Robotismus

2. 4. 2024 / Beno Trávníček Brodský

O věcech často přemýšlím citem a i s absencí vysokých škol na moje vize dochází překvapivě často. Například, když v Číně začínal covid 19, tak, že Číňané v až hysterickém tempu budovali obrovskou polní nemocnici (a u nás nebyl ještě žádný potvrzený případ); řekl jsem u nás v práci na poradě, že bychom kvůli epidemii měli zrušit jarní trhy řemesel. Tedy vyhlášenou akci pro asi 200 řemeslníků a 10 tisíc návštěvníků. Kdyby se smělo na pracovišti „střílet“, už bych možná tenhle článek nepsal:-) Když pak na moje slova došlo a znovu ještě asi 3x potom, nikdo neřekl slůvko omluvy dokonce ani těm lidem, kteří několik z těch profláknutých trhů (v půlroční frekvenci) začali vždycky na povel shora připravovat a nakonec toho museli nechat a vyhodit z okna zbytečnou práci - protože komu není...

Teď už docela dlouho přemýšlím, jak by bylo možné zařídit, aby v rámci nastupující „robotické společnosti“ zůstalo lidem zachováno právo na práci aspoň tak, jak je dneska chápáno. Ať o tom přemýšlíte z kterékoli strany – nastupující éra digitalizace NEMŮŽE UDRŽET POČET PRACOVNÍCH POZIC – ANI VČETNĚ REKVALIFIKACÍ. Šlo by o perpetuum mobile. 

Pokud v něj někdo věří, pak má dobré téma pro pracovní terapii v Bohnicích. Takže jde o to, co s lidmi, kterým AI (říkejme pro teď tak veškeré ultra robotizaci) práci vezme a nebo, kteří ji díky ní nedostanou už na samém začátku. 

Jde o práci, která alespoň minimálně kopíruje jejich vzdělání či rekvalifikaci, což často odpovídá i zdravotnímu stavu a fyzickým možnostem konkrétního člověka. 

Pokud tedy třeba pedagogovi nabídnu jako práci kopat díru, nepovažuji to v tomto smyslu za nabídku „práce“. Musí tu tedy logicky začít existovat „penězovod“, který bude financovat životy lidí z pracovního procesu ne vlastní vinou dočasně či trvale vyblokovaných (viz samozřejmě také věk), a to i, možná dokonce zejména, z prostředků vytvořených AI. Protože takových lidí bude mnoho a budou v čase přibývat, měl by být penězovod silný a jednoduchý, tj. mít co nejméně podmínek.

A) Kde na to vzít peníze je jednodušší problém. O tom, že AI bude vytvářet čím dál větší hodnoty, není pochyb. Buď přímo, třeba výrobou zboží a jeho prodejem nebo nepřímo, třeba tak, že se někde ušetří mzdové prostředky, odvody, stravné, FKSP a důchodové spoření za „x“ zaměstnanců. To všechno jsou + peníze, které musí vtéci do našeho virtuálního penězovodu. Určitá část z nich na začátku a logicky musí zůstat majiteli AI, jinak by to byl nesmysl. Dostatečný zbytek ale musí přitéct do státního rozpočtu na související výdaje pro občany. Poměr musí stanovit moderní a humánní legislativa.

B) Jak nastavit druhý konec penězovodu – doručovací - je složitější. Hlavně proto, že těmi potřebnými může být (nejpozději v delším horizontu) MOC LIDÍ. Administrovat adresný systém dávek by mohlo být u milionů lidí složité, protože každý má nějaký specifický osud.

Přineslo by to dramatický nárůst práce již dávno přetíženým úřadům. Nabízí se tu tak možná zatím nejvhodnější okamžik pro alespoň masivní otestování NEPODMÍNĚNÉHO ZÁKLADNÍHO PŘÍJMU. 

