Ruské dezinformace démonizují ukrajinské uprchlíky

12. 12. 2022

čas čtení 19 minut
 
Prokremelská centra  na sociálních sítích využívjí rozhořčení Němců kvůli energetické krizi k podkopávání podpory Ukrajiny



Zpravodajský klip ukazoval mohutný požár v obytné čtvrti v Německu, po němž plačící majitelka domu poskytovala rozhovor z trosek svého vyhořelého domu. Text ve spodní části obrazovky vysvětloval, že požár založili ukrajinští uprchlíci, kteří omylem zpustošili dům svých německých hostitelů.

Video, které neslo logo německého bulvárního deníku Bild, se šířilo z malého účtu na YouTube přes aplikaci pro zasílání zpráv Telegram do ruských státních médií, až bylo k nalezení téměř na všech hlavních sociálních platformách, jak později ukázala forenzní analýza.

Jednalo se však o podvrh, v němž byly záběry z nesouvisejících událostí splácány dohromady a vytvořily falešnou reportáž, která ukrajinské uprchlíky vykreslila jako bezohledné násilníky,  kteří působ katastrofu pro štědré Němce, kteří je přijali.

 

Zatímco ruské jednotky pokračují v ostřelování ukrajinských měst, prokremelští propagandisté se zaměřili na nový cíl: poštvat Evropany proti 7,8 milionu ukrajinských uprchlíků, kteří tvoří největší přesídlení na kontinentu od druhé světové války. Šiřitelé dezinformací  z Ruska se přitom zaměřují na hluboce zakořeněný evropský odpor vůči imigraci.

Podle odborníků má propagandistická kampaň, kterou mateřská společnost Facebooku Meta označila za "největší a nejkomplexnější operaci ruského původu, kterou jsme od začátku války na Ukrajině narušili", za cíl vyvolat strach a nesouhlad  mezi klíčovými evropskými spojenci Ukrajiny, kteří se připravují na nový příliv uprchlíků v zimě. A přestože Evropané i nadále v drtivé většině podporují prchající Ukrajince, existují obavy, že ruské snahy o ozbrojení tohoto problému mohou být úspěšné.

V Německu, kde žije více než milion Ukrajinců, naznačují pokusy o žhářské útoky a výhrůžné graffiti na ubytovacích zařízeních a školách pro uprchlíky v posledních měsících, že se radikalizace už šíří. V mnoha případech prostřednictvím aplikace pro zasílání zpráv Telegram, která provádí mnohem méně moderování obsahu než zavedení giganti, jako je Meta Facebook a YouTube společnosti Google.

Jednoho říjnového rána v místním hotelu, který byl přestavěn na uprchlické centrum provozované Červeným křížem v Gross Strömkendorfu, vesnici na severním pobřeží Německa, někdo pomocí sprejové barvy přeměnil nápis Červeného kříže do podoby jasně červeného hákového kříže. Dva dny po útoku hákovým křížem byl hotel zapálen - podle úřadů nikoliv jeho ukrajinskými obyvateli, ale německým notorickým žhářem.   Všech 14 uprchlíků vyvázlo bez zranění.

Ruské dezinformace "jsou dlouhodobou investicí a mohou se stát velmi, velmi toxickými," řekla o ruských snahách Huberta von Vossová, výkonná ředitelka německé pobočky Institutu pro strategický dialog, londýnské neziskové organizace, která se zabývá studiem extremismu a dezinformací. "To může způsobit skutečné škody."

Velké technologické společnosti se snažily potlačit ruskou propagandu. Rusko našlo mezery.

Zatímco Evropané jsou stále v drtivé většině pro přijímání uprchlíků, v klíčových zemích podpora klesá. Průzkum Bertelsmannovy nadace zjistil, že podíl Němců, kteří si myslí, že by země měla přijmout uprchlíky z Ukrajiny, klesl z 86 procent v březnu, tedy na začátku války, na 74 procent v září.

