Západ zřejmě Ukrajinu zradí

24. 4. 2023

čas čtení 7 minut

Volodymyr Zelenskij bude možná donucen přijmout nepříjemný kompromis, ať už si jeho vojáci povedou na bojišti jakkoli dobře
, píše Simon Tisdall.

Takto ta válka skončí: Dlouho očekávaná jarní protiofenzíva Ukrajiny bude úspěšná a podaří se jí získat zpět část nebo dokonce velké množství okupovaného území. Ale početnější ruské jednotky, zakopané za minovými poli, tankovými nástrahami a dračími zuby, nadále budou ovládat  části Donbasu a Krymu. Se začátkem podzimu bude jasné. Žádné čisté řešení se konat nebude.

Uprostřed obrovské destrukce, velkých ruských ztrát, kritického nedostatku ukrajinských sil, zbraní a vybavení a slábnoucích chutí na nekonečnou opotřebovávací válku začínají západní podporovatelé Kyjeva prosazovat vyjednané příměří nebo "trvalé příměří" do doby, než bude dosaženo dlouhodobějšího řešení. Do hry se zapojuje i Čína.

 
Rusko sice trvá na svých nárocích na čtyři loni nezákonně anektované regiony, ale nakonec souhlasí s podmíněným příměřím. Vladimir Putin si pochvaluje "strategickou neutralizaci" Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskij je nucen dočasně odložit snahu o obnovení hranic své země před rokem 2014.

Na oplátku je Ukrajina ušetřena dalších, neudržitelných lidských, hospodářských a infrastrukturních ztrát, přičemž si ponechává zhruba 85 % svého území. Mezinárodně monitorovaná "demilitarizovaná zóna" korejského typu zmrazí frontové linie na místě. Rakety přestanou přilétat. Obnova může začít. Uprchlíci se vracejí domů.

USA a jejich západoevropští spojenci z NATO prohlásí, že suverénní nezávislost demokratické Ukrajiny a globální řád založený na pravidlech jsou zachráněny. Polsko a další východoevropské státy si tím nebudou tak jisté. Vstup Ukrajiny do EU je znovu v nedohlednu. Členství v NATO bude ještě složitější, jak minulý týden naznačila roztržka mezi Berlínem a Bruselem. Konečné urovnání "mírového procesu" může trvat roky. Obnovení konfliktu bude neustálým strašákem.

Pokud se tento scénář nebo něco podobného v příštím roce uskuteční, mnoho Ukrajinců se bude nevyhnutelně cítit zrazeno. Slib amerického prezidenta Joea Bidena, že "udělá vše, co bude třeba", aby Rusko bylo odraženo, zůstane nenaplněn. Putin přežije u moci navzdory mnoha svým krutým zločinům.

Ať se nám to líbí, nebo ne, tento výsledek se stále více jeví jako nejpravděpodobnější. Širší význam trvalého příměří je zřejmý. Zastavilo by krveprolití, zabránilo by eskalaci jaderných zbraní mezi Ruskem a NATO, zmírnilo by globální hospodářskou, energetickou a potravinovou krizi a přineslo by jakýsi mír. Mnozí v Evropě a na globálním jihu by pro něj hlasovali hned teď.

Je takový lajdácký kompromis nevyhnutelný? Ne. Teoreticky by ještě mohla kterákoli strana dosáhnout rozhodujícího vítězství. Mnohem pravděpodobnější je bez dohody však krvavý, nákladný a málo intenzivní pat, který se protáhne na roky. Tato vyhlídka nevyhovuje nikomu, snad kromě Číny a výrobců zbraní. "V této situaci pochopitelně sílí volání po diplomatickém ukončení konfliktu," poznamenali minulý týden Richard Haass, bývalý vlivný vysoký americký diplomat, a profesor z Georgetownu Charles Kupchan. "Západ by měl nyní udělat více pro to, aby pomohl Ukrajině postoupit na bojišti, čímž by se dostala do co nejlepší pozice u jednacího stolu na konci tohoto roku."

