11. září po pětadvaceti letech
11. 9. 2026 / Fabiano Golgo
čas čtení
4 minuty
Pětadvacet let je v žurnalistice zvláštní časový úsek. Je dost dlouhý na to, aby se z aktuální zprávy stala historie, ale stále dost krátký na to, aby většina lidí, kteří ji tehdy sledovali, přesně věděla, kde byli, když se stala. U 11. září 2001 je tento rozdíl ještě výraznější. Pro část dnešních čtenářů jsou hořící věže World Trade Center něco, co znají z dokumentů, učebnic a nekonečně opakovaných televizních záběrů. Pro jinou část zůstávají vzpomínkou na odpoledne, kdy se během několika desítek minut změnil nejen televizní program, ale také způsob, jakým jsme začali uvažovat o světě.
Britské listy byly u tohoto příběhu od jeho začátku. Už bezprostředně po útocích se na jejich stránkách neřešilo pouze to, co se stalo v New Yorku, Washingtonu a Pensylvánii, ale také to, jak na událost reagovala média, česká společnost a západní politika. V archivu z těch dnů lze dnes najít kritiku pomalé reakce České televize, debaty o islamofobii, o hranicích svobody slova, o americké zahraniční politice i o tom, co může následovat po okamžiku, kdy se strach stane hlavním politickým argumentem.
A potom skutečně následovalo téměř všechno, o čem se tehdy teprve spekulovalo. Afghánistán, válka v Iráku, Guantánamo, Patriot Act, tajné věznice, debaty o mučení, změna bezpečnostních pravidel a postupné rozšiřování takzvané války proti teroru. Britské listy všechny tyto fáze sledovaly, někdy prostřednictvím vlastních komentářů, jindy překlady zahraničních analýz a polemik, které se v českém mediálním prostoru objevovaly jen omezeně.
Právě tento archiv dnes představuje něco cennějšího než obyčejnou sbírku starých článků. Umožňuje sledovat, jak se interpretace 11. září měnila v reálném čase. Některé otázky, které v roce 2001 vypadaly okrajově, se později ukázaly jako zásadní. Jiné teorie, které získaly velkou pozornost, časem neobstály. Některá varování před politickými důsledky útoků zestárla překvapivě dobře, zatímco jiné texty dnes působí jako dokument doby, v níž ještě nikdo netušil, jak daleko mohou následky jednoho dne sahat.
Zvláštní kapitolou v historii Britských listů byla diskuse o samotných útocích. V polovině prvního desetiletí se zde intenzivně debatovalo o technických pochybnostech, WTC 7, možnostech manipulace veřejnosti a obecně o tom, jak mají média zacházet s teoriemi, které jsou mezi lidmi rozšířené, ale nejsou dostatečně doložené. Dnes, po zkušenostech s globálními sociálními sítěmi a průmyslem dezinformací, získává tato stará debata další význam. Nejen kvůli tomu, co se tehdy tvrdilo, ale také kvůli otázce, jak se za těch pětadvacet let změnil náš vztah k informacím, autoritám a samotné představě důkazu.
Když se Britské listy k 11. září vracely při dalších výročích, měnil se přirozeně i úhel pohledu. Bezprostřední šok postupně vystřídaly otázky odpovědnosti, války, právních důsledků, Guantánama, civilních obětí a dlouhodobých nákladů americké reakce. Při dvacátém výročí už bylo možné hodnotit téměř dvě desetiletí války v Afghánistánu a její konec. Pětadvacáté výročí přichází v ještě jiné situaci: generace narozená v roce útoků už je dospělá a 11. září se poprvé začíná přesouvat z živé kolektivní paměti do skutečné historie.
Proto jsme se rozhodli neomezit letošní výročí na jeden vzpomínkový text.
Britské listy se k 11. září vrátí jako k události, kterou jsme po celé čtvrtstoletí nejen sledovali, ale také o ní diskutovali, pochybovali, přehodnocovali ji a znovu se k ní vraceli.
135
Diskuse