"Lži o ukrajinských uprchlících a snahy využít strachu Evropanů zatím úspěšně nepolarizovaly ani neformovaly veřejný diskurz," uvádí se v nedávné studii Centra pro evropskou politiku se sídlem v Bruselu, kterou podpořil Evropský parlament. Upozornila však, že podíl informací, které jsou vůči ukrajinským uprchlíkům nepřátelské, "se zvyšuje a vyvolává větší angažovanost na sociálních sítích".

Ruské dezinformační narativy pronikly i do hlavního politického proudu. V září Friedrich Merz, vůdce německých opozičních křesťanských demokratů, obvinil ukrajinské uprchlíky ze "sociální turistiky" - využívání německého sociálního systému při cestách na Ukrajinu a zpět, což je narativ často propagovaný prokremelskými účty. Později se omluvil.

A existují náznaky, že protiuprchlická propaganda může najít své uplatnění  u už  zradikalizovaných extremistů, kteří kadý týden demonstrují proti cenám energií.

Při jednom z říjnových incidentů ve východním Lipsku se účastníci pochodu střetli se skupinou ukrajinských uprchlíků demonstrujících proti ruskému bombardování. Jeden z protestujících nazval skupinu Ukrajinců "prasaty" a dodal: "Žijete za naše peníze", zatímco ostatní skandovali: "Náckové ven". Přirovnávání Ukrajinců k nacistům je dominantním tématem ruské propagandy od doby, kdy se prezident Vladimir Putin snažil ospravedlnit invazi jako kampaň za "de-nacifikaci" země.

Šestadvacetiletá Kateryna Pikalová z ukrajinského města Dnipro, která pomáhala organizovat ukrajinskou demonstraci, popsala scénu jako "chaos", ale řekla, že ji to nepřekvapilo. Vzpomněla si na nedávný incident, kdy ji a její matku, která nedávno přišla jako uprchlice, na ulici oslovil muž, který začal Ukrajince přirovnávat k nacistům s odkazem na obrázky, které viděl na internetu.

"Když to slyšíte na ulici, pochopíte, že tato ruská psychologická operace je v akci," řekla Pikalová. "Ta ruská mašinérie je nezastavitelná, je všude. Vidíte to na internetu, cítíte to na ulicích."

Démonizace ukrajinských uprchlíků v Německu prostřednictvím hoaxů na sociálních sítích a falešných zpráv představuje podle odborníků charakteristicky zákeřnou dezinformační linii ruských propagandistů, kteří již dlouho prokazují talent využívat k prosazování svých cílů vnitropolitické rozpory v jiných zemích.

Největší evropská ekonomika je ústředním bodem informační války Moskvy již od dob studené války, kdy tato země představovala dělící čáru mezi Východem a Západem. To je stále zlomová linie, kterou se ruská propaganda snaží využívat, zatímco v posledních letech se informační operace Kremlu zaměřily také na vyvolání odporu proti rozhodnutí Německa vpustit do země více než milion převážně blízkovýchodních uprchlíků.

A Německo je zemí, kam mají ruské kanály dosah. Podle loňské studie German Marshall Fund byla RT DE, německojazyčná odnož ruské státní televize Russia Today, předtím, než ji německé úřady v březnu vypnuly, nejčastěji komunikujícím německojazyčným médiem na Facebooku a třetím na Twitteru.

Protiuprchlický narativ začal v okamžiku, kdy první prchající Ukrajinci překročili hranice, ale na jaře a v létě se rozjel poté, co první pokusy ospravedlnit únorovou invazi Ruska nebo ji zlehčit jako "speciální vojenskou operaci" západní publikum nepřesvědčily.

Zatímco minulé vlny dezinformací zaměřené na uprchlíky z Blízkého východu je vykreslovaly jako "kulturní" hrozbu pro Evropany, kampaň proti ukrajinským uprchlíkům je prezentuje jako hrozbu pro zdraví a bohatství Evropanů, zjistilo European Policy Center.

