Jak Trump "vypočítal" ta cla?

3. 4. 2025

čas čtení 11 minut

Asijské trhy klesají a americký dolar se propadá po Trumpově oznámení cel 

Ursula von der Leyenová říká, že cla jsou „velkou ranou“ pro světovou ekonomiku poté, co se americký prezident Trump zaměřil na spojence v den, který nazval „dnem osvobození

Trumpova celní zeď pravděpodobně zvýší ceny a způsobí chaos v podnikání


Jak Trumpův Bílý dům vypočítal ta  cla?


Mnoho lidí se ptá, jak Trumpova administrativa svá cla vypočítala, zatímco mnohé země tvrdí, že čísla nemají žádnou souvislost s realitou.

Novozélandský ministr obchodu trval na tom, že jeho země neuplatňuje na dovoz z USA 20% clo, jak tvrdí Washington, zatímco australský premiér Anthony Albanese trval na tom, že americká cla nemají „žádný logický základ“ a že „reciproční clo by bylo nulové, nikoliv 10%“.

Jeden novinář tvrdí, že objevil odpověď, a analytici naznačují, že má pravděpodobně pravdu.

„Ve skutečnosti nevypočítali celní sazby + netarifní překážky, jak tvrdí. Místo toho pro každou zemi prostě vzali americký obchodní deficit s danou zemí a vydělili ho vývozem země do USA,“ napsal finančník James Surowiecki ve svém příspěvku na Twitteru

„Takže s Indonésií mají USA obchodní deficit 17,9 miliardy dolarů. Její vývoz do USA  činí 28 miliard dolarů. USD. 17,9:28 USD = 64 %, což je podle Trumpa celní sazba, kterou nám Indonésie účtuje.“

Pak toto číslo rozdělil na polovinu, protože Trump řekl, že je „laskavý“. Uvedl také, že výpočet cel zahrnuje „měnovou manipulaci a obchodní bariéry“.

Vysvětlení výpočtů později zveřejněné na stránkách úřadu amerického obchodního zmocněnce zřejmě potvrdilo, že administrativa použila obchodní deficit vydělený dovozem.

Mike O'Rourke, hlavní marketingový stratég společnosti Jones Trading, byl citován CNN:

Zatímco tato nová celní opatření byla formulována jako „reciproční“ cla, ukazuje se, že ve skutečnosti jde o politiku zaměřenou na přebytek v dovozu.

Zdá se, že při výpočtu sazby nebyla použita žádná cla. Trumpova administrativa se konkrétně zaměřuje na země s velkými obchodními přebytky se Spojenými státy v poměru k jejich vývozu do USA.

 


Americký prezident Donald Trump představil rozsáhlá cla na některé z největších obchodních partnerů země. Trump uvedl, že kromě „recipročních cel“ v rozmezí od 20 % do více než 40 % na desítky zemí zavede univerzální clo ve výši 10 % na veškeré dovážené zahraniční zboží.


Čínu zasáhl 34% poplatkem, který doplňuje již zavedené 20% clo na veškerý čínský dovoz, zatímco EU bude nyní zatížena 20% a Japonsko 24% sazbou. Trump prohlásil, že Amerika byla svými obchodními partnery „drancována, pleněna a znásilňována“: „V mnoha případech je přítel horší než nepřítel.“

Univerzální clo ve výši 10 % vstoupí v platnost 5. dubna, zatímco reciproční cla začnou platit 9. dubna.

Akcie se po oznámení propadly, přičemž obzvláště silně byly zasaženy technologické akcie, zatímco cena zlata dosáhla rekordní výše, protože investoři se snažili najít bezpečí. Japonský Nikkei při otevření klesl o 2,8 %, hongkongský index Hang Seng se propadl o 1,6 %, jihokorejský Kospi o 2 % a australské akcie o 2 %.

Americká cla jsou „velkou ranou“ pro světovou ekonomiku a EU připravuje protiopatření, která se uplatní v případě neúspěchu jednání, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Světová ekonomika masivně utrpí, nejistota se roztočí do spirály a vyvolá nárůst dalšího protekcionismu,“ uvedla.

