7. 3. 2025
Někteří američtí spojenci zvažují omezení zpravodajských informací, které sdílejí s Washingtonem v reakci na smířlivý přístup Trumpovy administrativy k Rusku, řekly NBC News čtyři zdroje přímo obeznámené s těmito diskusemi, píší Dan De Luce, Courtney Kube, Carol E. Lee a Kevin Collier.
Někteří američtí spojenci zvažují omezení zpravodajských informací, které sdílejí s Washingtonem, v reakci na smířlivý přístup Trumpovy administrativy k Rusku, řekly NBC News čtyři zdroje přímo obeznámené s těmito diskusemi.
Spojenci zvažují tento krok kvůli obavám o ochranu zahraničních aktiv, jejichž identita by mohla být neúmyslně odhalena, uvedly zdroje, mezi nimiž byl i zahraniční představitel.
Každá zpravodajská služba považuje své závazky vůči zahraničním agentům za nedotknutelné a zavazuje se, že bude agenty udržovat v bezpečí a chránit jejich identitu. Cokoli, co by ohrozilo tuto povinnost, by tuto důvěru porušilo, řekli bývalí úředníci, a to by mohlo vést některé špionážní služby k tomu, aby se zdržely sdílení některých informací s Washingtonem.
Spojenci, včetně Izraele, Saúdské Arábie a členů takzvané špionážní aliance anglicky mluvících demokracií Five Eyes, zkoumají, jak případně revidovat současné protokoly pro sdílení zpravodajských informací, aby se zohlednily oteplující se vztahy Trumpovy administrativy s Ruskem, uvedly zdroje.
"Tyto diskuse již probíhají," řekl zdroj přímo obeznámený s těmito diskusemi.
Žádné rozhodnutí ani opatření však nebylo přijato, uvedly zdroje.
Přezkum je součástí širšího zkoumání spektra vztahů s Washingtonem mezi mnoha americkými spojenci, včetně diplomacie, obchodní a vojenské spolupráce, stejně jako zpravodajských záležitostí, uvedly zdroje.
Ačkoli rozsah změny americké politiky vůči Rusku zůstává nejasný, spojenci zvažují možné důsledky toho, co by mohlo být historickým posunem, řekl západní představitel.
Na otázku, zda spojenci možná omezují to, co sdílejí se Spojenými státy, mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu řekl, že prezident Donald Trump má ohledně amerických protivníků "jasno".
"USA mají bezkonkurenční zpravodajské schopnosti, což je přesně důvod, proč existují iniciativy pro sdílení zpravodajských informací, jako je Five Eyes," uvedl mluvčí Brian Hughes v e-mailu.
"Prezident Trump má jasný pohled na všechny hrozby, které naši protivníci představují pro naši národní bezpečnost, a bude spolupracovat s jakýmkoli spojencem nebo partnerem, který rozumí nebezpečnému světu zděděnému po katastrofálních Bidenových letech," dodal. "Pod Bidenovým dohledem jsme měli válku na Ukrajině, kapitulaci v Afghánistánu a vraždění nevinných 7. října."
Úředníci administrativy a někteří republikánští zákonodárci obhajovali Trumpovo zacházení s Ruskem jako taktiku navrženou tak, aby přivedla Moskvu k jednacímu stolu a zajistila mírovou dohodu, která by ukončila destabilizující válku v Evropě. Ale nedůvěra v ruského prezidenta Vladimira Putina, veterána KGB, zůstává mezi americkými spojenci vysoká.
Na veřejnosti dlouholetí američtí spojenci tuto záležitost bagatelizovali. Velká Británie, nejdůležitější americký zpravodajský partner, uvedla, že nemá v plánu omezit zpravodajskou spolupráci se Spojenými státy.
"USA jsou nejbližším spojencem Spojeného království a budeme i nadále úzce spolupracovat v obranných, zpravodajských a bezpečnostních záležitostech," uvedl mluvčí britské vlády v e-mailu. "Jakýkoli jiný návrh je zcela nepravdivý."
Kanadská bezpečnostní zpravodajská služba ve svém prohlášení uvedla, že má silné vztahy s mnoha americkými agenturami, které jsou "dlouhodobé a odolné".
Dodala: "Kanada si hluboce váží svého partnerství se Spojenými státy a věříme, že je ve strategickém zájmu obou zemí pokračovat v naší silné spolupráci v oblasti národní bezpečnosti."
