Svět se otepluje rychleji, než se očekávalo. Vědci si nyní myslí, že vědí proč

9. 12. 2024

Vědí, že mimořádná vedra byla poháněna řadou faktorů, především znečištěním způsobeným spalováním fosilních paliv způsobujících oteplování planety a přirozeným klimatickým vzorcem El Niño. To však samo o sobě nevysvětlilo neobvykle rychlý nárůst teploty.

Nyní nová studie publikovaná ve čtvrtek v časopise Science říká, že identifikovala chybějící část skládačky: Mraky.

Abychom byli konkrétnější, rychlý nárůst oteplování byl podle výzkumu podpořen nedostatkem nízko položených mraků nad oceány – zjištění, která mohou mít alarmující důsledky pro budoucí oteplování.

Jednoduše řečeno, méně jasných a nízkých mraků znamená, že planeta "ztmavla", což jí umožňuje absorbovat více slunečního světla, řekl Helge Goessling, autor zprávy a klimatický fyzik z Institutu Alfreda Wegenera v Německu.

Tento jev se nazývá "albedo" a odkazuje na schopnost povrchů odrážet sluneční energii zpět do vesmíru.

Zemské albedo podle zprávy klesá od 70. let 20. století, částečně kvůli tání světlého sněhu a mořského ledu, což odhaluje tmavší pevninu a vodu, která absorbuje více sluneční energie a ohřívá planetu.

Nízká oblačnost také přispívá k tomuto efektu, protože odráží sluneční světlo.

Vědci prohledali satelitní data NASA, data o počasí a klimatické modely a zjistili, že pokles nízké oblačnosti snížil albedo planety na rekordní minimum v loňském roce. Oblasti zahrnující části severního Atlantského oceánu zaznamenaly obzvláště významný pokles, zjistila studie.

Loňský rok zapadá do desetiletého poklesu nízké oblačnosti, řekl Goessling CNN.

Co studie zatím nemůže s jistotou vysvětlit, je, proč se to děje. "Je to tak složitá bestie a je tak těžké ji rozplést," řekl Goessling.

Domnívá se, že je to pravděpodobně výsledek kombinace několika faktorů. Prvním je snížení znečištění z lodní dopravy v důsledku předpisů zaměřených na snížení škodlivých emisí síry v tomto odvětví. I když to byla výhra pro lidské zdraví, tento typ znečištění také pomáhal ochlazovat planetu tím, že rozjasňoval mraky.

Přirozené klimatické variability, včetně měnících se vzorců oceánů, mohly také přispět. Goessling však poukazuje na třetí, znepokojivější faktor: Samotné globální oteplování.

Nízké mraky mají tendenci prosperovat v chladné a vlhké nižší atmosféře. Jak se povrch planety ohřívá, může to způsobit, že se ztenčí nebo úplně rozptýlí, což vytvoří komplikovanou smyčku zpětných vazeb, kdy nízké mraky mizí kvůli globálnímu oteplování a jejich mizení pak vede k dalšímu oteplování.

Pokud se to stane, projekce budoucího oteplování mohou být podhodnoceny a "měli bychom v budoucnu očekávat poměrně intenzivní oteplování," řekl Goessling.

Mark Zalinka, atmosférický vědec z Lawrence Livermore National Laboratory, který se na studii nepodílel, řekl, že "skutečnost, že mraky hrají klíčovou roli v tomto příběhu, dává smysl, protože v podstatě fungují jako sluneční clona Země."

Malé změny v oblačnosti mohou "drasticky změnit albedo Země," řekl CNN.

Tapio Schneider, klimatolog z Kalifornského technologického institutu, uvedl, že znepokojivým důsledkem výzkumu je, že pokud je globální oteplování zodpovědné za podstatnou část změny oblačnosti, "můžeme vidět silnější globální oteplování, než se dříve předpovídalo."

Mraky se mohou zdát jednoduché, dokonce všední, ale jsou nekonečně složité a vědci jsou stále daleko od toho, aby odhalili, jak se chovají. Jsou "jedním z největších bolehlavů" v klimatologii, řekl Goessling.

Ale zjistit, jak budou mraky reagovat na globální oteplování, je klíčové, řekl Zalinka. "Doslova určují, jak velké budoucí oteplování nás čeká."

Zdroj v angličtině: ZDE