Rozhoupe se i ČR? Evropské univerzity nabízejí „vědecký azyl“ americkým výzkumníkům, kteří utíkají před Trumpovými útoky na vysoké školy
25. 3. 2025
čas čtení
6 minut
Akademici z USA, kteří doufají, že uniknou zmrazení financování a
ideologickému nátlaku, jsou aktivně přijímáni na univerzity v Evropě
ČR by mohla mít z přílivu utíkajících amerických vědců obrovský prospěch
Inzerát
s nabídkou práce v Belgii, který je plný výrazů jako „cenzura“ a
„politické vměšování“, není zdaleka typický. Příslib akademické svobody
však naznačoval, na koho je zaměřen: na výzkumné pracovníky z USA, kteří
chtějí uniknout zmrazení financování, škrtům a ideologickému nátlaku,
jež zavedla administrativa Donalda Trumpa.
„Považujeme za svou
povinnost vyjít vstříc našim americkým kolegům,“ vysvětloval Jan
Danckaert, rektor Vrije Universiteit Brussel (VUB), proč se jeho
univerzita - založená v roce 1834 s cílem chránit akademickou sféru před
zásahy církve či státu - rozhodla otevřít 12 postdoktorandských pozic
pro zahraniční výzkumníky, přičemž se zaměřila zejména na Američany.
„Americké univerzity a jejich výzkumní pracovníci jsou největšími oběťmi tohoto politického a ideologického vměšování,“ uvedl Danckaert v prohlášení. „Jsou svědky toho, jak z ideologických důvodů mizí miliony z financování výzkumu.“
Tato univerzita patří mezi několik institucí po celé Evropě, které začaly aktivně nabírat americké výzkumníky a nabízejí se jako útočiště pro ty, kteří chtějí uniknout zásahům Trumpovy administrativy proti výzkumu a akademickému prostředí.
Od konce ledna, kdy se Trump ujal moci, čelí výzkumní pracovníci v USA vícenásobnému útoku. Snahy o snížení vládních výdajů způsobily, že tisíce zaměstnanců se připravují na propouštění, a to i v institucích, jako je Nasa, Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí a Národní úřad pro oceán a atmosféru, což je přední americká agentura pro výzkum klimatu. Vláda se mezitím zaměřila na „liberálnost“ a snažíse vyřadit z financování výzkum, který je považován za výzkum týkající se rozmanitosti a některých druhů vakcín. Zakázány v USA jsou také jakékoliv zmínky o klimatické krizi.
Ředitelka prestižního Pasteurova institutu v Paříži Yasmine Belkaidová uvedla, že ve Francii se již pracuje na náboru lidí zpoza Atlantiku pro práci v oborech, jako jsou infekční choroby nebo původ nemocí.
„Denně dostávám žádosti od lidí, kteří se chtějí vrátit: Francouzi, Evropané nebo dokonce Američané, kteří se již necítí být schopni provádět svůj výzkum nebo se ho bojí provádět svobodně,“ řekla Belkaidová francouzskému listu La Tribune. „Můžete to nazvat smutnou příležitostí, ale přesto je to příležitost.“
Tento názor podpořil i francouzský ministr pro vysoké školství a výzkum Philippe Baptiste v nedávném dopise, v němž vyzval výzkumné instituce, aby zaslaly návrhy, jak nejlépe přilákat talenty z USA. „Mnoho známých výzkumných pracovníků již pochybuje o své budoucnosti v USA,“ uvedl. „Určitý počet z nich bychom samozřejmě rádi přivítali.“
Nizozemsko ve čtvrtek uvedlo, že hodlá urychleně spustit fond, který by do země přilákal výzkumné pracovníky.
Fond by byl otevřen lidem všech národností, nicméně ministr školství Eppo Bruins při oznámení těchto plánů naznačil napětí, které zachvátilo americkou akademickou obec.
„V současné době existuje velká celosvětová poptávka po mezinárodních špičkových vědeckých talentech. Zároveň se mění geopolitické klima, což zvyšuje mezinárodní mobilitu vědců,“ uvedl Bruins v dopise parlamentu.
„Některé evropské země na to reagují snahou přilákat mezinárodní talenty,“ dodal. „Chci, aby Nizozemsko zůstalo v čele těchto snah.“
Zdroj v angličtině ZDE
Nizozemská snaha přichází poté, co francouzská univerzita v Aix-Marseille oznámila, že vytvořila program - nazvaný Bezpečné místo pro vědu -, v jehož rámci budou po dobu tří let vyčleněny finanční prostředky pro více než dvě desítky výzkumných pracovníků z USA.
„Přáli bychom si, abychom to nemuseli dělat,“ řekl Éric Berton, rektor univerzity. „Nechceme přilákat výzkumné pracovníky. Ale byli jsme dost rozhořčeni tím, co se děje, a cítili jsme, že naši kolegové v USA prožívají katastrofu... chtěli jsme nabídnout jakýsi vědecký azyl těm, jejichž výzkumu se brání.“
Dva týdny po spuštění programu přišlo asi 100 žádostí, mezi těmi, kdo projevili zájem, byli i vědci z Yaleovy univerzity, Nasa a Stanfordu. Podle Bertona univerzita nadále přijímá asi 10 žádostí denně, přičemž mnohé z nich jsou od výzkumníků zabývajících se studiem klimatu, zdravotnictvím nebo sociálními vědami.
Berton vyjádřil naději, že se k němu připojí univerzity v celé Evropě a poskytnou výzkumným pracovníkům bezpečný prostor. „Myslím, že si musíme uvědomit, jaký historický okamžik prožíváme a jaké vážné a dlouhodobé důsledky to může mít,“ řekl. „Evropa se k tomu musí postavit čelem.“
Na VUB bylo otevření 12 postdoktorandských pozic zaměřeno také na uznání globálního dopadu Trumpova zákroku. Dva výzkumné projekty, na nichž se univerzita podílela - jeden zabývající se mládeží a dezinformacemi a druhý zkoumající transatlantický dialog mezi USA a Evropou - byly zrušeny kvůli „změně politických priorit“, uvedla.
Pro bruselskou univerzitu bylo otevření projektu také určitým ospravedlněním. V rozhovoru pro Fox News v roce 2016 se Trump snažil charakterizovat život v Bruselu jako něco podobného „životu v pekelné díře“ a nepravdivě obvinil migranty ve městě, že se nedokážou asimilovat.
„V té době tento výrok vyvolal v Evropě mnoho emotivních reakcí,“ uvedla univerzita. „To dává iniciativě VUB další symbolický význam.“
1516
Diskuse