"Válečná ekonomika": Je evropský "mírový projekt" v ohrožení?

26. 3. 2025

Neexistuje žádná oficiální definice "válečné ekonomiky", ale existuje mnoho atributů, které ji dohromady tvoří.

Válečná ekonomika znamená, že země mobilizovala své zdroje, výrobní kapacity a pracovní sílu na podporu vojenských příprav a výroby před válkou nebo během ní.

Nejviditelnější ekonomickou změnou je posun průmyslové výroby od spotřebního zboží k věcem jako jsou zbraně, munice nebo jiné vojenské vybavení.

Kromě tradičního vojenského hardwaru vyžadují moderní zbraně investice do technologií a digitálních služeb, jako je software, analýza dat, satelitní systémy a spolehlivý internet, říká Penny Naasová, expertka na veřejnou politiku z German Marshall Fund of the United States ve Washingtonu.

Aby bylo možné toto vše zvládnout, dochází ke zvýšení centralizované vládní kontroly nezbytných průmyslových odvětví a alokace zdrojů. Tato kontrola umožňuje vládám upřednostňovat a přesměrovávat suroviny do průmyslových odvětví a zboží souvisejících s válkou. Další věci jako palivo nebo jídlo mohou být na příděl, aby se upřednostnila armáda.

Kdo má prospěch z válečné ekonomiky?

"Ve skutečné válečné ekonomice jsou všechny prvky společnosti přeorientovány na obranu vlasti," řekla Naasová.

Tato reorientace je nákladná a obvykle dochází k velkému nárůstu vládních výdajů, aby se to všechno zaplatilo. To může vést k většímu zadlužování, inflaci, vyšším daním a nižším výdajům na sociální zabezpečení.

Armin Steinbach, člen bruselského think-tanku Bruegel a profesor na obchodní škole HEC Paris tvrdí, že společnosti specializující se na vojenské zboží, digitální technologie, informace a zpravodajství, farmaceutické a lékařské technologie jsou velkými vítězi.

"Obrat k válečným ekonomikám může být katalyzátorem vědeckého a technologického pokroku," řekl Steinbach DW. "Nové komunikační systémy, proudové motory, radary, zpravodajské výhody – a tyto technologie ovlivňují další průmyslová odvětví."

Přechod na válečnou ekonomiku

Přechod od civilní ekonomiky k válečné ekonomice může probíhat pomalu nebo rychle v závislosti na situaci.

Během 2. světové války mělo Německo tu výhodu, že vědělo, že zaútočí, takže mohlo získat náskok. USA, Velká Británie a další spojenci byli méně varováni a museli reagovat zběsile.

Dnes jsou Rusko a Ukrajina v podobné situaci.

Rusko výrazně zvýšilo vojenské výdaje, posílilo výrobu vojenského zboží a zavedlo kapitálové kontroly, aby zpomalilo odchod peněz ze země. Inflace stoupá a vláda zvýšila veřejné výdaje, aby udržela civilní ekonomiku v chodu.

Chudší Ukrajina je v mnohem zoufalejší situaci. Vzhledem k tomu, že Ukrajina je napadena, bojuje o přežití a musela investovat mnohem více do válečného úsilí. Dnes Ukrajina utrácí 58 % svého rozpočtu na vojenské výdaje, poznamenal Steinbach.

Stejně jako Rusko, i Ukrajina mobilizovala lidskou sílu na podporu vojenského úsilí, což z tradiční pracovní síly vyřadilo mnoho zkušených pracovníků. Na žádost vlády bylo mnoho továren přestavěno na výrobu zbraní a munice.

Jaké další země jsou v režimu válečné ekonomiky?

Existuje řada dalších zemí, které jsou kvůli probíhajícím vojenským konfliktům téměř v režimu válečné ekonomiky, včetně Myanmaru, Súdánu a Jemenu.

Pokračující konflikty v Izraeli a na okupovaných palestinských územích, v Sýrii, Etiopii a Eritreji také vedly k ekonomickému rozvratu, protože vlády se v těchto zemích zaměřují na vojenské úsilí.

Izrael zvýšil své výdaje na obranu a vyrábí více vojenského zboží. Mnoho dělníků bylo naverbováno, aby bojovali za cenu vyřazení z civilního trhu práce. Aby to vláda zaplatila, zvýšila daň z přidané hodnoty (DPH), ceny služeb a daně z nemovitostí.

Evropská unie je připravena se znovu vyzbrojit

EU byla nedávno přinucena k akci kvůli slábnoucí americké podpoře Ukrajiny, NATO a Evropy obecně. Tento obrat po desetiletích americké podpory a předehrách amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi je obzvláště znepokojivý pro transatlantické bezpečnostní záruky.

Členové NATO – z nichž 23 je součástí Evropské unie – se již potýkali s vydáváním 2 % HDP na obranu. Nyní ani toto číslo není považováno za dostatečné.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 4. března oznámila obranný plán ve výši 800 miliard eur. Jmenuje se "ReArm Europe", má posílit vojenské schopnosti EU a zahrnuje půjčky členským státům EU v celkové výši 150 miliard eur. Uvolnění přísných předpisů o rozpočtovém schodku navíc umožní zemím více utrácet a v příštích několika letech by mohlo přidat dalších 650 miliard eur na vojenských výdajích.

Zdroj v angličtině: ZDE