Havárie přívodního vedení JE Temelín - odpověď úřadů

7. 7. 2021

čas čtení 16 minut
- Odpověď ing. Petra Krse ze Státního ústavu pro jadernou bezpečnost na dotaz ing. Oldřicha Maděry ohledně nedávné havárie přívodního vedení JE Temelín ZDE

Oldřich Maděra k tomu dodává:

Přiznám se, že pod nánosem propagandy jsem i já považoval dost dlouho Temelín za celkem dobře udělané technické dílo. No jo, jenže ono bylo sice dostavěno 2002, stavba zahájena 1989, ale technické řešení tak z 1965-1970. Kdo má doma televizi, pračku nebo auto z 1965?



Dobrý den pane Čulíku,

v pátek jsem dostal odpověď od pana inženýra Petra Krse ze Státního ústavu pro jadernou bezpečnost na můj veřejný dopis adresovaný Ing. Daně Drábové ze dne 25.6.2021, který jste zveřejnil v Britských listech. Odpověď SÚBJ přikládám a souhlasím se zveřejněním, nejlépe asi formou odkazu. Poděkoval jsem panu inženýru Krsovi za velmi dobře zpracovanou odpověď. Opět přikládám a souhlasím s jejím zvřejněním.

Připravil jsem zkrácený výtah pro ty, kteří to nebudou chtít číst celé:

1. Kdy k pádu přívodního vedení 400 kV došlo? Ve středu 23. 6. 2021 v 23:35 hod.

2. O které vedení a který blok JETE se jedná?    Vedení 400kV V052, druhý blok.
3. Bylo poškozeno i druhé přívodní vedení 400kV?    Ne, nebylo.
4. Proč nebylo vybudováno třetí záložní vedení?    To není v naší kompetenci.
5. Popište prosím podrobně stavy jaderné elektrárny.     Ochrana vedení 400kV → 400kV vypínače na obou stranách vedení → pokyn ŘS → rychlouzávěry páry do turbíny → bypass páry do kondenzá-toru → zasunutí všech skupin klastrů do reaktoru → horké odstavení reaktoru → nedošlo k překročení tlaků a teplot → převod vlastí spotřeby na V9002 (110k) → pojistné ventily nemusely otevřít → reaktor se uchladil bez problémů → nemusely nastartovat záložní diesely → nyní je blok odstaven
5. Jmenovitě prosím uveďte stavy hlavních částí JE.    Viz výše.
6. Bylo potřeba použít havarijních tyčí v reaktoru?    Ne, nazýváme je jinak, odstavné klastry.
7. Bylo potřeba aktivovat jinou část hav. syst. JE?    Ne, nebylo.
8. Uveďte prosím, proč jste veřejnost neinformovala?    Nebyl pro to důvod.


Podíval jsem se ještě na pár detailů kolem JETE.
Popis stavební dokumentace z roku 1990 je zde:

https://inis.iaea.org/collection/NCLCollectionStore/_Public/22/038/22038313.pdfh

Popis elektrické části JETE je v bakalářské práci pana Radka Trnky z roku 2009 viz zde:

https://theses.cz/id/esibt5/565557

Přívodní vedení a oba bloky, o kterých mluví ve své odpovědi pan Ing. Krs je možné nalézt zde:

https://www.google.ie/maps/@49.1709099,14.3684072,3417m/data=!3m1!1e3

Jak bude bráněn Temelín odstřelovači je možné nalézt zde:

https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/zasahovka-v-temeline-ma-nove-vybaveni-99365#gallery

Jak bude bránit Temelín armáda ČR je možné nalázt zde:

https://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vojaci-branili-jadernou-elektrarnu-temelin-pred-utokem-teroristu-209349/


Já bych k tomu jen dodal tři odstavce z mé odpovědi Ing. Krsovi.

Dnes by se to udělalo kabelem 400 kV a rozvodna by byla do 500 m od elektrárny, asi GIS 400 kV. Živé nechráněné vodiče by určitě nevedly nad třemi jednofázovými blokovými transformátory obou bloků (každý asi 333 MW). Dnes jsme byli 5 stožárů od toho, abychom ty vodiče na ně strhli.

