HRW: Musíme tohle vůbec říkat?
5. 3. 2025
V oblasti lidských práv říkáme, co je třeba říci. Někdy to říkáme za ty, kteří v danou chvíli nemohou promluvit - nebo už nemohou promluvit vůbec, píše Andrew Stroehlein, mediální ředitel lidskoprávní organizace Human Rights Watch ve svém každodenním přehledu.
Přesto se někdy zdá, že bychom neměli říkat to, co říkáme. To, co říkáme, se zdá být tak zásadní, tak samozřejmé, že by to vůbec nikdo neměl muset říkat.
Například...
Neměli bychom muset Austrálii říkat: „Nezavírejte desetileté děti.“ To je naprosto samozřejmé . To by mělo být každému jasné.
Neměli bychom muset Evropské unii říkat: „Neposílejte uprchlíky do míst, kde víte, že budou mučeni.“ To je jasné. Opět zřejmé věci.
Neměli bychom muset Izraeli říkat: „Nenechávejte děti hladovět“.
Neměli bychom muset říkat Spojeným státům, Spojenému království, Německu a Íránu: „Neposílejte zbraně válčícím stranám, které se dopouštějí zvěrstev“.
Neměli bychom muset říkat Rwandě: „Přestaňte mučit lidi.“
Neměli bychom muset říkat Talibanu v Afghánistánu: „Vaše vymyšlená ‚tradice‘ není omluvou pro strašlivé zneužívání.“
Neměli bychom muset světovým lídrům na obchodních cestách připomínat, že Čína páchá zločiny proti lidskosti v Sin-ťiangu.
Neměli bychom nikomu muset vysvětlovat, že všichni potřebujeme k životu obyvatelnou planetu.
Neměli bychom muset Elonu Muskovi říkat: „Nesalutujte v nacistickém stylu“.
Neměli bychom Trumpově administrativě muset říkat: „Nevyjednávejte o spravedlnosti pro oběti ruské zvěrské invaze na Ukrajinu“.
Všechny tyto věci by měly být tak samozřejmé, že by je nikdo neměl muset říkat. Vlády a vládní představitelé by měli znát své právní a morální povinnosti, aniž by jim to někdo musel připomínat.
Přesto jsme tady.
Čelíme vládám, které často úmyslně ignorují své povinnosti sloužit mocným na úkor bezmocných. Skupiny a aktivisté za lidská práva tak často musí říkat to, co je prostě zřejmé.
Je důležité, abychom tak činili. Protože kdyby nikdo na zjevné věci nepoukazoval, postupně by se stávaly méně zjevnými. Porušování lidských práv by zdánlivě nestálo za zmínku, stalo by se „normálním“.
Přesto, jakkoli je to běžné, porušování lidských práv by nikdy nemělo být považováno za normální. Všichni musíme těm, kdo jsou u moci, každý den připomínat normy, které lidstvo očekává. Musíme říkat, co je třeba - i když by to nikdo neměl muset říkat.
Diskuse