Tzv. "dohoda" o příměří na Ukrajině vypadá jako seznam ruských požadavků svázaný americkou mašlí
26. 3. 2025
Moratorium na útoky na lodě v Černém moři je zřejmě podmíněno zmírněním sankcí - klíčovým požadavkem Kremlu, varuje Andrew Roth
Kreml tlačí na Bílý dům, který se netrpělivě snaží ukázat, že Donald Trump je jediným vůdcem, který může zajistit mír ve válce Kremlu proti Ukrajině.
Dohoda, na které se v úterý dohodli američtí vyjednavači v Saúdské Arábii, nabízí Kremlu ústupek za ústupkem a nechává pozorovatele pochybovat, zda Rusko něco poskytlo, aby si zajistilo první nabídku na zmírnění sankcí od začátku války.
Rusko a Ukrajina se dohodly na moratoriu na vzájemné útoky na lodě v Černém moři - na bojišti války, kde ukrajinské použití námořních bezpilotních letounů a speciálních operačních jednotek zatlačilo Rusy do defenzivy a do značné míry uzavřelo ruskou flotilu v blízkosti pobřeží.
Bílý dům však v popisu dohody neuvedl podrobnosti. Kreml ve svém komuniké uvedl, že příměří v Černém moři zavede až poté, co USA poskytnou úlevu od sankcí na ruské zemědělské produkty a hnojiva a na významnou státní banku Rosselchozbank, která obsluhuje ruský zemědělský průmysl.
To by bylo první významné zrušení sankcí vůči Rusku od začátku války a naznačuje, že Moskva bude za zastavení války proti Ukrajině požadovat dvojí cenu: politické a vojenské ústupky ze strany Ukrajiny a také únik z mezinárodní izolace, která začala po její plné invazi v roce 2022.
A zatím to vypadá, že takovou dohodu je Trumpova administrativa ochotna uzavřít.
„Ruské umění dohody„ spočívá v tom, že se ruské požadavky předloží Američanům jako ruské ústupky a navrch se budou požadovat úlevy od sankcí,“ napsal Dr. Janis Kluge, výzkumník, který se v německém thinktanku Institute for International and Security Affairs věnuje ruské ekonomice. „Požaduje se zde, aby Ukrajina již nesměla útočit na ruské válečné lodě a aby Rusko dostalo možnost kontrolovat ukrajinské lodě.“
Jakékoli zmírnění sankcí vůči Rusku bude omezeno ochotou Evropy přijmout podobné kroky - úterní dohoda však i tak odráží vážnou změnu orientace diplomacie kolem Ukrajiny a zanechává Evropu v omezování Ruska izolovanější.
Ukrajina byla proti jakémukoli zrušení sankcí vůči Kremlu. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že to považuje za „oslabení naší pozice a zmírnění sankcí“ vůči Rusku, což je postoj, který není slučitelný s „bezpodmínečným příměřím“ vůči energetické infrastruktuře a na moři.
Zdá se také, že buď Bílý dům plány na zmírnění sankcí zatajil - nebo byli američtí vyjednavači sami překvapeni ruským požadavkem na zmírnění omezení obchodu a financí, aby dosáhli hlavního výsledku, který Bílý dům chce: možnosti vyhlásit na Ukrajině alespoň částečné příměří.
„Před jednáním to nebylo na pořadu dne,“ řekl v úterý Zelenskyj. „Rusové, pokud víme, nastolili otázku americké pomoci při přepravě jejich zemědělských produktů... Nesouhlasili jsme s tím, aby to bylo v našem společném [prohlášení].“
Zelenskyj se během svého vystoupení snažil působit optimisticky a uvedl, že alespoň nyní by se Kyjev mohl obrátit na Bílý dům, pokud by se Rusko rozhodlo v nadcházejícím měsíci porušit příměří vůči Ukrajině. Ukrajina by také mohla požadovat nové sankce proti Rusku, pokud se tak stane, řekl.
Existují však značné pochybnosti o tom, že by byl Trump ochoten uvalit na Rusko další sankce. A jeho vyslanec Steve Witkoff strávil „opravdu hodně času dialogem s Putinem“, řekl Zelenskyj a vysvětlil, proč sdělení Bílého domu o válce zní tak podobně jako kremelský narativ.
Diskuse