Izraelský představitel také ocenil své spojenectví s USA a řekl: "Spolupráce mezi Izraelem a Spojenými státy na všech úrovních, včetně sdílení klíčových zpravodajských údajů, je stejně silná a pevná jako vždy."
Představitelé Nového Zélandu, Austrálie a Saúdské Arábie na žádosti o komentář nereagovali.
Někteří představitelé ve spojeneckých zemích, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, aby diskutovali o citlivých zpravodajských záležitostech, bagatelizovali myšlenku, že Trumpova politika vůči Rusku by narušila sdílení informací, které se datuje desítky let. Poznamenali, že zpravodajské informace mohou být sdíleny způsoby, které chrání zdroje a metody.
Někteří bývalí američtí zpravodajští důstojníci však říkají, že se obávají, že by se Trumpova administrativa mohla rozhodnout omezit sběr zpravodajských informací zaměřených na Rusko, protože USA již nemusí Rusko považovat za hlavní hrozbu.
Administrativa například naznačila, že může klást vyšší prioritu na úsilí v boji proti drogovým kartelům z Mexika a dalších zemí v regionu. Ministerstvo obrany již vyslalo na jižní hranici více zdrojů, včetně týmu analytiků. A CIA zahájila průzkumné lety bezpilotními letouny nad Mexikem jako součást tohoto úsilí.
Trumpovo rozhodnutí z tohoto týdne pozastavit spolu s vojenskou pomocí i zpravodajskou pomoc Ukrajině posílilo obavy mezi spojenci. Zpravodajská spolupráce s Kyjevem – která se rozvinula od počáteční ruské invaze na Ukrajinu v roce 2014 – byla přínosem jak pro Washington, tak pro Kyjev, říkají bývalí představitelé, přičemž Ukrajina poskytuje cenné informace o Rusku.
Při zvažování, zda omezit sdílení zpravodajských informací, by spojenci Five Eyes – Velká Británie, Austrálie, Kanada a Nový Zéland – a další američtí partneři museli vzít v úvahu rizika pro svou vlastní národní bezpečnost, pokud by byla spolupráce s Washingtonem omezena.
Nedávné kroky Trumpovy administrativy týkající se kybernetické bezpečnosti však také vyvolaly obavy ze spolupráce administrativy s Moskvou.
Ministr obrany Pete Hegseth minulý měsíc nařídil americkému kybernetickému velitelství, aby zastavilo útočné kybernetické operace a informační operace proti Rusku, uvedla NBC News. Není jasné, jak dlouho bude zadání trvat.
A v projevu na pracovní skupině OSN pro kybernetickou bezpečnost minulý měsíc vysoký úředník ministerstva zahraničí Liesyl Franz nezmínil Rusko jako hlavní kybernetickou hrozbu a zmínil pouze Čínu a Írán.
Po celá léta, včetně Trumpova prvního funkčního období, republikánské a demokratické administrativy popisovaly Rusko jako jednu z nejsofistikovanějších a nejnebezpečnějších hrozeb pro americkou kybernetickou bezpečnost.
Vzhledem k tomu, že Trump a jeho zástupci opakují některé ruské argumenty o válce na Ukrajině a naznačují, že doufají v rozšíření vztahů USA s Moskvou, bývalí zpravodajští důstojníci říkají, že administrativa může dokonce sdílet některé citlivé informace s Moskvou.
Několik bývalých amerických zpravodajských důstojníků uvedlo, že oni a jejich kolegové ve vládě jsou hluboce znepokojeni možnými důsledky posunu administrativy směrem k Rusku, ve kterém již Moskva nemusí být považována za nepřítele.
"Lidé jsou velmi znepokojeni," řekl bývalý zpravodajský důstojník.
Aliance Five Eyes je pravděpodobně nejimpozantnější špionážní aliancí na světě. Zpravodajská spolupráce mezi jejími členy je hluboce zakořeněná, datuje se od 40. let 20. století a její představitelé jí připisují pomoc v boji proti Sovětům během studené války a zmaření teroristických spiknutí v posledních desetiletích.
Sdílení satelitních snímků a odposlouchávání zpravodajských informací mezi členy aliance je rozsáhlé, vysoce integrované a "téměř automatické", řekl bývalý zpravodajský důstojník.
Uvolnění technické stránky spolupráce aliance by bylo komplikované a obtížné, uvedli bývalí představitelé. Pravděpodobnějším scénářem by mohlo být, že spojenecké vlády zadržují některé zpravodajské informace z lidských zdrojů nebo analýzy, které by mohly způsobit třenice s Bílým domem, uvedlo několik bývalých zpravodajských důstojníků.