Čínské ministerstvo obchodu vyzvalo Washington, aby nová cla „okamžitě zrušil“, a varovalo, že „ohrožují globální hospodářský rozvoj“ a poškodí zájmy USA a mezinárodní dodavatelské řetězce.
Vyzvalo k dialogu a dodalo: „Obchodní válka nemá vítěze a protekcionismus nemá východisko.“

Válkou zmítané země a země, které se potýkají s hospodářskými problémy, patří mezi země, které čelí nejvyšším clům. Myanmar, který se nachází uprostřed občanské války a který minulý týden postihlo zemětřesení, byl zasažen sazbou 44 %, zatímco Srí Lanka čelí 44% sazbě a Lesotho 50% sazbě.

Sazby zasáhly také Heardův a McDonaldův ostrov, skupinu pustých, neobydlených sopečných ostrovů poblíž Antarktidy, které tvoří vnější území Austrálie, a také ostrov Norfolk, který uvedl, že nemá žádný známý vývoz do USA
. Albanese ve čtvrtek uvedl: „Norfolk Island má 29% clo. Nejsem si zcela jistý, zda je Norfolk Island, s ohledem na něj, obchodním konkurentem obří ekonomiky Spojených států, ale to jen ukazuje a ilustruje skutečnost, že nikde na světě není před tímto v bezpečí.“


FTSE 100 se na začátku obchodování propadá


Akcie v Londýně na začátku obchodování klesají, investoři ze City reagují na celou řadu cel, která ve středu večer oznámil Donald Trump.

Index blue chips akcií FTSE 100 se na začátku obchodování propadl o téměř 1,5 % a klesl o 125 bodů na 8481 bodů.

Mezi největší propadlíky patří těžební společnosti jako Anglo American (-4,7 %) a Antofagasta (-4,6 %) a banky jako Barclays (-4,1 %) a HSBC (-3,5 %).

To odráží obavy, že obchodní válka zvyšuje riziko globálního poklesu, což povede k většímu zadlužení a menší poptávce po komoditách.

Daniel Murray, zástupce ředitele a globální vedoucí výzkumu v EFG, globální skupině privátního bankovnictví se sídlem v Curychu, říká:

„Riziko americké a globální recese se v důsledku amerických cel přímo zvýšilo, stejně jako pravděpodobnost, že inflace zůstane delší dobu vyšší. Možnost stagflace zase velmi ztěžuje život centrálním bankám.“

Murray dodává, že příštích několik měsíců proto bude pravděpodobně chaotických:

protože (a) cla začnou ovlivňovat globální aktivitu a inflaci (b) ostatní země zavedou vůči USA odvetná opatření, což může podnítit dlouhotrvající fázi deglobalizace (c) mezinárodní politické uspořádání se znovu uspořádá a země přehodnotí povahu svých vztahů s USA, a to nejen s ohledem na obchod, ale v širším smyslu včetně důsledků pro obranu a stávající světový řád.

Norsko - které není členem EU - uvedlo, že bude usilovat o jednání s USA ohledně uvaleného 15% cla.

„Je to špatná zpráva, je to velmi vážné,“ řekl premiér Jonas Gahr Støere veřejnoprávní televizi NRK. Dodal, že:

Američané říkají, že se zde otevírá prostor pro jednání, a my toho využijeme všemi možnými způsoby.


Předseda Evropské rady António Costa prohlásil, že EU zůstane „rozhodným zastáncem volného a spravedlivého obchodu“, a vyzval blok, aby pokračoval v přípravě obchodních dohod s Jižní Amerikou, Mexikem a Indií.
Ve svém příspěvku na Twitteru uvedl:

Obchod je mocným motorem globální prosperity. EU bude i nadále důsledným zastáncem volného a spravedlivého obchodu.

Budeme spolupracovat se všemi našimi partnery a nadále posilovat a rozšiřovat naši obchodní síť. Nyní je čas pokročit v dohodách s #Mercosur, #Mexikem a rozhodně pokročit v jednáních s #Indií a dalšími klíčovými partnery.

Thajsko, které bylo zasaženo cly ve výši 36 %, uvedlo, že jeho vývozci by měli hledat nové trhy, a dodalo, že připravilo „zmírňující opatření“ na podporu těch, kteří se spoléhají především na U
SA.

USA jsou největším vývozním trhem země, která vyváží elektroniku, strojní zařízení a zemědělské zboží.