Na celé věci mi ještě vadí, že všechna ta čtyři vedení, o kterých hovoříte ve své odpovědi, vedou cca 3 km od elektrárny k rozvodně Kočín v plochém nechráněném terénu ve vzdálenosti jen cca 200 - 400 m od sebe. Pokud by se tedy v budoucnu stalo něco podobného jako minulý týden v Hruškách, tak bychom byli beze všech čtyř vedení, se dvěma reaktory na 1000 MW a jen na dieselech. Hrušky jsou od Temelína jen cca 200 km. Tím by se měl pomalu někdo začít zabývat.

Ta obě stávající vedení 400 kV jsou trojsvazek a podle mého hrubého odhadu má každé z nich přenosovou schopnost tak cca 1600 - 2000 MW. Pokud by se tedy změnilo elektrické schéma, před elektrárnou by se nainstalovala spojka a asi by se vyměnily i vypínače v rozvodně Kočín, tak by se to vedení v případě havárie na tom druhém dalo sdílet oběma bloky. Ušetřily by se stamiliony za výpadek provozu a bylo by více času na opravu / údržbu toho druhého vedení. Ideální by bylo dát alespoň jedno a nebo i obě vedení pod zem. Jednotlivé země EU se nyní propojují kabely i na vzdálenost stovek km. Zde jsou to jen asi 3 km.  

Ještě bych doplnil obrázek se zakreslením stožárů, které vlastně spadly, protože to nikdo nikde neuvedl:


Kroužkem jsou označeny ty tři nosné stožáry, které spadly, ve čtverečku pak ty kotevní, které to podržely, aby to nepadalo dále. Detailně to posal pan ředitel ČEPSu, Martin Durčák zde:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tornado-lamalo-stozary-jako-sirky-nahradi-je-mobilni-vedeni-168695

Ještě náhled na uspořádání vývodu výkonu z reaktoru. Blokový transformátor 1 000 MW byl rozdělen do tří jednotlivých fází a stojí venku pod holými vodiči přívodního vedení. Zvýrazněn je poslední kotevní stožár vedení 400 kV a proti němu portál 400 kV který celé vedení zakončuje.



STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST
Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1
V Praze dne 1. července 2021
č.j. SÚJB/OS/15600/2021


Vážený pane Maděro,

děkujeme za zájem o informace, týkající se odstavení 2. reaktorového bloku JE Temelín
(ETE) dne 23. 06. 2021. K Vašim dotazům uvádíme následující:

ad 1) 23. 6. 2021 v 23:35 hod.

ad 2) Vyvedení výkonu 2. bloku, 400 kV, linka V 052.

ad 3) Žádné další linky poškozeny nebyly, ať již vyvedení výkonu 1. bloku či dvě rezervní
linky 110 kV.

ad 4) Toto nespadá do kompetence SÚJB, linka vyvedení výkonu nemá souvislost s jadernou bezbečností (JB). Přesto uvádíme, že stávající řešení napájení vlastní spotřeby a vyvedení výkonu těchto bloků (PWR, VVER) s generátorovým vypínačem ve vyvedení výkonu je v souladu s koncepcí, ověřenou mnoha desetiletími provozu jaderných bloků s elektrizační soustavou.

ad 5) SÚJB disponuje přesnými parametry bloku důležitými z hlediska jaderné bezpečnosti, ale nejsme oprávněni poskytovat je třetím osobám. Pokud Váš zájem o detailní parametry trvá, obraťte se na držitele povolení, tedy ČEZ, a. s.

Jaderná elektrárna Temelín projektově musí zvládnout zajistit jadernou bezpečnost při ztrátě všech linek, které vedou mezi ETE a rozvodnou Kočín. V průběhu této události došlo k zapůsobení rozdílové ochrany blokového vedení (toto blokové vedení je v majetku ČEPS) od zkratu ve fázi L1 na lince V052. Při zkratu na lince V052 došlo ke ztrátě vyvedení elektrického výkonu HVB 2 do přenosové soustavy. Došlo k odpojení (vypnutí) generátorového (nachází se ve strojovně ETE) i blokového (nachází se v rozvodně Kočín) vypínače. Proto došlo k automatickému pokynu na regulační orgány TG, které uzavřely vstup páry do turbíny. Přebytek tepelné energie byl odveden pomocí bypassu (přes přepouštěcí stanici do kondenzátoru (PSK), nejedná se o pojistné přetlakové ventily) do hlavního kondenzátoru pod turbínou a nedošlo tak k nárůstu tlaku v parogenerátorech nad nepřípustnou mez (PV PG ani PSA neotevřely). Řídicí systém (limitační systém) reaktoru následně zreguloval tepelný výkon reaktoru. Po přechodu do režimu horkého odstavení hlavní regulace bloku zastabilizovaly hlavní parametry bloku (jako jsou základní parametry primárního o kruhu a hladiny v parogenerátorech), a to systémy k tomu projektově určenými. Obsluha poté provedla základní diagnostiku provozního stavu bloku a všechny potřebné kroky pro zajištění jaderné bezpečnosti (došlo ke kontrole odstavení reaktoru a ke kontrole zajištění odvodu zbytkového tepla). V rámci tohoto přechodového procesu nedošlo k překročení parametrů (tlaků, teplot apod.) a nedošlo k iniciaci bezpečnostních systémů. Vlivem poruchy došlo k přechodu vlastní spotřeby bloku na linku V9002. Všechny spotřebiče, zajišťující jadernou bezpečnost či související s jadernou bezpečností, přešly na toto rezervní napájení vlastní spotřeby bez problémů a dále byly schopny plnit svoji bezpečnostní funkci. Vše výše popsané se stalo zcela v souladu s projektem jaderného zařízení.

ad 6) Pojem „havarijní tyče“ projekt nepoužívá. Na ETE se k regulaci výkonu a k odstavení bloku používají skupiny klastrů (regulační, odstavné). V důsledku poruchy na vyvedení výkonu a následně s tím spojeným HAZR (hromadný automatický přechod na rezervní napájení) došlo k nehavarijnímu působení limitačního systému typu a + c (omezení výkonu reaktoru) a následně k působení limitačního systému typu d (rychlé nehavarijní odstavení reaktoru). Tím došlo k zasunutí všech skupin klastrů do aktivní zóny reaktoru a k zastavení štěpné řetězové reakce. Druhý blok byl tak převeden do stabilizovaného bezpečného stavu (do režimu horkého odstavení).

ad 7) Ne.

ad 8) K podrobnému informování ze strany SÚJB nebyl důvod. Událost se stala mimo elektrárnu na vyvedení výkonu, které je součástí přenosové soustavy a nemá souvislost s jadernou bezpečností. Z hlediska jaderné bezpečnosti proběhlo odstavení dle projektu. K podobným (rychlým) odstavením, v důsledku poruchy technologie, občas dochází a projekt s tím počítá. O události včas, dostatečně podrobně a výstižně informoval média i veřejnost provozovatel jaderné elektrárny Temelín (ČEZ, a. s.)

Nad rámec Vašich dotazů si dovolujeme připojit krátký vhled do problematiky jaderné bezpečnosti, elektrického napájení ETE a působnosti SÚJB.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost mimo jiné dohlíží, tak, jak je uvedeno v zákoně 263/2016Sb., Atomový zákon, na mírové a bezpečné využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Nehodnotí a nedohlíží na výrobu elektrické energie z jaderných elektráren. Je tedy nutné odlišovat zajištění jaderné bezpečnosti na jedné straně a výrobu elektrické energie na straně druhé.

V tomto smyslu jsou (a v souladu s projektem) na jaderné elektrárně kategorizována vybraná zařízení (systémy, konstrukce, komponenty) do bezpečnostních tříd. (BT 1, BT 2, BT 3) - ta vliv na jadernou bezpečnost mají. Dále existují zařízení s vlivem na JB, která nejsou vybraným zařízením (tato zařízení samostatně neplní žádnou bezpečnostní funkci, ale mají vliv na JB), a zařízení bez vlivu na JB. Turbosoustrojí ETE, generátory, generátorové vypínače, blokové transformátory, odbočkové transformátory a blokové linky 400kV ETE – rozvodna Kočín, nepatří mezi vybraná zařízení a neplní žádnou bezpečnostní funkci z pohledu zajištění JB.

Zároveň je nutno zmínit, že mezi ETE a rozvodnou Kočín existují 4 linky. Každý blok má svou linku 400kV (V051 a V052) pro vyvedení výkonu či napájení vlastní spotřeby bloku. Zároveň jsou vybudovány dvě rezervní linky (V9001 a V9002) 110 kV, sloužící pro rezervní napájení vlastní spotřeby elektrárny. Při odstávce linky 400 kV, či při poruše této linky, přecházejí spotřebiče automaticky a hromadně z linky 400 kV na napájení z linky rezervního napájení 110 kV.