Republikán Jason Crow, D-Colo., člen sněmovního výboru pro zpravodajské služby a ozbrojené služby, řekl, že je hluboce znepokojen "rychlým obratem Trumpovy administrativy směrem ke Kremlu" a zprávami médií, že americké kybernetické velitelství ustupuje od kybernetických operací proti Rusku.
"Rusko je protivník a jako vždy hledá příležitosti, jak zasít nesváry a způsobit problémy Američanům a vládě, takže jakékoli zastavení nebo stažení našich operací by mohlo být katastrofální," řekl Crow v rozhovoru.
Kroky administrativy v oblasti kybernetické bezpečnosti podnítily spekulace, že Washington a Moskva možná dospěly k neformální dohodě o stažení z agresivních digitálních operací, aby snížily napětí a otevřely cestu pro další diplomacii.
Je možné, že se Trumpova administrativa a Rusko dohodly na "kybernetickém uvolnění", řekla Emily Harding, bývalá zpravodajská úřednice. Harding a další bývalí zpravodajští činitelé však varovali, že v minulosti se Kreml při pokusech Spojených států navázat omezenou spolupráci s Ruskem ukázal jako nespolehlivý partner.
"To zní teoreticky dobře," řekla Harding, ředitelka Programu zpravodajství, národní bezpečnosti a technologií v think-tanku Center for Strategic and International Studies ve Washingtonu. "Myslím, že další otázkou je, zda si myslíte, že by se toho Rusko skutečně drželo."
Hlavním zádrhelem jakéhokoli kybernetického uvolňování napětí s Moskvou je status Ruska jako centra kybernetických zločinců, kteří se zaměřují na Američany. Rusko nevydává své občany a do značné míry odmítá spolupracovat s americkými orgány činnými v trestním řízení, když identifikují hackery útočící na americké podniky, nemocnice a vládní sítě.
Zvláště znepokojivý je ransomware, ve kterém hackeři, často rusky mluvící zločinecké gangy, nasazují škodlivý software k uzamčení počítačových sítí a požadují platby.
Známé útoky na americký veřejný sektor, které jsou často spojeny s Ruskem, se podle průzkumu provedeného společností Emsisoft, která se zabývá kybernetickou bezpečností, každoročně zvyšují až do roku 2024.
Pojišťovna kybernetické bezpečnosti Coalition ve zprávě zveřejněné v říjnu zjistila, že ransomwarové útoky po celém světě stály společnosti v loňském roce v průměru 353 000 dolarů. V některých případech se ransomwarové gangy zmiňovaly o vazbách na ruskou rozvědku.
Philip Reiner, generální ředitel Institutu pro bezpečnost a technologie, sanfranciského think tanku, který se zaměřuje na politiku kybernetické bezpečnosti, řekl NBC News, že jakákoli nová dohoda s Ruskem musí přesvědčit Kreml, aby držel na uzdě své kybernetické zločince, kteří se zaměřují na Američany, protože v Rusku jen zřídka čelí právním následkům.
"Jakákoli angažovanost Trumpovy administrativy v normalizaci vztahů kolem kybernetických rizik musí vzít v úvahu ekonomický terorismus, do kterého se Rusko zapojuje prostřednictvím ransomwarových gangů," řekl Reiner. "To musí být faktorem při jakémkoli celkovém vyjednávání."
Předchozí američtí prezidenti z obou stran se pokoušeli "resetovat" vztahy s Ruskem a zkoumali sdílení zpravodajských informací o společných hrozbách s Moskvou. Po teroristických útocích z 11. září 2001 požádal prezident George W. Bush americké špionážní agentury, aby se zabývaly možnou spoluprací s Ruskem v oblasti teroristických hrozeb. Ale toto úsilí "rychle nikam nevedlo", řekl bývalý zpravodajský důstojník.
Rusové neměli zájem sdílet citlivé informace o teroristických skupinách, podle bývalých představitelů.
V komentáři pro The Washington Post v roce 2020 bývalý důstojník CIA John Sipher a další bývalí kolegové vylíčili, jak opakovaně selhávaly pokusy o zvýšení spolupráce s moskevskými špionážními službami.
"Uvnitř CIA jsme často žertovali, že pro Putina win-win znamená, že vás dvakrát porazí," napsali. "Dobré úmysly ze strany USA se při zlepšování vztahů znovu a znovu ukázaly jako marné."
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse