26. 3. 2025
Pro Putina slouží jednání s Trumpem o příměří na Ukrajině pouze jako prostředek k dosažení mnohem širších cílů, píší The New York Times. Svědčí o tom zejména rozhovory, které deník uskutečnil minulý týden s vysokými představiteli ruských ministerstev zahraničí na bezpečnostní konferenci v Dillí. Kreml považuje jednání o Ukrajině a americkoruské vztahy za dva nesouvisející procesy. Putin je i nadále odhodlán podrobit si Ukrajinu a využívá jednání k uklidnění Trumpovy touhy zastavit válku a využít tání ve vztazích s Washingtonem.
Tento přístup byl formulován v rozhovoru s NYT Vjačeslavem Nikonovem, místopředsedou výboru Státní dumy pro mezinárodní záležitosti. Podle něj Trump a Putin vyvíjejí "bilaterální agendu", která "nesouvisí s Ukrajinou": "Ukrajina běží svou cestou. Ofenzíva pokračuje. Ale myslím si, že pro Putina jsou vztahy s Amerikou důležitější než konkrétní otázka Ukrajiny." Sám Putin mluvil o stejné věci. Na konci února, po prvním setkání zástupců Spojených států a Ruska po letech, řekl: "My... Učinili jsme první krok k tomu, abychom mohli pokračovat v práci v různých oblastech, které jsou v oboustranném zájmu." I když podle Putina "situace související s ukrajinským směrem" má prvořadý význam, "máme také další problémy: jak ekonomiku, tak naši společnou práci na světových trzích s energií... prostoru, samozřejmě."
A když byl dotázán na nespokojenost evropských zemí s tím, že nebyly pozvány k jednáním, nebylo jim dáno právo se vyjádřit, Putin odpověděl: "Jak jsem právě řekl, cílem a předmětem našich rozhovorů bylo obnovit ruskoamerické vztahy. Chce někdo být prostředníkem mezi Ruskem a Spojenými státy? Pravděpodobně se jedná o přehnané požadavky."
Interakce s Trumpem může podle Moskvy přinést jak ekonomické výhody, včetně obnovení dodávek komponentů pro letadla Boeing operující v Rusku, tak geopolitické, jako je snížení přítomnosti NATO v Evropě. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který se s Putinem několikrát setkal v Moskvě, již hovořil o ekonomických výhodách. V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem řekl před jednáním mezi americkou a ruskou delegací, které v pondělí diskutovaly o příměří a obnovení plavby v Černém moři: "Společně využívat námořní trasy, možná společně dodávat LNG do Evropy, možná spolupracovat v oblasti umělé inteligence. Kdo by nechtěl vidět takový svět?"
Witkoff zároveň hovořil o příměří, ve kterém by si Rusko ponechalo okupovaná území a získalo záruky, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO.
Putin se snaží zavděčit Trumpovi jak přímo (sympatizoval s faktem, že byl "vláčen po soudech", a chválil ho za jeho zdrženlivost a odolnost), tak ovlivňováním Witkoffa. V rozhovoru s Carlsonem velvyslanec řekl, že na posledním setkání mu Putin dal "krásný portrét prezidenta Trumpa", který si objednal od ruského umělce: "Byl to tak příjemný okamžik."
V důsledku toho Witkoff prakticky mluvil ústy Kremlu. Řekl Carlsonovi, že Rusko si nemusí podrobit celou Ukrajinu, že obyvatelé čtyř okupovaných území hlasovali v referendech "drtivou většinou" ve prospěch připojení k Rusku. A o evropských zemích, které připravují mírový kontingent, aby poskytly poválečné záruky Ukrajině a zabránily nové ruské agresi, řekl, že se "předvádějí a pózují".
"Myslel jsem si, že je ke mně upřímný," řekl Witkoff o bývalém důstojníkovi KGB, který je západními zpravodajskými službami považován za mistra klamání a který opakovaně prohlásil, že nemá v úmyslu napadnout Ukrajinu.
V ukrajinské otázce Putin neprojevil žádnou ochotu k ústupkům. Rusko bude trvat na přípravě ambicióznějšího plánu, než bude souhlasit s příměřím, řekl NYT Fjodor Vojtolovskij, ředitel Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů, který je členem vědeckých rad pod ruským ministerstvem zahraničí a bezpečnostní radou:
"Pro Rusko je dlouhodobá perspektiva důležitější než taktické příměří. Můžeme dospět k modelu, který umožní Rusku a Spojeným státům, Rusku a NATO koexistovat, aniž by se vzájemně vměšovaly do sféry svých zájmů."
Aby toho dosáhla, snaží se Moskva podle Vojtolovského apelovat na Trumpův obchodní přístup. Jako podnikatel musí pochopit, že ruská aktiva jsou nyní podhodnocena, řekl Vojtolovskij.
Podle Alexandra Dynkina, který je také členem vědeckých rad ministerstva zahraničí a Rady bezpečnosti, může Moskva vyloučit Spojené státy ze seznamu "nepřátelských zemí". Zvláště se zajímá o jednání o leteckém sektoru vzhledem k výzvám, kterým čelí ruské letecké společnosti v oblasti údržby letadel. Spojené státy by mohly obnovit vývoz náhradních dílů a přímé lety do Moskvy a Rusko by mohlo povolit americkým leteckým společnostem létat přes Sibiř.
Zároveň Trump "miluje rychlé dohody," zdůrazňuje Dynkin: "Pokud vidí, že existují velké potíže, může být zklamán a tento problém opustit."
Prohlášení moskevských představitelů, diplomatů a expertů blízkých úřadům nadále signalizují domácímu ruskému publiku, že by v blízké budoucnosti nemělo očekávat významné mírové dohody na Ukrajině, a podporují postoj Kremlu k vleklým vojenským operacím, uvádějí analytici z Institutu pro studium války:
"Zdá se, že Kreml upřednostňuje bilaterální jednání se Spojenými státy před jednáními o ukončení války na Ukrajině a bude tato očekávání v ruské společnosti formovat."
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse