Macron vyzývá k investicím 200 miliard eur do obrany Evropy
5. 3. 2025
čas čtení
4 minuty
Evropské země potřebují přilákat investice ve výši 200 miliard eur do obrany kontinentu, aby se připravily na možné stažení USA, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro Il Foglio. Upřesnil, že taková částka bude potřeba "v počáteční fázi". Macron vyzval k získání těchto prostředků prostřednictvím společných půjček nebo Evropského stabilizačního mechanismu, stejně jako k přilákání Evropské investiční banky a soukromého kapitálu. Je třeba usilovat o zvýšení výdajů na obranu na 3-3,5 % HDP. V roce 2024 činily 1,9 % HDP EU, tj. 326 miliard eur.
Macron se dotkl rozdělení uvnitř EU a řekl, že i země, které jsou skeptické k podpoře Ukrajiny - jako Maďarsko a Slovensko - budou nakonec prosazovat posílení evropské obrany. "Není to jen o Ukrajině, ale i o tom, že nevíme, co budou Američané dělat za pět nebo deset let. V tuto chvíli víme pouze to, že Rusové přitvrdili svou pozici a stali se vůči nám mnohem agresivnějšími. A za poslední tři roky vynaložily 10 % svého HDP na obranu. Jejich HDP je nižší než naše, ale utrácejí z něj 10 %. Proto se musíme připravit na to, co nás čeká. A bez ohledu na to, co udělají Američané," zdůraznil francouzský prezident.
2. března se Macron zúčastnil summitu o bezpečnosti v Evropě, který se konal v Londýně. Jednání se dále zúčastnili předsedové vlád Polska Donald Tusk, Norska Jonas Støre, Švédska Ulf Kristersson, České republiky Petr Fiala, Dánska Mette Frederiksen, Itálie Giorgia Meloni, Nizozemska Dick Schoeof; Prezidenti Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, Finska Alexander Stubb, Rumunska Ilie Bolojan a odstupující německý kancléř Olaf Scholz.
Summitu se dále zúčastnili předseda Evropské rady António Costa, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, generální tajemník NATO Mark Rutte, kanadský premiér Justin Trudeau a turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. S každým z hostů se osobně setkal šéf britské vlády Keir Starmer.
V předvečer summitu Macron řekl, že účelem setkání bude posílit podporu Ukrajině, zahájit program "rozsáhlého společného financování ve výši stovek miliard eur". Plánovalo se, že odpovídající pokyn bude poskytnut Evropské komisi. Macron poznamenal, že Evropa se musí snažit udržet si podporu Spojených států, ale usilovat o autonomii, protože po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se situace hodně změnila. "Mnoho evropských zemí postavilo svou bezpečnost na transatlantických vazbách. Musíme se vrátit ke starým evropským zvykům. Je tři čtvrtě na půlnoc. Čas se krátí, ale stále máme příležitost dosáhnout strategického vzestupu Evropy," zdůraznil Macron.
Prezident také označil Rusko za "existenční hrozbu" pro kontinent a poznamenal, že Kreml již "provádí sabotáže a provádí rozsáhlé dezinformační kampaně" v zemích EU. Macron poznamenal, že pokud to nebude zastaveno, dalším krokem Ruska bude "invaze do Moldavska a pak možná do Rumunska".
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz již dříve řekl, že evropské země musí být připraveny na scénář, ve kterém budou muset vytvořit vojenskou alianci, která nahradí NATO. Zdůraznil, že je třeba, aby kontinent rychle směřoval k "dosažení nezávislosti" na Spojených státech v obranných záležitostech a nabídl rozhovory s Francií a Spojeným královstvím, aby nahradily americký "jaderný deštník" nad Evropou. Macron prohlásil, že je připraven "tuto diskusi otevřít".
V posledních týdnech se stále častěji hovoří o možném vystoupení USA z NATO. Trump opakovaně vyzýval členy, aby zvýšili výdaje na obranu na 2 % HDP a během kampaně varoval, že bude povzbuzovat Rusko, aby si dělalo "co chce" s těmi americkými spojenci, kteří tyto závazky nedodržují. Trump následně zpřísnil své požadavky a vyzval členy NATO, aby zvýšili výdaje na obranu na 5 %.
Zdroj v italštině: ZDE
1558
Diskuse