Z pohledu dnešního světa NZP vypadá trochu jako zhýralý nesmysl. Z pohledu světa, který tu bude za 5-7-9... let(?) to může být úplně jinak. Chvíli budete mít něco jako práci, pak zase ne. Někdy něco vyděláte, jindy máte smůlu. 

Potřebujete tedy „od státu“ nějakou základní příjmovou jistotu ve výši, která vám sama o sobě zajistí snesitelné přežití. Tj. řekněme velmi skromné bydlení, dostatečné stravování, oblékání, zdravotní péči a také možnost alespoň minimálního kulturního vyžití, neboť stále jsme ještě lidé. 

Když se nebudete dostatečně snažit, skončíte možná jen „na NZP“, ale zůstanete člověkem. Když budete každý den bojovat alespoň o kus placené práce, budete na tom líp. Současně dál budou existovat profese, které práci najdou vždycky a bude dobře placená, takových lidí ale bude nejspíš stále ubývat.

Státu proto nezbývá než začít RYCHLE projektovat „kvalitní stavbu ocelové kostry celého nového ekonomicko-sociálního modelu“ (systému), aby posléze, až bude třeba, mohl už jen „zasklívat jednotlivé plochy“ a celé to pasovalo do sebe. Základem je přerodová komplexní humánní legislativa a jinak pojaté školství, které vezme v úvahu exponenciální rozvoj AI a jeho důsledky.

A teď(!) si vezměte, že do téhle situace, kdy nebude dostatek pracovních míst, vláda chce posílat lidi do důchodu ještě později! Ne dřív!! Ne zkrátit pracovní týden či den, a celou dobu pracovního života, ale pracuj déle!!! Bere si tak vlastně na triko, že bude lidem nutit práci, která prostě nebude k mání!!!! Možná ale chce zvětšovat zástupy systémově nezaměstnaných, aby se z lidí postupně stali otroci velkokapitálu, kteří kdykoli rádi vezmou cokoli, protože jim nic jiného nezbude!!!!!

Pokud stále někdo nevěří – na netu je třeba video z Nizozemí, kde již funguje asi 25 zemědělských robotů, které projíždějí pole květin, dokáží identifikovat každou jednu konkrétní vadnou rostlinu a zmrtvit ji, aby nekazila populaci. V Česku se testuje autonomní traktor. Existují roboti, kteří nemají problém s lidskou chůzí a lidským ovládáním paží – například vítězně sehrají zápas ve stolním tenisu. Není snad už dost důkazů, že roboti vybavení AI v budoucnu dokáží (téměř) cokoli? A ve většině případů, zejména pokud vydrží fungovat v řádu let, budou i včetně prvotní investice levnější než lidská pracovní síla. Vyrobeni (většinou jinými roboty) a zakoupeni tak nepochybně nakonec BUDOU.

Možná, že by nám v orientaci pomohla i taková nicotnost, jako je pojmenování nového věku, který už je tu. Po feudalismu, kapitalismu a socialismu (se slepou odbočkou ke komunismu a možná konzumismu) se přímo nabízí ROBOTISMUS. Bylo by to přímé, logické a s pominutím marginálií. Navíc s využitím pojmu vynalezeného v české kotlině :-) S tímhle vědomím by se nám líp projektoval nový ekonomicko-sociální systém. Lépe, než když budeme s vidinou zlepšení nezlepšitelného stále v ruce žmoulat systém současný a spíš ho jen dál prznit.

K tomu je dobrým příkladem rozvod elektřiny ve starém domě. Můžete na něj zkoušet věšet nové zásuvky, spotřebiče, řešit zkraty, zahoření, vztekat se dokola, že nic kloudně nefunguje... nebo na starý rozvod zapomenete, vezmete majzlík a vysekáte elektriku novou. Chvilku sice máte doma totální bordel, ale pak už to běží. Jako bonus ušetříte kýble nervů. Tedy naše milá zatím spící vládo – HLAVNĚ ABY HODNĚ BRZY NEBYLO PŘÍLIŠ POZDĚ.