Jak se Tchaj-šan málem stal čínským Černobylem

7. 7. 2021

Několik dní poté, co z jaderné elektrárny začala unikat smrtící radiace, vládnoucí komunistická strana dál prosazovala absurdní oslavy, které se staly charakteristickým znakem její vlády. Nebyl čas na špatné zprávy a strana zdržovala, váhala a skrývala pravdu o probíhajících smrtících událostech, napsal Ian Williams.

Tak vypadala černobylská katastrofa v roce 1986. Sovětští lídři nechali proběhnout v kyjevské oslavy Mezinárodního dne práce. Účastníci nevěděli o událostech kolem zničeného reaktoru jen něco přes 100 km odsud. Snímky těchto prvomájových oslav se staly symbolem zločinné prolhanosti strany a takřka se zopakovaly poté, co začátkem letošního června technická porucha zasáhla jadernou elektrárnu Tchaj-šan v provincii Kuang-tung. Došlo k tomu jen několik týdnů před oslavami stého výročí založení čínské komunistické strany.

Naštěstí se novému Černobylu podařilo vyhnout, ale reakce úřadů v Číně mrazivě upomínala na temné dny na Ukrajině.

16. června čínská vláda oznámila, že došlo k incidentu s palivovými tyčemi v jaderné elektrárně, ale zveřejnění této informace trvalo více jak týden. Jde o varovnou připomínku faktu, že autoritářské státy se vyhýbají nepříjemným pravdám. 8. června byly údajně americké úřady informovány, že bezprostředně hrozí "radiologická událost" na Tchaj-šanské jaderné elektrárně v provincii Kuang-tung, necelých 160 km od Hong-kongu. Čínské úřady údajně zvýšily limity pro přijatelnou radiaci vně elektrárny, aby se vyhnuly jejímu uzavření. Francouzská společnost Framatome, která je částečným spoluvlastníkem elektrárny, musela získat americkou výjimku, aby se dostala k technickým informacím potřebným k vyřešení problému - problému, jehož existenci čínské úřady v té době ještě ani nepřiznaly.

Po odvysílání zpráv CNN vydal Framatome prohlášení uvádějící, že se snaží vyřešit v elektrárně, kde vlastní 30 % podíl, "problém s výkonem". Čínská firma CGN se vyjádřit odmítla, ačkoliv elektrárna tvrdila, že vše je "normální". Až 16. června čínská vláda informovala Mezinárodní úřad pro atomovou energii, že nastal problém s několika poškozenými palivovými tyčemi. Označila záležitost za běžnou nehodu, která nevyvolává bezpečnostní obavy.

Mohlo to však dopadnout mnohem hůře. Technické detaily jsou uklidňující, ale přicházely velmi pomalu. Pokud by šlo o elektrárnu plně vlastněnou Číňany, ještě bychom tonuli ve tmě.

Celé to mrazivě připomíná nejen Černobyl, ale také vznik COVIDu-19.

V Číně zjevně vzniká vzorec, který už jsme v minulosti viděli u autoritářských režimů. Špatné zprávy jsou potlačovány a popírány. Čínská komunistická strana je ze své podstaty tajnůstkářská a má za to, že se nemusí nikomu z ničeho zodpovídat. Tento rys ještě zdůraznila koncentrace moci v rukou prezidenta Si-ťin pchinga. Úředníci se obávají vypustit špatné zprávy a dávají přednost tomu říkat císaři, co chce slyšet. V demokraciích se špatné zprávy rychle dostávají do titulků. V autokraciích se to stává mnohem řidčeji.

Čínské a francouzské firmy spolupracují také na jaderné elektrárně Hinkley Point v ceně 22 miliard liber budované v britském Somersetu, která používá stejnou technologii. Druhý společný projekt v Suffolku ještě nezačal s výstavbou. Čínská firma se také snaží postavit vlastní reaktor v Bradwellu v Essexu. Jde o první plně čínskou elektrárnu za čínskými hranicemi, přičemž Peking si přeje rozšířit trh pro svou jadernou technologii.

Dovolit čínské firmě s úzkými vazbami na komunistickou stranu sehrát tak zásadní roli v citlivé části nejkritičtější britské infrastruktury bylo vždycky hloupé. A vypadá to ještě mnohem hůř ve světle chování komunistů po Tchaj-šanu. Tato strana natolik záměrně postrádá transparentnost, že by nikdy neměla řídit jadernou elektrárnu ani ve své vlastní zemi, natož na britském pobřeží. Britská vláda má možnost s tím něco udělat. Otázka zní, jestli má i vůli.

Podrobnosti v angličtině: ZDE