Rostoucí počet výzkumů jasně ukazuje, že zprávy proti uprchlíkům jsou poháněny rozsáhlou, koordinovanou, v Rusku založenou sítí falešných zpravodajských webových stránek, kanálů Telegramu, kanálů YouTube a Instagramu, a dokonce i petic Change.org. A je systematicky posilována armádami falešných účtů na sociálních sítích, skutečnými prokremelskými influencery a účty ruských státních médií prakticky na všech hlavních sociálních platformách.

Kdo přesně za tím v Rusku stojí, zatím není jasné a výzkumníci zatím nenašli přímé vazby na Kreml. Ať už je to ale kdokoli, zdá se, že má dostatek zdrojů, zkušenosti s dezinformačními kampaněmi a je velmi vytrvalý. Mateřská společnost Facebooku Meta ve své zářijové zprávě o síti uvedla, že kampaň se opírá o "neobvyklou kombinaci sofistikovanosti a hrubé síly".

Nový výzkum Institutu pro strategický dialog poskytuje dosud nejpodrobnější vhled do dezinformační kampaně, zdůrazňuje její zaměření na ukrajinské uprchlíky a sleduje, jak kampaň pracuje na prosazování konkrétních narativů u evropského publika.

Zpráva ISD se zaměřuje na konkrétní kanál na Telegramu s přibližně 10 000 sledujícími, nazvaný Deutsche Wahrheit ("Německá pravda"), jako na mikrokosmos širší kampaně. Ačkoli název kanálu a jeho příspěvky jsou v němčině, výzkumníci si všimli, že názvy souborů videí a klipů, které nahrával, byly často v ruštině. Tyto soubory také obsahovaly názvy složek a projektů, které se shodovaly s názvy nalezenými u videí zveřejněných účty, které byly dříve identifikovány jako součást prokremelské propagandistické sítě.

Podle studie ISD se 40 procent z 219 videí zveřejněných v Deutsche Wahrheit mezi 15. dubnem a 11. červencem zmiňuje o uprchlících. Další videa se snaží obecněji spojovat Ukrajinu s nacismem, diskreditovat konkrétní ukrajinské představitele nebo svalovat vinu za energetické potíže a inflaci v Evropě na její podporu Ukrajiny.

Příspěvky, z nichž mnohé obsahují falešná nebo upravená videa, která vypadají jako zprávy z mainstreamových médií, "usvědčují" ukrajinské uprchlíky ze všeho možného, od plánování teroristických útoků až po zavlečení opičích neštovic do Německa.

Jedním z nich byl i zfalšovaný klip, který vypadal, že ukrajinští uprchlíci zapálili dům svých německých hostitelů ve Wulfenu. Jeho šíření nabízí případovou studii toho, jak kampaň využívá malé, obskurní účty k šíření a možná i soustředění nepravdivých informací, které pak šíří mezi širší publikum, čímž uniká moderátorům velkých platforem.

Dne 14. května někdo vytvořil německojazyčný kanál YouTube s názvem "Zprávy a fámy", a nahrál na něj falešný klip zprávy údajně z deníku Bild. Získal pouhých 12 lajků a později byl smazán.

Téhož dne však bylo toto  video nahráno na kanál Deutsche Wahrheit na Telegramu, který podle všeho sloužil jako prvotní nebo původní zdroj mnoha videí v kampani. Na Twitteru 17. května šéf digitálního oddělení deníku Bild Timo Lokoschat zprávu odsoudil jako "naprostý podvrh" - to však jejímu šíření nezabránilo.

Následujícího dne video obletělo velké ruskojazyčné kanály na Telegramu, z nichž některé měly stovky tisíc odběratelů. Dne 19. května se dostalo na titulní stránky ruských médií, včetně Sputniku a zpravodajské agentury RIA FAN. Rozšířilo se také na čínské sociální síti Weibo, kde bylo zhlédnuto statisíckrát.

Ačkoli bylo video nakonec vyvráceno, jen málo z těchto zpráv bylo opraveno nebo odvoláno. A odkazy na články a videa nadále kolovaly na Telegramu, Twitteru a Facebooku, kde je systematicky šířily falešné účty s profilovými obrázky generovanými umělou inteligencí.

