Vakcíny proti COVIDu působí na muže a ženy rozdílně

7. 9. 2022

Pro většinu z nás byla jakákoli reakce na vakcínu mírná. Existuje však rozdíl mezi muži a ženami, pokud jde o bezpečnost a účinnost vakcín proti COVIDu-19?

Stručná odpověď zní ano. Ale je v tom víc.

Výzkum publikovaný v časopise Contemporary Clinical Trials, jehož součástí byla australská hlavní autorka profesorka Cassandra Szoekeové, porovnává různé publikované mezinárodní studie, aby zjistil, zda lidé reagovali na různé vakcíny proti COVIDu-19 odlišně – v závislosti na jejich pohlaví.

Výzkum profesorky Szoekeové a jejích spoluautorů zjistil, že ve zprávách o klinických studiích jsou podhodnoceny rozdíly mezi mužskou a ženskou reakcí na vakcíny proti COVIDu-19.

Tento mezinárodní dokument revidoval dvě skupiny studií. První byly zprávy o klinických studiích zveřejněné regulačními orgány, včetně amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Health Canada.

Druhá skupina zahrnovala pět recenzovaných studií provedených u obecné populace po zavedení vakcín.

Podle recenzovaných studií byla účinnost vakcíny při prvním očkování trvale vyšší u mužů než u žen.

Ale také se výzkum zaměřil na klíčové rozdíly mezi pohlavími v historických vakcínách, jako je vakcína proti viru H1N1 z roku 2009 a vakcíny proti chřipce, aby poskytl kontext pro výsledky.

Konkrétně byly zjištěny případy výskytu krevních sraženin častěji se vyskytující u žen, které užívaly vakcíny AstraZeneca a Janssen.

Předpokládá se, že proces, který je základem tohoto srážení krve, je způsoben abnormální imunitní reakcí na vakcínu, která vede k tomu, že se imunitní systém zaměří na složku krevních buněk, která napomáhá srážení krve.

Ale zatím neexistují žádné studie, které by posuzovaly prevalenci událostí srážení krve u mladých, očkovaných žen ve srovnání s běžnou mladou ženskou populací – nebo které by zohledňovaly rizikové faktory, jako je hormonální léčba a imunitní poruchy, které by měly být také prozkoumány.

V současné době je tedy obtížné zjistit plný dopad vakcíny proti COVIDu-19 na tyto události.

Těhotné a kojící ženy nebyly zahrnuty do původních studií vakcín v roce 2020 kvůli bezpečnostním standardům požadovaným pro tyto skupiny. To znamená, že tehdejší doporučení těhotným ženám bylo podávat vakcíny pouze v případech s vysokým rizikem infekce.

Od té doby studie zjistily, že účinnost mRNA vakcín u těhotných a netěhotných žen je bezpečná a že protilátky mohou být přenášeny mateřským mlékem.

Za účelem sledování potenciálních problémů s bezpečností vakcín vytvořila americká Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) registr COVID-19 Vaccine Pregnancy Registry.

Skupina 3 958 těhotných žen, které dostaly vakcínu proti COVIDu-19, byla zapsána do registru a nahlásila jakékoli negativní vedlejší účinky prostřednictvím systému hlášení nežádoucích účinků vakcín (VAERS).

Údaje z VAERS zjistily, že vedlejší účinky hlášené těmito těhotnými ženami byly podobné těm, které uváděly netěhotné ženy.

Těhotné ženy častěji pociťovaly bolest v místě vpichu, ale systémové nežádoucí účinky jako horečka, bolest hlavy, bolest svalů a zimnice byly méně časté.

Ačkoli je výzkum účinnosti a bezpečnosti vakcín proti COVIDu u této populace stále v rané fázi, celkové důkazy naznačují bezpečné použití u těhotných žen.

Studie zkoumající účinnost vakcín však nepoužily velké vzorky – a brzy bude zveřejněno několik vysoce účinných studií, jako je randomizovaná kontrolovaná studie v Británii, která zkoumala bezpečnost vakcín Pfizer-BioNTech a Moderna u těhotných žen, a také dvě kanadské studie.

Je důležité zkoumat rozdíly mezi pohlavími v lékařských výsledcích. Stále vidíme omezené údaje o rozdílech mezi pohlavími, pokud jde o nepříznivé účinky.

Zdroj v angličtině: ZDE