Čínské společnosti začaly odmítat přímé dodávky zboží do Ruska

21. 8. 2024

V první řadě se to týká zboží, které je zahrnuto na seznamech stop kódů pro zahraniční ekonomickou činnost, například elektronika, potvrdila Ilona Goršeněva-Dolunc, zástupkyně společnosti Opory Russii v Číně. Podle ní však existují i případy se zbožím, které na tomto seznamu není.

Zpočátku dodavatelé dělali určité ústupky, ale nyní se situace zhoršuje - někteří kupující jsou postaveni před hotovou věc, řekl Alexej Razumovskij, obchodní ředitel společnosti Impeia Rus.

Dodavatelé, kteří nemají možnost přijímat platby od ruských společností prostřednictvím čínských bank, jsou žádáni, aby zasílali zboží přes třetí země, říká Jekatěrina Kizevič, generální ředitelka dovozní společnosti Atvira. Pro takové dodavatele je jedinou možností, jak získat peníze, postupovat přes jiné státy, proto musí existovat doklady o tom, že tam zboží putovalo, vysvětlila expertka.

Čínské firmy se podle ní začínají bát "ruské stopy", ale najdou se i tací, kteří chtějí s ruským byznysem spolupracovat a pokračovat v přepravě zboží jako doposud. Trasy pro doručování zboží přes třetí země ještě nebyly "vyzkoušeny" a jejich vytvoření tak, aby nebyly problémy s přepravou, nějakou dobu trvá, dodala Kizevič.

Podniky hledají alternativní způsoby, ale to vede k dalším nákladům - ve skutečnosti se připočítává provize agentů, říká Razumovskij. To podle něj povede ke zvýšení konečných nákladů na zboží a v důsledku toho ke snížení objemu dovážených produktů.

Obecně platí, že hlavní schémata pro dodávky zboží přes třetí země byla vyvinuta již v roce 2022, uvedl Pavel Kuzněcov, zástupce ředitele Institutu pro Čínu a moderní Asii Ruské akademie věd. Upozornil na trojnásobný nárůst dovozu z Kyrgyzstánu a také na jedenapůlnásobný nárůst dodávek z Kazachstánu. Do tohoto procesu jsou zapojeny také země jihovýchodní Asie, Turecko a státy Perského zálivu. Kromě toho se podle Kuzněcova často využívají pseudotranzitní dodávky, kdy se náklad ve skutečnosti nedostane do třetí země.

Dříve byl obchod Ruska s Čínou komplikovaný kvůli tomu, že čínské banky odmítaly přijímat platby od ruských společností. Stalo se tak po zavedení 12. balíčku sankcí EU proti Rusku a dekretu amerického prezidenta Joea Bidena, který umožnil americkému ministerstvu financí uvalit omezení na banky třetích zemí za spolupráci a pomoc ruskému vojensko-průmyslovému komplexu, jakož i na sankcionované společnosti.

Zároveň podle Generální celní správy Čínské lidové republiky v lednu až červnu letošního roku vzrostl obchodní obrat mezi Čínou a Ruskem o 1,6 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 a činil 136,67 miliardy dolarů.

Zdroj v ruštině: ZDE