Thajská vláda ve svém prohlášení uvedla, že chápe přání USA „obnovit rovnováhu obchodních vztahů“ a že „vyjádřila připravenost zahájit se Spojenými státy při nejbližší příležitosti dialog s cílem dosáhnout spravedlivé obchodní rovnováhy“.


Americká cla jsou „vysoce nepřiměřená“ a vláda plánuje „seriózní jednání“ s Washingtonem, uvedl Tchaj-wan. Mluvčí kabinetu Michelle Leeová uvedla: „Tchaj-wan se domnívá, že je třeba, aby Tchaj-wan v této věci jednal s vládou:

Výkonný jüan považuje rozhodnutí za velmi nerozumné a hluboce ho lituje a zahájí vážná jednání se Spojenými státy.

Ve středu oznámená cla zahrnovala 32% daň pro Tchaj-wan.

Polovodičové čipy, odvětví, kterému Tchaj-wan dominuje a které bylo zdrojem třenic mezi Washingtonem a Tchaj-pejí, byly z odvodů vyňaty.

Analytici však varovali, že cla na součástky budou mít dominový efekt na kritický průmysl čipů.

Ministr hospodářství Kuo Jyh-huei v úterý před Trumpovým oznámením uvedl, že Tchaj-wan vypracoval plány na pomoc místnímu průmyslu, který by mohl být postižen případnými americkými cly.

Přísná americká cla na dovážené automobily oficiálně vstoupila v platnost.


Podle oznámení ve federálním rejstříku vstoupila 25 % cla v platnost ve 0401 GMT na osobní a lehké nákladní automobily vyrobené v zahraničí, přičemž automobilové díly budou zasaženy nejpozději 3. května, uvedla agentura AFP.

Donald Trump a jeho asistenti se po celé týdny snažili označit středu za „den osvobození“ v Americe. Mnozí v USA by si mohli odpustit otázku, od čeho přesně byli právě osvobozeni.

Trump rád prezentuje svět jako černobílý. USA buď vyhrávají, nebo prohrávají. Politika, dohoda nebo plán jsou buď nejlepší, nebo nejhorší. Člověk, země nebo společnost vás podporuje, nebo podráží.

Málokdy je prostor pro nuance, čas na složitost nebo toleranci k nepohodlným faktům. V jednoduchosti tohoto vyprávění je jeho síla.

Podle Trumpova narativu se USA chystají získat biliony dolarů pro federální vládu tím, že zdaní svět, nikoli své občany: typicky černobílá volba.

Skutečnost je však často složitější než rétorika. Existuje nespočet odstínů šedi.

Dovozní cla neplatí jiné země. Platí je dovozci - v tomto případě americké firmy a společnosti -, kteří nakupují zboží ze zámoří. Tyto náklady se často šíří ekonomikou a zvyšují ceny v každém článku řetězce.

Trump slíbil nižší ceny. Sází na to, že jeho cla je nezvýší příliš vysoko a na příliš dlouho.

„Tohle bude velký okamžik,“ řekl ve středu. „Myslím, že si dnešní den budete pamatovat.“

Akcie v Hanoji se po čtvrtečním otevření trhů rovněž propadly o více než 5 %; Trump zasáhl Vietnam obzvláště tvrdými cly ve výši 46 %.

Akciový index hanojské burzy se propadl o 5,6 %, tj. o 13,42 bodu, na 224,71 bodu.

Americká cla jsou „mimořádně politováníhodná“ a poškodí ekonomiku USA, konstatuje Japonsko

Japonský ministr obchodu uvedl, že Tokio sdělilo Washingtonu, že nová rozsáhlá americká cla, která zahrnují 24% daň na japonský dovoz, jsou „mimořádně politováníhodná“, uvedla agentura AFP.

„Sdělil jsem, že jednostranná celní opatření přijatá USA jsou nesmírně politováníhodná, a znovu jsem důrazně vyzval [Washington], aby je vůči Japonsku neuplatňoval,“ řekl novinářům Jódži Muto a dodal, že před oznámením Donalda Trumpa hovořil s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem.


Skupina pustých, neobydlených sopečných ostrovů poblíž Antarktidy, pokrytých ledovci a domovem tučňáků, se ocitla v obchodní válce Donalda Trumpa, protože americký prezident na ně uvalil 10% clo na zboží.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3014

Diskuse

Obsah vydání | 7. 4. 2025