Dva roky koronaviru: jak se pandemie vyvíjela po celém světě

31. 12. 2021

 
Zpočátku se oznámení těšilo jen malé pozornosti veřejnosti. Ukázalo se však, že nemoc, která vešla ve známost jako covid-19, je něco úplně jiného.
 
Během následujících dvou let přišlo kvůli viru o život více než 5 milionů lidí po celém světě; slovo "lockdown" se stalo součástí běžného světového slovníku a vlády a jejich občané stále čekají na to, zda se budeme moci alespoň trochu vrátit k "normálu".

Virus také odhalil nerovnosti v rámci jednotlivých zemí, pokud jde o dopad na hůře placené zaměstnance ve veřejném sektoru, a také prohloubil globální nerovnosti, protože zavádění vakcín probíhá velmi rozdílným tempem.

Evropa a Severní a Jižní Amerika mají nejvyšší počet případů onemocnění

Podle údajů Our World in Data, které jsou k dispozici do 20. prosince, je v této fázi pandemie pozitivní na covid více než jeden z deseti lidí v Evropě a Americe. I toto číslo je pravděpodobně podhodnocené, protože údaje o počtu případů nezachycují případy, které se dostaly mimo testování.

Zaznamenané případy se opírají o počet testů na covid-19 provedených v dané zemi. Přesto si můžeme udělat představu o tom, jak se pandemie šířila - a jak se počet případů rozšiřoval a snižoval - v posledních dvou letech, když se podíváme na počet případů na jednotlivých kontinentech.

Vysoce infekční varianta omikron způsobila v prosinci prudký nárůst případů v Evropě, což znamená, že tento kontinent v současné době představuje 60 % všech nově zaznamenaných případů na celém světě.

Nebylo tomu tak ale vždy. Zatímco západ sklízel dividendy z očkování shodně se severským létem, v Jižní Americe počet případů prudce rostl po několik měsíců, počínaje dubnem 2021. Částečně k tomu přispěl trvale vysoký počet případů v Brazílii, který měl vliv na počty případů na tomto kontinentu po celou dobu pandemie.

Severní Amerika měla nejvyšší počet případů na konci roku 2020, kdy se blížil bouřlivý konec Trumpova prezidentství. Země nedávno oznámila, že překročila hranici 800 000 úmrtí, což je nejvyšší absolutní číslo hlášené kdekoli na světě.

Ačkoli se zdá, že počet zaznamenaných případů v Africe je nízký, kontinent byl přesto v průběhu pandemie těžce zasažen, naposledy variantou omikron, která byla poprvé hlášena v Jihoafrické republice. Počet případů je ovlivněn mírou testování v dané zemi, která je zase ovlivněna finančními prostředky, jež má země k dispozici na boj proti covidu-19.

Zavedení vakcíny dalo mnoha zemím důvod k optimismu ...

S blížícím se koncem roku 2020 se naděje celého světa upínaly k zavádění vakcíny. K 20. prosinci bylo na celém světě podáno téměř 8,8 miliardy dávek vakcíny proti koronavirům 4,5 miliardám lidí, z nichž 3,7 miliardy je plně očkováno. To poskytlo reálný důkaz, že vakcíny snižují riziko infekce covidu-19 vedoucí k hospitalizaci nebo úmrtí.

Po podpisu smlouvy se společností Pfizer byl Izrael první velkou zemí, která dosáhla silné proočkovanosti. Také USA a Velká Británie zaznamenaly brzký úspěch při zavádění vakcín, na rozdíl od EU, kde trvalo déle, než byly přijaty předpisy pro očkování.

Mnoho zemí od té doby předstihlo první rychle proočkované země, mezi nimi Portugalsko, Chile, Kuba, Španělsko, Čína, Kanada, Irsko, Austrálie a Nový Zéland, ačkoli další vedoucí zemi v očkování, Spojeným arabským emirátům, se podařilo plně proočkovat více než 90 % své populace.

Nejnovější údaje organizace Our World in Data ukazují, že v desítkách zemí jsou očkovány alespoň dvě třetiny populace.

... ale očkování je nerovnoměrné

Proočkování více než 8 miliard dávek vakcín po celém světě je sice úspěchem, ale distribuce těchto vakcín je nerovnoměrná.

Nejnovější údaje k 20. prosinci ukazují, že více než tři čtvrtiny lidí v zemích s vysokými příjmy obdržely dvě dávky vakcíny, zatímco v zemích s nízkými příjmy to bylo pouze 8 % obyvatel.

Údaje z října 2021 ukázaly, že v Británii obdrželo třetí, posilovací vakcínu proti covidu více lidí na počet obyvatel, než kolik je hlášeno lidí, kteří dostali první injekci v Africe. V některých zemích zůstává proočkovanost tvrdošíjně nízká, přičemž desítky zemí - naprostá většina z nich v Africe - hlásí dvojnásobnou proočkovanost nižší než 10 %.

To se netýká pouze zemí, kde je proočkovanost nízká: jak ukázala varianta omikron, nerovnoměrné očkování dává viru příležitost šířit se prostřednictvím nových variant.

Nerovnoměrnost očkování přesunula břemeno úmrtí z bohatších zemí do chudých - ale zima 2021 ukazuje, že nejsou z nejhoršího venku

Jakmile se očkovací kampaně začaly týkat nejzranitelnějších v bohatých zemích, dopad byl rychle vidět. Údaje z konce dubna odhalily rekordní přesun zátěže globálních úmrtí na covid-19 do chudých zemí a zemí s nižšími a středními příjmy.

V následujících měsících však kombinace uvolnění restrikcí, výskytu varianty delta, zimy na severní polokouli a váhavosti s očkováním v některých bohatších zemích (především v USA) způsobila, že země s vysokými příjmy opět zaznamenávají vysoké počty úmrtí.

S blížícím se koncem roku 2021 je téměř polovina (47 %) všech celosvětových úmrtí zaznamenána v zemích s vysokými příjmy. To je sice méně než 57 % zaznamenaných minulou zimu, ale mnohem více než 8 % zaznamenaných v červenci 2021, kdy si někteří obyvatelé bohatších zemí mysleli, že se pandemii vyhnuli očkováním.

Zatímco velké země, jako jsou USA, Brazílie a Indie, zaznamenaly nejvyšší celkový počet úmrtí na covid-19, Peru, Bulharsko a Bosna a Hercegovina jsou země, které mají nejvyšší počet úmrtí při zohlednění počtu obyvatel. Peru zaznamenalo v průběhu pandemie 6 062 úmrtí na milion obyvatel.

Údaje o nadměrném počtu úmrtí mohou při mezinárodním srovnávání přinést další objasnění: tento údaj představuje rozdíl v počtu osob, které zemřely v daném časovém období, ve srovnání s průměrným počtem úmrtí, k nimž došlo ve stejném období v předchozích letech. Naše analýza byla provedena na základě údajů o hlášených úmrtích na úrovni jednotlivých zemí z databáze Náš svět v datech, protože poskytuje nejčastější a nejaktuálnější přehled o tom, co jednotlivé země hlásí.