Německá veřejnoprávní televize ZDF v srpnu poprvé spojila sérii těchto falešných zpravodajských videí, která se vydávala za videa německých médií, jako jsou Bild, Die Welt a Der Spiegel, s koordinovanou dezinformační kampaní. ZDF upozornila, že některá z těchto falešných videí byla propagována v reklamách na Facebooku.

To vyvolalo vyšetřování společnosti Meta, která identifikovala další desítky falešných zpravodajských stránek a příkladů dezinformací zaměřených na evropské publikum, především v Německu, a přisoudila kampani ruský původ. Společnost Meta všechny nalezené stránky zrušila. Zatímco účet Deutsche Wahrheit na Instagramu tyto čistky přežil, mluvčí společnosti Meta Margarita Franklinová potvrdil, že byl součástí stejné kampaně, a Instagram jej v listopadu na základě dotazů deníku The Post pozastavil.

Taková vyšetřování se stala součástí činnosti Facebooku a v menší míře i Twitteru a YouTube od doby, kdy poprvé identifikovaly důkazy o ruském vměšování do amerických voleb v roce 2016.

Ale po té, co se na hlavních amerických sociálních platformách zvýšila moderace obsahu, našli propagandisté a extremisté nová odbytiště.

Mezi ně patří Telegram, aplikace,  která se stala hlavním komunikačním kanálem ve velké části východní Evropy, včetně Ruska a Ukrajiny.

Podobné dezinformační kampaně zaměřené proti uprchlíkům a spojené s "hacktivismem" v Rusku a sousedním Bělorusku se zaměřují na polské publikum, uvedl Givi Gigitašvili, polský výzkumný pracovník neziskové organizace Atlantic Council's Digital Forensic Research Lab.

Mluvčí Telegramu Remi Vaughn hájil roli společnosti v informačním ekosystému. Vaughn nepopřel, že Telegram zaujímá laxní postoj ke kanálům, které šíří dezinformace, ale uvedl, že pracuje na rozšíření iniciativy pro ověřování faktů. "Jsme přesvědčeni, že nejsilnějším nástrojem proti dezinformacím je šíření ověřených informací," řekl Vaughn.

Vaughn dodal, že kanály Telegramu odebírají pouze asi 2 miliony Němců, takže je "nepravděpodobné, že by kanály Telegramu mohly hrát v německém informačním prostředí nějakou znatelnou roli, natož aby byly využívány jako nástroj pro dezinformace jakéhokoli významu".

Německé úřady však varovaly, že se aplikace pro zasílání zpráv stala "médiem pro radikalizaci", a v říjnu soud uložil společnosti pokutu ve výši 5 milionů dolarů za nedodržení německých zákonů týkajících se oznamování nelegálního obsahu.

Řada incidentů z posledních let - včetně spiknutí s cílem unést ministra zdravotnictví - podnítila obavy, že online extremismus poháněný dezinformacemi a konspiračními teoriemi se stále více projevuje v offline násilí.

Ve středu německé úřady zatkly 25 členů skupiny, kterou označily za "teroristickou". Je podezřelá z plánování útoku na parlament a násilného svržení státu. Prokurátoři uvedli, že členové se řídili směsicí konspiračních teorií, a obvinili jejího vůdce, že se při svých pokusech o nastolení nového pořádku v Německu spojil s ruskými představiteli.

Určit roli ruské propagandy na pozadí domácího extremismu může být složité, protože zahraniční a domácí aktéři často pracují ve vzájemné součinnosti, uvedla Pia Lambertyová, spoluředitelka německého think tanku CeMAS, který sleduje konspirační teorie a extremismus na internetu. "Na internetu se vytváří určitá atmosféra, která v lidech vyvolává představu, že je třeba s tím něco dělat" - někdy v podobě skutečných zločinů z nenávisti.

