Kanada je varováním: Ve stále větších oblastech světa bude pro lidstvo brzo na příliš velké horko - nebude tam možné žít

1. 7. 2021

čas čtení 6 minut
 
Bez okamžitého a rozsáhlého globálního úsilí bojovat proti klimatické katastrofě rozsah neobyvatelných oblastí na planetě Zemi dál poroste


Klimatická krize znamená, že léto je dobou stále nebezpečnějšího horka. Tento týden na americkém tichomořském severozápadě nejsou teplotní rekordy pouze překračovány, jsou naprosto likvidovány. V kanadské provincii Britská Kolumbie dosáhla teplota šokující výše 47,9 stupňů Celsia. V horku, spíš typickém pro Saharu, zemřely na přehřátí stovky osob, silnice popraskaly horkem a elektrické kabely horkem roztály..., píše Simon Lewis, profesor globálních změn na univerzitě v Londýně a v Leedsu.

 
 
V předchozí vlně veder letos v červnu zaznamenalo pět zemí na Blízkém východě teplotu vyšší než 50 stupňů Celsia. Extremní vedro postihlo Pákistán, kde upadlo dvacet děti ve škole do bezvědomí a musely být ošetřeny v nemocnici na přehřátí.

V důsledku pokračujících emisí skleníkových plynů je jasné, že další extremní vlny horka budou stále častější. Vědci nyní vypočítali nárůst jejich pravděpodobnosti. Například, vlna veder v roce 2019 v Evropě, která usmrtila 2500 osob, byla pětkrát pravděpodobnější, než by bývala byla bez globálního oteplování.

Ve většině míst způsobuje extremní horko problémy, narušuje ekonomiku a zvyšuje úmrtnost dětí a starších lidí. Avšak na celé řadě míst na Blízkém východě a v Asii se objevuje něco opravdu děsivého: vzniká tam tak obrovské horko, že se v něm nedá žít.

Zatímco lidské bytosti dokáží přežít i v teplotách nad 50 stupňů Celsia, pokud je nízká míra vlhkosti, ale když je vysoká teplota a zároveň i vysoká míra vlhkosti, člověka nezachrání to, že se potí, ani že se polévá vodou. Je to takzvaná teplota mokré baňky - teploměru zabaleného do mokré látky. Lidské bytosti nedokáží přežít trvalejší vystavení teplotě mokré baňky vyšší než 35 stupňů Celsia, protože nelze lidské tělo zchladit. Ani ve stínu a ani s neomezeným množstvím vody.

Kdysi se vědci domnívali, že teplota mokré baňky 35 stupňů Celsia je nemožná. Avšak loni vědci informovali, že místa v Perském zálivu a v Pákistánu v údolí řeky Indus už tuto hranici dosáhla, i když jen asi na hodinu nebo dvě a jen v malých oblastech. Jak se zvyšuje globální oteplování, vědci předpovídají, že vlny veder a doprovázející teplota, v níž se nedá přežít, budou trvat déle a budou se vyskytovat v širších oblastech a v nových místech, včetně částí Afriky a amerického jihovýchodu.

Určitě je nutno snížit emise uhlíku v tomto desetiletí o polovinu a do roku 2050 dosáhnout nulových emisí.

Dále, je nutno se připravovat na vlny horka v budoucnosti. Prioritou je v první řadě krizové plánování pro veřejné zdraví: poskytnout lidem důležité informace a přesunout zranitelné osoby do klimatizovaných místností. Předpovědi veder musejí obsahovat informace o teplotách mokré baňky, aby se lidé naučili rozumět tomuto nebezpečí.

Plány by měly vzít v úvahu, že vlny veder posilují strukturální nerovnost. Chudší čtvrti mívají méně zeleně, a tak je tam větší horko, lidé, kteří pracují venku, často za minimální plat, jsou zvlášť zranitelní. Bohatí si také kupují za vysoké ceny chladicí zařízení a mnoho z nich má možnost utéci, což zdůrazňuje důležitost plánování veřejného zdraví.

Nutné je vytvořit zdroje energie, které dokáží přežít vlny horka, protože ve vedrech je v důsledku provozu klimatizačního zařízení daleko větší nápor na zdroje elektrické energie. Proti horku je také nutno zabezpečit internet a datová centra.

Je zapotřebí nových stavebních norem, udržujících budovy v chladu, a dopravní systémy musejí být vedrům přizpůsobeny, aby v nich mohly fungovat.

Modifikovat domácnosti, aby byly energeticky efektivní, je také příležitostí jak nás udržet v chladu. Například instalace elektrických čerpadel horka pro vytápění domů v zimě znamená, že v létě se mohou přepojit tak, aby fungovaly jako hladicí systém. Města mohou být udržována v chládku, pokud budou na střechách pěstovat zeleň a větší množství zeleně ve městech způsobí, že to budou příjemnější místa k životu.

(Pozn. JČ. V Budapešti jsou skoro všechny hlavní ulice nyní lemovány stromy. Proč ne v Praze?)

Je nutno před horkem také ochránit zemědělství a širší ekosystémy, na nichž všichni závisíme. V Bangladéši jen dva dny horka letos v dubnu zničila 68 000 hektarů rýže, více než 300 000 farmářů tak přišlo o 39 milionů dolarů. Je nutno vypěstovat nové druhy plodin, odolných vůči horku, jinak drasticky stoupnou ceny potravin, což povede k chudobě a k občanským nepokojům.

Podrobnosti v angličtině ZDE

K tomu poznamenává Beno Trávníček:

Víme, že nejlepším přírodním chladičem je vícepatrová zeleň. Ta u nás úplně ze všeho nejvíc chybí v podobě remízů a mezí na velkých širých rodných lánech zprzněných komunisty a s výhodou k maximálnímu zisku používaných kapitalisty (ať žijí výjimky!) Cesta podle všeho vede jasným směrem - přes další a další tornáda v moravské polopoušti a mnohá další dodstatečně destruktivní a katatrofická upozornění přírody napříč naší zemí a časem. Uvidíme tak patrně v přímém přenosu jaké jsou meze lidské zabejčenosti a zabedněnosti nenechat si poradit, že zachránit přírodu je ta lepší varianta pro budoucí společný život. Zaujala mne proto věta p. Moliče Zbytek lidí bude omezen až okolnostmi. To je třeba vytesat. Ještě pozn. - jsem odborný pesimista, tj. tak či onak vychovávám svojí prací lidi v problematice ŽP už celá jedna Kristova léta - výsledek, jak vidno, je poněkud žalostný (možná bych tedy i já měl vrátit rodný list).



1
Vytisknout
6809

Diskuse

Obsah vydání | 8. 7. 2021