V případě nedostupnosti napájení z rozvodny Kočín je v lokalitě ETE instalováno 6 bezpečnostních dieselgenerátorů (3 na každý hlavní výrobní blok), přičemž na zajištění bezpečnostních funkcí bloku stačí 1 DG na blok, dále dva společné DG pro oba bloky (SR DGS) a dále byly nainstalovány, v rámci pofukušimských opatření, další dva „SBO dieselgenerátory“ společné pro oba dva bloky s možností jejich přepnutí na jakoukoliv z rozvoden bezpečnostních systémů obou HVB.Z hlediska SÚJB je klíčové, aby měla elektrárna zajištěny zdroje elektrické energie pro napájení vlastní spotřeby, zejména pro systémy důležité či související s jadernou bezpečností pro zajištění odvodu zbytkového tepla (plnění základní bezpečnostní funkce).

S pozdravem

Ing. Petr Krs
ředitel sekce pro řízení a technickou podporu




Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Ing. Petr Krs

ředitel sekce pro řízení a technickou podporu

Senovážné náměstí 9

110 00 Praha 1


datovou schránkou me7aazb

Věc: Havárie přívodního vedení v JE Temelín - odpověď

Dobrý den pane řediteli,

děkuji za Vaši odpověď na můj dopis ze dne 25.6.2021. Přiznám se, že mě potěšilo, jak věcně a detailně jste se této věci zhostil. V dnešní době není ve stání správě ČR mnoho úředníků, kteří by se s tím vypořádali podobným způsobem. Ještě jednou díky za věcný a otevřený přístup...

V podstatě jste odpověděl na všechny mé otázky a i na mnoho dalších, nevyslovených. Uklidnil jste mě v tom smyslu, že se bezpečností jaderné elektrárny někdo zabývá a to rozumným způsobem a že to je alespoň tak, jak to je. To asi uklidní i mnoho jiných lidí s technickým vzděláním, kteří uvažovali po zprávách o pádu přívodního vedení JETE podobně jako já a kladli si podobné otázky.
Podíval jsem tak trochu do historie výstavby JETE. Proběhl jsem si například tento dokument:

https://inis.iaea.org/collection/NCLCollectionStore/_Public/22/038/22038313.pdf

Vyplývá z něj, že v té době měli všichni zejména starost o to, jak tam nalijí ty tisíce kubíků betonu a jak to celé zkompletují. Uvažovali o zajištění napájení všech provozů, ano, správně, ale moc již neuvažovali o vyvedení výkonu a o celkové odolnosti elektrárny proti klimatickým jevům. To vše bylo vymyšleno někdy v 70. - 80.  letech minulého století. Od té doby se vše velmi změnilo.

Dnes by se to udělalo kabelem 400 kV a rozvodna by byla do 500 m od elektrárny, asi GIS 400 kV. Živé nechráněné vodiče by určitě nevedly nad třemi jednofázovými blokovými transformátory (každý asi 333 MW). Dnes jsme byli 5 stožárů od toho, abychom ty vodiče na ně strhli.

Na celé věci mi ještě vadí, že všechna ta čtyři vedení, o kterých hovoříte ve své odpovědi, vedou cca 3 km od elektrárny k rozvodně Kočín v plochém nechráněním terénu ve vzdálenosti jen cca 200 - 400 m od sebe. Pokud by se tedy v budoucnu stalo něco podobného, jako minulý týden v Hruškách, tak bychom byli beze všech čtyř vedení, se dvěma reaktory na 1000 MW a jen na dieselech. Hrušky jsou od Temelína jen cca 200 km. Tím by se měl pomalu někdo začít zabývat.
Ta obě stávající vedení 400 kV jsou trojsvazek a podle mého hrubého odhadu má každé z nich přenosovou schopnost cca 1600 - 2000 MW. Pokud by se tedy změnilo elektrické schéma, před elektrárnou by se nainstalovala spojka a asi by se vyměnily i vypínače v rozvodně Kočín, tak by se to vedení v případě havárie na tom druhém dalo sdílet oběma bloky. Ušetřily by se stamiliony za výpadek provozu a bylo by více času na opravu / údržbu toho druhého vedení. Ideální by bylo dát alespoň jedno a nebo i obě vedení pod zem. Jednotlivé země EU se nyní propojují kabely i na vzdálenost stovek km. Zde jsou to jen asi 3 km. Chápu ale, že je to starost jiných lidí a ne Vaše.

    Ing. Oldřich Maděra
    MADĚRA, spol. s r.o.
    jednatel

1
Vytisknout
10149

Diskuse

Obsah vydání | 13. 7. 2021