Írán možná přehodnotí odvetná opatření proti Izraeli za zabití vůdce Hamásu

9. 8. 2024

 
Americké a izraelské zdroje v posledních dnech uvedly, že Teherán se po značném diplomatickém tlaku, aby se vyhnul civilním obětem, stále rozhoduje o rozsahu a dosahu své reakce. Zdá se, že Írán se spíše než na civilisty zaměří na osoby odpovědné za útok, konkrétně na Mossad a jeho agentury.

Na zasedání Organizace islámské spolupráce (OIC), které se konalo tento týden v Džiddě, bylo zabití Haníji jednomyslně odsouzeno a členové konstatovali, že se jedná o hrubé porušení mezinárodního práva a íránské suverenity, územní celistvosti a národní bezpečnosti.

Nebyla však vydána žádná formální kolektivní podpora íránského útoku na Izrael a pákistánský ministr zahraničí Ishaq Dar ve svém vystoupení vyzval k chladné hlavě a vytrvalosti při diplomatické cestě - uvedl, že atentát musí být pomstěn, ale že "nesmíme naplnit záměr Benjamina Netanjahua na širší válku". Izraelský premiér se podle něj snaží nastražit past.

Ve středu Netanjahu při návštěvě armádní náborové základny Tel Hašomer vojákům řekl, že Izrael je "připraven k obraně, stejně jako k útoku... Jsme odhodláni se bránit".

Země se připravuje na reakci Íránu a libanonské militantní skupiny Hizballáh, jejíž vojenský velitel Šukr byl minulý týden v Bejrútu Izraelem zabit.

Nemocnice v severním Izraeli a Libanonu se připravují na možný příliv zraněných. Izraelské velení pro vnitřní frontu tento týden vyslalo do velkých měst pátrací a záchranné prapory; v severním Izraeli byla zakázána velká shromáždění pod širým nebem.

Izrael však zatím nezavedl přísná omezení civilních aktivit ani nezměnil své pokyny pro případ nouze: zřejmě nechce varovat příliš brzy pro případ, že by to Íránu nebo Hizballáhu umožnilo upravit své plány.


Ve snaze oživit širší a věrohodnou diplomatickou ofenzívu proti Izraeli navrhla Malajsie na zasedání v Džiddě uspořádat revidované mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN a pokusit se uvést v platnost poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora k izraelské politice osídlování.

Na vedlejší schůzce mezi jordánským ministrem zahraničí Ajmánem Safádím a úřadujícím íránským ministrem zahraničí Alím Baghérím v Džiddě - již druhé během několika dní - Jordánsko prohlásilo, že sestřelí íránské rakety nebo drony, pokud vstoupí do jordánského vzdušného prostoru směrem do Izraele.

Safadí řekl televizi CNN: "Náš vzkaz Íráncům a Izraelcům je jasný: nebudeme pro nikoho bojištěm. Nikomu nedovolíme, aby v rámci našich možností narušil náš vzdušný prostor. Naší první odpovědností je odpovědnost vůči našemu lidu, ochrana suverenity naší země a bezpečnosti našeho lidu. Takže náš postoj je takový, že nikdo by neměl využívat náš vzdušný prostor, nikdo by neměl vystavovat naše lidi hrozbě, že jakýkoli projektil dopadne nad jakékoliv naše území a poškodí naše lidi, a to je postoj, který jsme velmi jednoznačně sdělili jak Íráncům, tak Izraelcům."

Bagheri v rozhovoru pro Agence France-Presse obvinil Izrael - který se k Haníjově smrti nevyjádřil -, že chce "rozšířit válku" v regionu, a zároveň usoudil, že nemá "ani kapacity, ani sílu" bojovat s Íránem.

Reformistický íránský tisk přinesl tvrzení, že rozhodnutí upustit od odvetného útoku by zvýšilo prestiž Íránu v regionu, prohloubilo izolaci Izraele a dokonce by znamenalo, že Íránu bude připsána zásluha za nastolení míru.

Spojené státy uvedly, že Íránu vzkazují, že útok by byl kontraproduktivní, a prohlásily, že znovu sestavily vojenskou alianci na obranu Izraele, která fungovala v dubnu během posledního střetu mezi Íránem a Izraelem.

USA také Íránu sdělují, že Izrael a Hamás mohou být blízko dohodě o příměří, ale explicitní důkazy pro to zůstávají chabé a již dříve byly státům v regionu předhazovány, jen aby se ukázalo, že dohoda je nedosažitelná.

Francouzský prezident Emmanuel Macron již podruhé telefonoval novému íránskému prezidentovi Masúdovi Pezeškjanovi, aby jej a izraelského premiéra vyzval, aby se nezapojovali do cyklu násilí.

Írán je rozzloben tím, že Spojené království, Francie a USA nebyly ochotny odsoudit Haníjův atentát, a íránští diplomaté nevidí žádné důkazy, že by Izrael učinil nějaké nové ústupky ohledně dohody o příměří. Írán rovněž tvrdí, že neschopnost Rady bezpečnosti OSN kolektivně odsoudit atentát znamená, že Íránu nezbylo nic jiného než podniknout jednostranné vojenské kroky.

S tím, jak se prodlužuje doba mezi atentátem a íránskou reakcí, se však stále častěji ozývají oficiální představitelé, že Írán nemá v úmyslu vyprovokovat regionální válku nebo způsobit masové civilní oběti na území Izraele.

Írán je také rozptylován závěrečnou fází sestavování nového kabinetu, který bude předložen parlamentu ke schválení pravděpodobně v neděli. Pezeškjan zdůrazňuje, že usiluje o vytvoření vlády národní jednoty, a nikoliv pouze o vládu vedenou reformistickou frakcí.