Human Rights Watch: Izraelské síly zahájily palbu při útoku na dům v Gaze

9. 8. 2024

 

"Neexistuje žádná omluva pro to, aby vojáci vtrhli do domu plného civilistů a bez obezřetnosti stříleli," uvedla Belkis Willeová, zástupkyně ředitele pro krize, konflikty a zbraně organizace Human Rights Watch. "Zdecimovali palestinskou rodinu a osiřelo malé dítě, které už možná nikdy nebude moci chodit."

Organizace Human Rights Watch vedla rozhovory se třemi členy rodiny al-Chalidiových, z nichž dva byli svědky útoku a s nimiž vedla telefonické rozhovory, a v červnu 2024 se setkala se zraněným pětiletým Faisalem v Kataru, kde se mu dostalo lékařské péče. Výzkumníci také analyzovali video nahrané na účet izraelských ozbrojených sil X (dříve známý jako Twitter), IDFonline, jehož části byly ověřeny jako natočené mezi 20. a 21. prosincem. Jsou na něm vidět izraelští vojáci a obrněná vozidla v okolí, ale neprobíhají žádné boje ani se vojáci nedostávají pod palbu.

Mohammed al-Chalidi, 40 let, a Mu'min al-Chalidi, 21 let, bratranci, uvedli, že v noci mezi 20. a 21. prosincem zasáhla munice dům v Sheikh Radwan na severu Gazy, poblíž pěti škol ukrývajících vysídlené osoby. Mohammed, Mu'min a dalších 29 členů rodiny se nacházelo ve vedlejším domě, odkud uprchli na základě telefonátu izraelské armády o evakuaci. Mohammedova švagrová Fatma al-Chalidi, 32 let, která byla v sedmém měsíci těhotenství, utrpěla při útoku municí zlomeninu nohy.

Mohammed uvedl, že asi 30 minut po útoku přijely izraelské síly s obrněnými vozidly a buldozery. "Vyhlíželi jsme ven a viděli, jak rozbíjejí okna, najíždějí tanky na auta, ničí elektrické vedení, ničí vše, co se dá," řekl Mohammed. Mnoho obyvatel oblasti uprchlo na jih, ale al-Chalídovi ne, protože starší členové rodiny nebyli schopni rychle utéct. Oba uvedli, že nikdo v domě nebyl ozbrojen ani neměl žádné vazby na ozbrojenou skupinu, ani nevěděli o žádných bojovnících, kteří by se v té době v okolí nacházeli.

Kolem poledne následujícího dne, jak uvedli Mu'min i Mohammed, izraelské síly vypálily munici na první patro jejich domu. Poté, kolem 17. hodiny, vpadl více než tucet izraelských vojáků brankou na dvůr a bez varování či provokace vhodili granát do okna prázdného předního pokoje domu. Poté podle Mohammeda vojáci hodili další granát do hlavní chodby domu, pokračovali po ní dolů, vykopli dveře a hodili nejméně dva další granáty do místnosti, ve které se ukrývalo 12 lidí včetně Mu'min a Mohammeda.

Oba uvedli, že když uslyšeli blížící se vojáky, popadli své osobní doklady a drželi je v rukou. Mu'min uvedl, že byl zraněn a spadl na zem ke zdi, přičemž na něm ležel jeho strýc Amjad al-Khalidi, 42 let.

Ženy začaly křičet a do místnosti vstoupil voják a zahájil na všechny palbu z automatické pušky, uvedli oba muži. Fatma, která byla zabita, spolu se svým manželem Ahmedem držela Faisala, který byl vážně zraněn. Když střelba ustala, Fatmin šestiletý syn Adam vyběhl z místnosti, když uviděl svého otce, Mohammedova bratra, Ahmeda al-Chalidiho, 34 let, "ležet na podlaze v kaluži krve, jako poražená ovce," řekl Mohammed. Adam nebyl zraněn.

Bratranci uvedli, že při útoku zahynulo sedm členů rodiny: Fatma, Ahmed, Mohammedovi švagři Šaaban Abú Džabal, 33 let, a Adham Abú Džabal, 20 let, a Nawal al-Chalidi, 70 let, a její děti Raed al-Chalidi, 49 let, a Amjad al-Chalidi.

"Jeden voják řekl arabsky: 'Kdo je naživu, ať vstane,'" řekl Mohammed. "Vstal jsem a on se na mě podíval a řekl: 'Přežil jsi, ty hajzle, že jo? Odvedli mě ven a prohlédli mi obličej přístrojem."