V létě bylo na školu, kde se vyučují uprchlíci, ve východoněmeckém Lipsku nastříkáno graffiti ve špatně psané angličtině s nápisem "zabijte ukrajinské děti", zatímco jiná školka ve městě, kterou navštěvují Ukrajinci, se stala terčem pokusu o zapálení. V říjnu byl v saském Budyšíně zapálen plánovaný dům pro neukrajinské uprchlíky.

Deník Bild označil vesnici Gross Strömkendorf, ležící v malebném zálivu Baltského moře, kde bylo počmáráno a následně vypáleno uprchlické centrum Červeného kříže, ve sloupku za "vesnici hanby".

Útoky na uprchlická centra se zatím v zátěži více než milionu nově příchozích zvýšily jen mírně. Podle oficiálních údajů citovaných německým tiskem jich bylo do října letošního roku v Německu 65, zatímco za celý loňský rok, před začátkem ukrajinské vlny, jich bylo sedmdesát. Pro srovnání, v roce 2015, kdy do země přišlo více než milion převážně blízkovýchodních uprchlíků, jich bylo na vrcholu asi 1000.

V posledních měsících však vůči uprchlíkům panuje stále "špatná nálada", uvedla Ulrike Seemann-Katzová, šéfka rady pro uprchlíky v Meklenbursku-Předním Pomořansku, spolkové zemi, kde se nacházelo vypálené uprchlické centrum.

A s příchodem zimy činitelé  uvedli, že očekávají nárůst příchozích z frontových linií na Ukrajině, protože ruské ostřelování způsobuje vážné škody na ukrajinské infrastruktuře - stejně jako dopad energetické krize, který by mohl být nejsilněji pociťován v Německu. Seeman-Katzová uvedla, že její organizace zaznamenala příliv e-mailů s žádostí o poskytnutí pomoci Němcům namísto uprchlíkům.

"Někdy to ani nemusí být urážky - často jde jen o prohlášení založená na ruské propagandě," řekla.

Protiuprchlické nálady podněcují týdenní pouliční demonstrace po celém Německu, řekla Seeman-Katzová. Pravidelné demonstrace proti vakcínám proti koronaviru a proti mandátům k uzavírání budov se proměnily v protesty proti válce a vysokým cenám energií a objevují se také  protiuprchlické nálady.

Lidé sbírají krabice s humanitární pomocí na náměstí Svobody v ukrajinském Chersonu v listopadu. S blížící se zimou očekávají němečtí představitelé nárůst příchozích z frontových linií na Ukrajině. (Wojciech Grzedzinski pro The Washington Post)

V pondělí na konci října se v severoněmeckém městě Schwerin shromáždily stovky demonstrantů na schodech městského muzea z 19. století u transparentu s otázkou "Chcete hladovět, nebo mrznout?".

Účastníci nesli ruské a německé vlajky a jeden z řečníků přečetl údajné "svědectví" pracovníka v energetice, který varoval před kolapsem rozvodné sítě. "Možná jste to už četli v kanálech," začal s odkazem na Telegram. Dav se s příchodem noci rozrostl na několik tisíc lidí.

Čtyřiašedesátiletá důchodkyně, která měla kolem plstěného klobouku šňůru pohádkových světýlek, řekla, že vidí ukrajinské děti uprchlíků s novými koly. "Jsou tu německé děti, které si to nemohou dovolit," řekla. "Proč by měl uprchlík jezdit na kole? Uprchlík může chodit pěšky."

Stěžovala si, že státní podpora znamená, že uprchlíci mohou nechat otevřená okna a přitom mít zapnuté topení, zatímco důchodci mají problém zaplatit účty. Žena hovořila pod podmínkou anonymity, protože se obávala možných následků, a stejně jako ostatní účastníci demonstrace vyjádřila nedůvěru k "mainstreamovým médiím".

Důchodkyně, která uvedla, že si chodí pro zprávy na Telegram, slyšela o požáru v uprchlickém centru v Gross Strömkendorfu asi 25 kilometrů severně, o němž se v té době předpokládalo, že jde o cílený útok. "Žhářwtví není v pořádku," řekla žena, "ale nespokojenost  lidí se dá pochopit."

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
6481

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2022