrzení, že Trump za
poslední čtyři roky dokonce vybudoval „nejvíce inkluzivní ekonomiku v americké
historii“. Opírají se přitom o fakt, že nezaměstnanost Afroameričanů a
Hispánců byla před pandemií rekordně nízká. To je však do jisté míry zkreslené,
jelikož neberou v potaz další fakt, že nezaměstnanost těchto menšin
soustavně klesala prakticky po celou dobu Obamovy administrativy – dále pak průzkumy,
ve kterých příslušníci menšin vyjadřují opačný názor a zejména mezirasovou
příjmovou nerovnost, o dalších datech nemluvě. Jako politické heslo se to však
jeví dostatečné.
Scottův neoliberálně laděný projev se pak stejně jako
mnoho dalších soustředil na to, co všechno menšinám nabízí ekonomická svoboda,
volný trh a víra v americký sen. Tento projev byl přitom tak optimistický,
že by člověk málem zapomněl, že americká ekonomika nyní čelí největšímu poklesu
od Velké deprese.
A ačkoli se dle mého názoru jednalo o přinejmenším
nejlepší vystoupení toho večera, nelze přehlédnout kontrast těchto Scottových
myšlenek a hlavní „message“ Trumpovy kampaně z roku 2016, která stála kromě
omezování imigrace a sociálního konzervatismu, právě na odporu k fetišizaci
politiky volného trhu. Právě to mu pomohlo získat hlasy tzv. bílé „working
class“ (pracující třídy) v klíčových státech v tzv. Rust Beltu, bez
nichž by volby nemohl vůbec vyhrát. Ukazuje se tak, že Trump jako prezident
Republikánskou stranu zase tolik nezměnil, spíše ona začala měnit jeho.
Zmínit je třeba i projevy bývalého černošského hráče
NFL Jacka Brewera a Trumpovy bývalé velvyslankyně při OSN indoamerického původu
Nikki Haley, o níž se mluví jako o možné budoucí kandidátce na prezidentku pro
rok 2024. Ta na konventu explicitně prohlásila, že Amerika podle ní rasistická
rozhodně není, čehož je důkazem i úspěšný život její rodiny v Jižní
Karolíně. A i přesto, že její projev patřil k těm nejlepším na republikánském
konventu, tak lze těžko říct, zda tyto proslovy mohly vůbec přitáhnout nějaké
voliče, které by Trump už neměl.
Nutno však dodat, že Trumpovi asi nic z výše řečeného
mezi
samotnými menšinami při volbách příliš nepomůže, avšak mnoho bílých voličů se
bude při volbách alespoň cítit více konformně a udrží si čisté svědomí, pokud
ho volit budou.
9737
Diskuse