Abd Rabu al-Chalídí, Nawalin 73letý manžel, který byl slepý a nezraněný, místnost neopustil. Ostatním členům rodiny - všichni byli děti a ženy -, kteří se ukrývali v jiné místnosti, vojáci také nařídili vyjít ven. Mohammed uvedl, že vojáci prohledali přeživší muže a prohledali ženy a děti. Ptali se, kde jsou původní obyvatelé domu, a Mohammed řekl, že nevědí.

Pak Mohammed řekl: "Slyšeli jsme, jak se uvnitř střílí. Myslím, že tehdy zabili každého, kdo uvnitř přežil. Řekli nám: 'Vaše poslední šance na přežití je jít v řadě za tím vojákem'. Zeptali jsme se: 'Kam nás vedete?' Řekl: 'Mlčte a prostě jděte za ním.'"

Mu'min také nemohl opustit místnost. "Nemohl jsem se hýbat a nic jsem neslyšel, protože jsem kvůli výbuchům dočasně ztratil sluch," řekl. "Rychle jsem ztratil vědomí." Když se druhý den probral, zjistil, že leží pod hromadou těl.

"Neexistují slova, která by popsala, co jsem cítil," řekl. "Jediné, co chci vědět, je proč? Proč jsem musel prožít takový masakr? Proč jsem přišel o všechny ty lidi? Čím jsme si to všechno zavinili? V domě nebyli žádní odbojáři, žádné zbraně, jenom civilisté."

Kovové úlomky z výbuchu zranily Mu'minovi koleno, lýtko a chodidlo a kulka ho zasáhla do stehna. Řekl, že když nabyl vědomí, dokázal se natáhnout pro láhev s vodou, ale brzy opět ztratil vědomí a teprve následující den se mu podařilo probrat se  a vytáhnout se zpod těl, přičemž byl schopen pohybovat pouze rukama. V té chvíli byl již Abd Rabu zabit, zřejmě jakmile vojáci po evakuaci Mohameda a ostatních znovu vstoupili do domu.

Mohammed našel Mu'min, když se o čtyři dny později vrátil s lékařem, aby těla vyzvedl. "Amjadovi, Raedovi a Shaabanovi výbuch granátu roztříštil nohy," řekl Mohammed. "Vypadali jako mleté maso a Ahmedovi kovové úlomky probodly břicho a krk. Viděl jsem Fatmino břicho a obličej plné kovových úlomků. Krev byla rozstříknutá po celé zdi. Adham měl střelnou ránu, která mu prošla čelistí a vyšla ze zadní části hlavy..... Abd Rabu byl také mrtvý, měl střelná zranění."

Mohammed uvedl, že v domě našel přes 60 nábojnic.

Fajsal podstoupil čtyři operace v Gaze kvůli protrženým střevům, propíchnutému močovému měchýři a několikanásobné zlomenině kyčle a další tři v Kataru. Šest měsíců po útoku měl od pasu až po horní část nohou sádrový obvaz. Podle lékařů už možná nikdy nebude chodit. Abdulhafith al-Khalidi, Faisalův strýc a nyní jeho opatrovník, který ho doprovázel do Dauhá, řekl, že útok dítě dramaticky změnil: "Faisal byl dříve tak společenský. Byl vždycky samostatný, běhal kolem a mluvil s novými lidmi. Nikdy se nebál. Teď, když jdu do jiné místnosti, začne na mě volat. Nikdy nedokáže zůstat sám."

Mu'min uvedl, že nedostal povolení opustit Gazu a zůstává na severu bez léků, jeho zranění jsou z velké části neléčená, včetně několika přetržených šlach.

Přeživší členové rodiny al-Chalídího identifikovali na mapě dům, kde k útoku došlo. Organizace Human Rights Watch analyzovala video složené ze sedmi klipů, které 24. prosince zveřejnila na internetu izraelská armáda. Jeden z nich ukazuje izraelské síly operující necelých 160 metrů od domu, který al-Chalídovi identifikovali.

Izraelská vojenská zpráva, která video doprovází, uvádí, že jednotky, které se na videu objevují, jsou 13. šajet a 401. brigáda. Organizace Human Rights Watch zjistila, že přinejmenším jeden klip z videa byl natočen mezi ránem 20. prosince a pozdním odpolednem 21. prosince. Je na něm vidět nejméně 17 příslušníků izraelské armády před mešitou Al-Taqwa, 170 metrů jihozápadně od domu.

Ve stejném příspěvku na X izraelská armáda zveřejnila fotografii a uvedla, že provedla razii ve škole, kterou Human Rights Watch lokalizovala na opačné straně ulice, a našla skrýš zbraní a výbušnin. Izraelské úřady o útoku veřejně neposkytly žádné další informace. Kromě toho neodpověděly na dopis organizace Human Rights Watch z 15. července, v němž shrnuje svá zjištění a žádá o konkrétní informace o incidentu.