Írán je po Asadově pádu "v pozici bezprecedentní slabosti"

11. 12. 2024

čas čtení 6 minut
Írán se po pádu Bašára al-Asada v Sýrii, který obrátil Blízký východ vzhůru nohama tím, že rozbil "Osu odporu" – neformální, Íránem vedenou alianci sjednocující Sýrii a ozbrojené skupiny jako Hamás a Hizballáh, ocitl v izolaci. Se zničením nebo oslabením klíčových spojenců bude Teherán nucen předefinovat svou bezpečnostní politiku a svou regionální roli, píše Bahar Makooi.

Snímky íránského velvyslanectví, vypleněného skupinou syrských rebelů poté, co v neděli vstoupili do Damašku, znamenaly bod obratu.

Portréty nejvyššího vůdce Alího Chameneího a ajatolláha Chomejního pokryly podlahu. Portréty oslavující Hasana Nasralláha – bývalého vůdce libanonské ozbrojené skupiny Hizballáh, který byl zabit při izraelském náletu v září – a uctívaného íránského generála Kásima Sulejmáního, zabitého při americkém útoku v Iráku v roce 2020, byly strženy. Bylo jasné, že Teherán, hlavní spojenec Bašára Asada, již nemá kontrolu.

Íránští diplomaté evakuovali prostory předchozí noc. Vojenští velitelé – včetně vysokých důstojníků jednotek Kuds, vnější složky Revolučních gard – a další íránský personál opustili zemi ve spěchu, což bylo uznáním neschopnosti Íránu pokračovat v podpoře Asadova režimu tváří v tvář bleskové ofenzivě rebelů.

Tón Teheránu se v předvečer pádu Damašku změnil. Íránský ministr zahraničí v sobotu vyzval syrskou vládu "a legitimní opoziční skupiny", aby vstoupily do jednání. Jednalo se o klíčový posun v jeho přístupu k novému vedení v Sýrii, o kterém Teherán dříve mluvil pouze jako o "teroristech".

Ministerstvo učinilo další krok v neděli, když uvedlo, že očekává, že vazby mezi Teheránem a Damaškem zůstanou silné na základě "prozíravého" přístupu ke vztahům a uvedlo, že Írán je otevřen rozhovorům s novými syrskými vládci.

Asadova rodina byla hlavním regionálním spojencem Íránu od islámské revoluce v roce 1979. "Sýrie byla jedinou arabskou zemí, která podporovala Írán během íránsko-irácké války (1980-1988), zatímco všechny ostatní arabské země podporovaly Irák," poznamenává Siavosh Ghazi, korespondent France 24 v Teheránu. Írán pokračoval v podpoře Asadova režimu i po vypuknutí syrské občanské války v roce 2011, navzdory odporu ostatních arabských zemí.

"Osa odporu, jak jsme ji znali, již neexistuje"

Sýrie byla íránským koridorem pro dodávky logistické a ozbrojené podpory libanonské skupině Hizballáh a Hamásu v Gaze, což pomohlo zajistit bezpečnost mocností Osy odporu a zároveň umožnilo Íránu uplatňovat svůj vliv – a odstrašující schopnosti – daleko od svých vlastních hranic. "Sýrie představovala pro íránský režim odrazový můstek k projekci svého vlivu až do Středomoří, a to zmizelo," poznamenává Jonathan Piron, historik a specialista na Írán z výzkumného centra Etopia v Bruselu.

"Osa odporu, jak jsme ji znali, již neexistuje," říká. "S izraelskou operací v Libanonu už Hizballáh neexistuje. Její schopnost jednat byla v každém případě značně snížena. Nyní již neexistuje ani Asadova Sýrie. Hlavní pilíře Osy odporu zmizely. Co zbývá? Húsiové (v Jemenu), ale ti mají svou vlastní agendu a jsou daleko od Teheránu. A irácké milice, které v posledních dnech odmítly intervenovat na syrské půdě, aby přišly na pomoc Bašáru al-Asadovi."

Kolaps předpovězený Netanjahuem?

Zničení Osy odporu je přímým důsledkem útoků vedených Hamásem 7. října a následné izraelské ofenzívy, říká David Rigoulet-Roze, výzkumný pracovník a expert na Blízký východ ve Francouzském institutu pro mezinárodní a strategické záležitosti.

"První odpovědí byla válka v Gaze proti Hamásu v bezprostřední reakci na tragédii ze 7. října. Byla to bezpochyby první salva v širším herním plánu," vysvětluje Rigoulet-Roze. "Druhou byla opotřebovávací válka proti libanonskému Hizballáhu, který se stal prvním íránským proxy, který zasáhl odpalováním raket na Izrael v solidaritě s Hamásem od 8. října."

"Pád Bašára al-Asada by mohl být považován za třetí fázi, spuštěnou dvěma předchozími," říká.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mohl tento výsledek očekávat nebo v něj alespoň doufat, podle Rigouleta-Roze, který poznamenává, že Netanjahu začal mluvit o velkém překreslení regionu velmi brzy.

"To, co Hamás zažije, bude těžké a hrozné... změníme Blízký východ," řekl Netanjahu 9. října, pouhé dva dny po útoku na Izrael.

Asadův pád lze zčásti připsat oslabenému státu v Íránu, vyvolanému strategickým ochromením jeho proxies – v prvé řadě Hizballáhu.

"Obvykle je to Hizballáh, kdo bojuje na obranu íránských zájmů tím, že chrání Bašára Asada," poznamenává Rigoulet-Roze. "Ale Hizballáh musel repatriovat mnoho svých vojáků do Libanonu pro bitvu s Izraelem. Takže Asad se ocitl tak trochu jako 'nahý král', zejména proto, že Rusko již nebylo schopno zachránit syrský režim kvůli svému zapojení na Ukrajině."

"Íránský režim bude muset přehodnotit svou bezpečnost"

Po mnoho let budovala Islámská republika Írán svůj odstrašující potenciál na síti aliancí táhnoucích se od Teheránu po Bejrút ve Středozemním moři. To významně rozšířilo vliv Íránu tím, že mu umožnilo ohánět se hrozbou odvety Hizballáhu nebo iráckých šíitských milicí proti jakékoli možné agresi, zejména ze strany úhlavního nepřítele Izraele.

"Írán se nachází v bezprecedentní pozici slabosti; jeho bezpečnostní perimetr je nyní omezen na jeho skutečné hranice," říká Piron. "Íránský režim bude muset přehodnotit svou bezpečnost."

A to by mohlo do regionu vnést ještě více nové dynamiky. Vzhledem k novým okolnostem, ve kterých se Írán nyní nachází, se Teherán může snažit urychlit vývoj jaderných zbraní, aby zajistil, že jeho režim nepotká stejný osud jako Asadův.

Zdroj ve francouzštině: ZDE

0
Vytisknout
1374

Diskuse

Obsah vydání | 12. 12. 2024