Podle rozsáhlé studie se velké části Amazonie možná nikdy neobnoví

6. 9. 2022

 
Vědci z Amazonské sítě georeferencovaných sociálně-environmentálních informací (RAISG) spolupracovali s Koordinátorem domorodých organizací povodí Amazonky (Coica) na vypracování studie Amazonie proti proudu času, která je jednou z největších dosud zpracovaných studií a zahrnuje všech devět států, v nichž se nachází části Amazonie.

Zjistila, že pouze dva z těchto devíti států, maličký Surinam a Francouzská Guyana, mají ještě alespoň polovinu svých lesů nedotčených.

Amazonské domorodé organizace zastupující 511 národů a spojenců vyzývají k uzavření globálního paktu o trvalé ochraně 80 % Amazonie do roku 2025.

Cíl 80 % je obrovskou výzvou vzhledem k tomu, že z původního pralesa zbývá jen 74 %. Je třeba přijmout naléhavá opatření nejen k ochraně dosud zachovalého pralesa, ale také k obnově degradované půdy a k návratu na oněch 80 %.

"Je to obtížné, ale proveditelné," řekla Alicia Guzmán, ekvádorská vědkyně, která zprávu koordinovala. "Vše závisí na zapojení domorodých komunit a lidí, kteří v lese žijí. ."

Guzmánová uvedla, že nejjistějším způsobem, jak zaručit zachování půdy, je dát domorodým skupinám do správy více půdy - a co je zásadní, zajistit její státní ochranu a odstranit právní mezery, které umožňují vstup těžebního průmyslu.

Téměř polovina Amazonie byla vyhlášena chráněnou oblastí nebo územím původních obyvatel a dochází zde pouze ke 14 % veškerého odlesňování. V současné době je asi 100 milionů hektarů domorodého území předmětem sporu nebo čeká na formální uznání vládou.

"Účast domorodých obyvatel v rozhodovacím procesu znamená, že počítáme se znalostmi těch, kteří o pralese vědí nejvíce," řekl Guzmán. "A ti potřebují rozpočty."

Potřebují také, aby byla jejich půda chráněna před zábory půdy a těžebním průmyslem.

Jednou z rostoucích hrozeb je těžba, přičemž chráněná území a půda původních obyvatel patří mezi oblasti, po kterých těžaři nejvíce touží. Velká část těžby je tajná a nelegální, ale přibližně polovina v chráněných oblastech probíhá legálně, a vědci vyzvali vlády, aby povolení k těžbě zamítly nebo zrušily.

Další hrozbou je ropa, zejména v Ekvádoru, který je zdrojem 89 % veškeré ropy vyvážené z regionu.

Ropné bloky pokrývají 9,4 % plochy Amazonie a 43 % z nich se nachází v chráněných oblastech a na území původních obyvatel. Zpráva uvádí, že více než polovina ekvádorské Amazonie je označena jako ropný blok a znepokojivé jsou i části v Peru (31 %), Bolívii (29 %) a Kolumbii (28 %).

Ještě větší obavy vzbuzuje zemědělství. Podle zprávy je zemědělství zodpovědné za 84 % odlesňování a od roku 1985 se plocha půdy, která je věnována zemědělství, ztrojnásobila. Brazílie je jedním z hlavních světových vývozců potravin - sója, hovězí maso a obilí zásobují velkou část světa a přinášejí miliardy dolarů ročně.

Klíčovým doporučením studie je větší spolupráce mezi regionálními vládami, mezinárodními finančními institucemi a soukromými investičními společnostmi, které drží většinu dluhů amazonských států.

Latinská Amerika je nejzadluženějším regionem rozvojového světa a odepsání tohoto dluhu výměnou za závazky k ochraně přírody by bylo významné.

"Mají před sebou jedinečnou příležitost odpustit stávající dluhy výměnou za závazky ukončit průmyslovou těžbu a podpořit ochranu klíčových prioritních oblastí, domorodých území a chráněných oblastí," uvádí se ve zprávě.

Mezi dalších 13 "řešení", která zpráva navrhuje, patří: úplné pozastavení vydávání nových licencí a financování těžby, těžby ropy, chovu dobytka, stavění velkých přehrad, těžby dřeva a dalších podobných činností; zvýšení transparentnosti a odpovědnosti v dodavatelských řetězcích; obnova odlesněné půdy; nové modely správy, které umožní větší zastoupení a uznání původních obyvatel.

Ačkoli je tento úkol obrovský, existují důvody k optimismu, a to zejména v Brazílii, kde se 2. října v napjatých volbách utká prezident Jair Bolsonaro s bývalým úřadujícím prezidentem Luizem Inácio Lula da Silvou.

Lula v průzkumech vede. Během jeho vlády v roce 2000 se odlesňování snížilo o více než 80 %.