"Řešením je ukončení války a zároveň odložení konečného nakládání s územím, které je stále pod ruskou okupací," prohlásili. Příměří na tomto základě "by mohlo zabránit obnovení konfliktu a... připravit půdu pro trvalý mír".

"I když bychom si všichni přáli rychlé osvobození ukrajinského území, jarní ofenziva [pravděpodobně] nepřinese dalekosáhlé zisky," usoudil minulý týden další dobře informovaný pozorovatel, harvardský profesor Stephen Walt.

"Mám podezření, že většina vrcholných představitelů Bidenovy administrativy tuto krutou realitu chápe, ať už na veřejnosti říkají cokoli," napsal Walt. "Místo toho doufají, že si ukrajinské ozbrojené síly povedou dostatečně dobře na to, aby přesvědčily [Putina] k posunu směrem k příměří a nakonec k jednání o úplné mírové dohodě."

Chmurná hodnocení vyhlídek Ukrajiny, která unikla z Pentagonu, a americký volební harmonogram posilují očekávání, že na podzim dojde k posunu směrem k rozhovorům podporovaným USA. Nejvyšší americký generál Mark Milley říká, že neočekává, že by se Ukrajině podařilo vyhnat všechny ruské síly ještě letos.

Na návštěvě ve Washingtonu minulý týden byl britský ministr obrany Ben Wallace, který se poslušně chopil jeho pokynů. "Měli bychom být realističtí. Nenastane jediný okamžik mávnutím kouzelného proutku, kdy se Rusko zhroutí," řekl.

Wallace neupřímně tvrdil, že o tom, kdy začnou rozhovory, rozhodne Kyjev, nikoli jeho spojenci. Pravděpodobnější je opak. Británie zůstává více jestřábí než většina ostatních zemí. Hmatatelný tlak na přechod k jednání však sílí i v jiných kruzích, a to i v době, kdy diplomaté EU a kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu o víkendu jednají o dalších sankcích a vojenské pomoci.

Emmanuel Macron, francouzský prezident, údajně naléhá na Čínu, aby vyvinula tlak na Putina. Jeho navrhovanou protislužbou je souhlas s plány Pekingu ohledně Tchaj-wanu. Neochotný německý válečník Olaf Scholz vždy trval na tom, že válku ukončí pouze dialog. Nad Bidenovou schopností udržet současnou úroveň podpory USA visí znepokojivé otazníky.


Je jasné, že ukrajinští představitelé mají jen několik měsíců na to, aby Rusy porazili, než se zatím převážně tichý, ale rostoucí mezinárodní tlak na zahájení jednání - ať už Ukrajinci chtějí, nebo ne - stane zjevným a potenciálně neodolatelným. Putin to pravděpodobně ví. Je to pro něj další pobídka, aby neustupoval.

Skupina bývalých vysoce postavených diplomatů minulý týden z nedostatku trpělivosti vyzvala chronicky příliš opatrné západní vlády, aby konečně "šly do toho naplno" a poskytly lepší tanky, rakety delšího doletu a stíhací letouny, "aby vydláždily cestu k ukrajinskému vítězství". Jak naléhavě vyzval Haass, "je načase, aby se Západ přestal bát". Může však být příliš pozdě. Příliš mnoho politiků příliš dlouho otálelo.

Vše tak závisí na nadcházející ofenzívě. Již nyní se jí přezdívá "nejdelší den Ukrajiny" a může rozhodnout o dlouhodobých vztazích země s Východem i Západem. Zelenskj, kterého podporuje 64% Ukrajinců, se prozatím alespoň na veřejnosti drží svého maximalistického postoje - osvobodit každou píď okupovaného území.

Avšak i když se jeho jednotky přesouvají na pozice, Zelenskij si je jistě vědom, že za jeho zády probíhají mezi spojenci zákulisní dohady a politické kalkulace. Aby Ukrajinci ukončili svou bolest a utrpení, mohou být brzy požádáni, aby spolkli velmi hořkou pilulku.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
11335

Diskuse

Obsah vydání | 26. 4. 2023