Britští poslanci zuřivě odsoudili „hluboce neuctivé“ výroky JD Vance

5. 3. 2025

čas čtení 4 minuty
Výroky amerického viceprezidenta k navrhovanému anglo-francouzskému nasazení na Ukrajině vyvolaly pobouření

Britský stínový ministr obrany a další poslanci reagovali s hněvem poté, co se JD Vance vyjádřil o navrhovaném anglo-francouzském mírovém nasazení na Ukrajině jako o „20 000 vojácích z nějaké náhodné země, která 30 nebo 40 let nevedla válku“.

Stalo se tak poté, co Downing Street uvedla, že Keir Starmer v pondělí večer hovořil s Donaldem Trumpem v rámci pokračujícího úsilí Spojeného království pokusit se urovnat skomírající mírový plán pro Ukrajinu.

 

Během rozhovoru s Hannitym na televizní stanici Fox News se Vance, stále otevřenější americký viceprezident, rozhořčeně vyjádřil k myšlence, že by ostatní země mohly po případné mírové dohodě poskytnout smysluplné bezpečnostní záruky.

Navrhovaná dohoda o minerálech by USA poskytla větší ekonomické zájmy na Ukrajině a tím i „mnohem lepší bezpečnostní záruky než 20 000 vojáků z nějaké náhodné země, která 30 nebo 40 let nevedla válku“, řekl Vance.

Zatímco britští politici se většinou shodují na tom, že vojenská přítomnost USA v nějaké formě bude v jakékoli mírové dohodě nezbytná, okamžitě se objevilo pobouření nad Vanceovým zjevným odmítnutím britské armády, která bojovala po boku amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu.

James Cartlidge, stínový ministr obrany, prohlásil: „Británie a Francie jim [USA] přišly na pomoc a vyslaly do Afghánistánu tisíce vojáků, včetně mého vlastního bratra a mnoha bývalých i současných kolegů z parlamentu. Je hluboce neuctivé ignorovat takovou službu a oběti.“

V úterý Vance prohlásil, že je „absurdně nečestné“ tvrdit, že měl na mysli Velkou Británii nebo Francii, přestože tyto země stály v čele úsilí o poskytnutí mírových sil, které by nebyly americké.

„V klipu se ani nezmiňuji o Spojeném království nebo Francii, které statečně bojovaly po boku USA v posledních 20 letech i později,“ napsal na Twitteru. „Ale řekněme si to na rovinu: dobrovolně (soukromě nebo veřejně) se hlásí o podporu mnoho zemí, které nemají ani zkušenosti z bojiště, ani vojenské vybavení, aby mohly něco smysluplného udělat.“

Bývalý ministr zahraničí James Cleverly odsoudil to, co označil za Vanceovu „hloupou a urážlivou,  poznámku“ vzhledem k podpoře, kterou spojenci včetně Velké Británie a Francie poskytli po útocích z 11. září 2001.

Konzervativní poslanec řekl rozhlasové stanici Times Radio: „Chápu, že svůj postoj vysvětlil, ale myslím si, že to byla zraňující a bezohledná poznámka.“

Na dotaz ohledně Vanceových původních výroků se Starmerův oficiální mluvčí k nim přímo nevyjádřil, ale zopakoval skutečnost, že britské síly nedávno bojovaly po boku svých amerických kolegů.

„Premiér, a myslím, že celá tato země, je plná obdivu ke všem britským vojákům, kteří sloužili například v Iráku a Afghánistánu, z nichž mnozí při tom přišli o život, a bojovali po boku spojenců, včetně Spojených států,“ řekl.

Mluvčí uvedl, že premiér s Trumpem hovořil dvakrát o víkendu a znovu v pondělí večer.

Johnny Mercer, bývalý ministr ozbrojených sil za Konzervativní stranu, který již není poslancem, označil Vance za „klauna“.

Mercer, který sloužil v Afghánistánu jako armádní důstojník, řekl: „Možná, že kdyby si ušpinil ruce při službě své zemi jako mnoho jeho amerických a britských kolegů veteránů,  možná by tak rychle neodmítal jejich oběti.“

Liberální demokraté uvedli, že Peter Mandelson, velvyslanec Spojeného království ve Washingtonu, by měl od Vance požadovat omluvu. Mluvčí strany pro obranu Helen Maguireová, která sloužila v Iráku jako vojenská policistka, řekla: „Na vlastní oči jsem viděla, jak američtí a britští vojáci statečně bojovali bok po boku. Šest příslušníků mého vlastního pluku, Královské vojenské policie, se z Iráku domů nevrátilo. Toto je zlovolný pokus popřít tuto skutečnost.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1681

Diskuse

Obsah vydání | 6. 3. 2025