Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Putin se připravuje na dlouhou válku, sděluje šéfka americké špionáže

10. 5. 2022

čas čtení 6 minut

Avril Hainesová, ředitelka americké národní rozvědky, vypovídala v úterý před senátním výborem pro ozbrojené služby o celosvětových hrozbách a o válce na Ukrajině řekla několik zajímavých věcí. Je to dost chmurný výhled.

Hainesová řekla:

Podle našeho odhadu se prezident Putin připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině, během něhož hodlá ještě dosáhnout cílů mimo Donbas. Hodnotíme, že Putinovy strategické cíle se pravděpodobně nezměnily, což naznačuje, že rozhodnutí z konce března přeorientovat ruské síly na Donbas považuje Putin pouze za dočasný posun s cílem získat zpět iniciativu.

Podle Hainesové jsou Putinovými krátkodobými vojenskými cíli obsazení dvou oblastí Doněcka a Luhanska plus nárazníkové zóny kolem nich a obklíčení ukrajinských jednotek v této části země ze severu, aby si upevnil kontrolu nad pozemním pruhem území vedoucím na Krym. Chce si také udržet Chersonskou oblastt, odkud přitéká voda na Krym.

Americké zpravodajské služby rovněž vidí náznaky, že Putin chce prodloužit Ruskem ovládaný pás území až do Podněstří, do Moskvou okupované oblasti Moldavska, a ovládnout tak celé ukrajinské pobřeží Černého moře. Hainesová se však domnívá, že pro Putina bude dosahování všech těchto cílů těžké.

"I když ruské síly mohou být schopny dosáhnout většiny těchto krátkodobých cílů v nadcházejících měsících, domníváme se, že nebudou schopny rozšířit kontrolu nad územím, které se táhne až do Podněstří a zahrnuje Oděsu, aniž by zahájily nějakou formu mobilizace, a je stále méně pravděpodobné, že budou schopny v nadcházejících týdnech ovládnout obě oblasti, [Doněckou a Luhanskou] i nárazníkovou zónou, kterou chtějí získat.

Hainesová se rovněž zabývala hrozbou, že by se válka na Ukrajině mohla změnit v jadernou. Obecně se americké zpravodajské služby domnívají, že Moskva by jaderné zbraně nepoužila, pokud by se nedomnívala, že je její režim ohrožen.

Hainesová k tomu uvedla následující:

"Domníváme se, že Moskva nadále používá jadernou rétoriku, aby odradila Spojené státy a Západ od zvýšení vojenské pomoci Ukrajině. Cílem Moskvy je přitom i reagovat na veřejné výroky USA a spojenců z NATO, které naznačují rozšíření západních cílů v konfliktu. A pokud Putin usoudí, že Spojené státy jeho výhrůžky ignorují, může se pokusit signalizovat Washingtonu zvýšené nebezpečí americké podpory Ukrajině tím, že schválí další rozsáhlé jaderné cvičení zahrnující velký rozptyl mobilních mezikontinentálních raket, těžkých bombardérů a strategických ponorek.

Jinak se nadále domníváme, že prezident Putin by pravděpodobně povolil použití jaderných zbraní pouze v případě, že by vnímal existenční ohrožení ruského státu nebo režimu.

Budeme však i nadále ostražití a budeme sledovat všechny aspekty ruských strategických jaderných sil. Při takto vysokém napětí vždy existuje zvýšená možnost chybné kalkulace, neúmyslné eskalace, kterou, jak doufáme, naše zpravodajské služby pomohou zmírnit.

Putin nejspíše usoudil, že Rusko má větší schopnost a ochotu snášet válku než jeho protivníci, a pravděpodobně počítá s tím, že odhodlání USA a EU bude slábnout s tím, jak se bude zhoršovat nedostatek potravin, inflace a ceny energií. Navíc, jelikož Rusko i Ukrajina jsou přesvědčeny, že mohou vojensky zvítězit, nevidíme alespoň v krátkodobém horizontu schůdnou cestu k jednání.

Nejistá povaha války, která se vyvíjí v opotřebovávací válku, v kombinaci se skutečností, že Putin čelí nesouladu mezi svými ambicemi a současnými konvenčními vojenskými schopnostmi Ruska, pravděpodobně znamená, že se v příštích několika měsících můžeme pohybovat po nepředvídatelné a potenciálně eskalační trajektorii.

Současný trend zvyšuje pravděpodobnost, že prezident Putin sáhne k drastičtějším prostředkům, včetně zavedení stanného práva, přeorientování průmyslové výroby nebo potenciálně eskalačních vojenských akcí, aby uvolnil zdroje potřebné k dosažení svých cílů, pokud se konflikt protáhne nebo pokud bude mít pocit, že Rusko na Ukrajině prohrává.

Nejpravděpodobnější ohnisko eskalace v příštích týdnech je kolem rostoucích ruských pokusů zastrašovat západní bezpečnostní pomoc, kolem odvety za západní hospodářské sankce a kolem ohrožení režimu doma."

Hainesová se pak podrobněji věnovala vnímání toho, kdy by Putin použil jaderné zbraně a zejména tomu, co by pro ruského vůdce představovalo existenční hrozbu. Uvedla, že by to nemusel být jen strach z útoku na Rusko, ale také strach z porážky na Ukrajině.

"Domníváme se, že by tomu tak mohlo být v případě, že by vnímal, že válku na Ukrajině prohrává, a že NATO v této souvislosti v podstatě buď zasahuje, nebo se chystá zasáhnout, což by zřejmě přispělo k vnímání, že Putin válku na Ukrajině prohraje.

Existuje však ještě velká řada věcí, které by Putin udělal v kontextu eskalace, než by přikročil k jaderným zbraním, a také to, že by se pravděpodobně něco signalizoval světu nad rámec toho, co dělal doposud, než by použil jaderné zbraně."

- Ruská válka na Ukrajině se nachází v "tak trochu patové situaci", uvedl před výborem pro ozbrojené služby amerického Senátu generálporučík Scott Berrier, šéf obranného zpravodajství.

Berrier uvedl: "Rusové nevyhrávají a Ukrajinci nevyhrávají a jsme tak trochu v patové situaci."

Dodal, že dosud bylo ve válce zabito osm až deset ruských generálů.

Na otázku týkající se možnosti, že Putin použije taktické jaderné zbraně, Berrier odpověděl: "V tuto chvíli to nevidíme."