Co už Trump udělal pro Rusko
7. 4. 2025
čas čtení
8 minut
Věnujte
tomuto souhrnu prosím pozornost. Je to ucelený přehled různých
pozorností a vstřícností, které už Trumpova administrativa stačila
vykonat pro Rusko. A vsaďte se o co chcete, že to bude pokračovat. Jen
si to nejprve hezky projděte. A uvažujte také prosím o tom, kdo všechno
Trumpovi tleská v Evropě nebo v Česku. Jelikož tleská právě tomu, co zde
můžete vidět, píše Bohumil Kartous.
Hana Gruntová Kolingerová
Jaké jsou vztahy Trumpa a kol. k Putinovi a kol.?
Jasně, úplně nevíme. Z dostupných informací je tento vztah úzký a politicky kladný.
Pojďme si pro pořádek udělat seznam:

Do Ruska by se mohly vrátit americké ropné a plynárenské společnosti. Ředitel Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev dokonce nabídl americkým firmám možnost partnerství při těžbě v Arktidě.

Putin řekl, že Trumpovo přání získat Grónsko má hluboké historické kořeny, i když to s Ruskem nemá nic společného. Podpořil tak jeho výstřední ambice a zároveň naznačil, že bude-li šéf Bílého domu o Grónsko usilovat, Moskva zůstane stranou.

Dmitry Medveděv o clech uvalených na ekonomické partnery USA: “Budeme se řídit radou Lao-c, sedneme si na říční břeh a počkáme, až tělo mrtvého nepřítele popluje kolem. Zkažené tělo ekonomiky EU.”

Největší nebezpečí pro Evropu nepředstavuje Rusko nebo Čína, ale její vlastní vnitřní problémy, jako je migrace, prohlásil americký viceprezident. Za jeho slova ho pak veřejně ocenil ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev, který tento týden jednal ve Washingtonu.

Putinův vyslanec Dmitrijev po jednání ve Washingtonu oznámil, že americké firmy jsou připraveny převzít byznys v Rusku poté, co se z trhu stáhla většina evropských firem. Spojené státy prý také s Ruskem jednají o obnovení přímých letů.

Podle navržené v podstatě vyvlastňovací dohody (zvláštní znocněnec pro energ. bezpečnost Bartuška ji označil za "koloniální diktát") o nerostech chtějí USA získat vliv nad Ukrajinskou tranzitní plynovou infrastrukturou. To dává smysl pouze v případě, že ji hodlají využít. A využít se dá podle Bartušky pouze na dodávky Ruského plynu do Evropy.

Trump přirovnal rozsudek nad Marine Le Pen k „honu na čarodějnice pořádaného evropskou levicí“. Za Le Penovou se postavil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Prohlásil že „více evropských hlavních měst začíná pošlapávat demokratické normy.“

Elonův otec Errol Musk prohlásil v rozhovoru s BBC Russia, že „by bylo bláznivé neobdivovat Putina“, protože prý „říká logické věci“.

Investice ruských oligarchů do Trumpových nemovitostí – V minulosti ruští oligarchové investovali do Trumpových realitních projektů, což vyvolalo obavy z možného praní špinavých peněz a geopolitického vlivu.

Zrušení pracovní skupiny pro ruské oligarchy – V únoru 2025 ministerstvo spravedlnosti USA pod vedením Trumpovy administrativy rozpustilo pracovní skupinu Task Force KleptoCapture, která byla zaměřena na prosazování sankcí a cílení na ruské oligarchy po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022.

Zavedení programu "zlaté karty" – V únoru 2025 Trump oznámil nový program "zlaté karty", který umožňuje bohatým cizincům, včetně ruských oligarchů, získat cestu k americkému občanství za 5 milionů dolarů. Trump uvedl, že někteří ruští oligarchové jsou "velmi milí lidé".

Vynechání Ruska z nových celních tarifů – Rusko (a také Bělorusko, Severní Korea, Kuba) bylo vynecháno z uvalení cel na všechny země světa. Podle použitého vzorce by Rusko obdrželo clo ve výši 41 %.

Šéf Russian Direct Investment Fund Kirill Dmitriev navrhnul, aby Ruská federace poskytla Muskovi jaderný reaktor pro jeho misi na Mars.

Americká CNN odvysílala rozhovor s ruským neonacistou a propagátorem genocidy Ukrajinců Alexandrem Duginem. Televize ho uvedla jako „Putinova filozofa“. Dugin v rozhovoru chválil Trumpa za změny ve světové rovnováze. Podle Dugina má teď Washington a Moskva mnoho společného, protože v Americe „zvítězil putinismus“.

Šéf ruského státního investičního fondu Dmitrijev oznámil, že Rusko zahájilo jednání se Spojenými státy o společné těžbě vzácných nerostů na území Ruska. Dá se předpokládat, že územím Ruska myslí Rusové i okupované území Ukrajiny.

Obdiv k autoritářům (včetně Putina) – Trump opakovaně vyjadřoval obdiv vůči diktátorům a autoritářům, včetně Putina, Kim Čong-una či Erdogana, a zpochybňoval demokratické lídry.

Podpora dezinformačních médií – Trump často sdílel nebo přebíral narativy z médií napojených na ruské dezinformační sítě (např. RT, Sputnik). Mimo jiné: Šéfka amerických tajných služeb retweetovala příspěvky od lidí spojených s ruskými státními médii. Europoslanec Filip Turek v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má ve své zemi podporu jen 4 %. Původním autorem výroku je Donald Trump, který informaci získal od Rusů.

Zneužití prezidentské moci k nátlaku na Zelenského (kauza impeachmentu) – Pokus podmínit vojenskou pomoc Ukrajině tím, že Ukrajina zahájí vyšetřování jeho politického oponenta (Bidena).

Převod důvěrných dokumentů na soukromá místa – Po skončení prezidentského mandátu měl Trump u sebe citlivé dokumenty a existuje podezření, že ohrozil národní bezpečnost.

Kontakty s ruskými představiteli během přechodného období – Poradci Trumpa (např. Michael Flynn) jednali s Rusy o sankcích ještě před oficiálním převzetím moci – což bylo ilegální.

Zpochybnění podpory Ukrajiny – Trump a někteří jeho spojenci kritizují vojenskou i finanční pomoc Ukrajině, což hraje do karet Putinovi. Často naznačoval tlak na Ukrajinu, ne na Rusko.

Ostré chování vůči Zelenskému v Oválné pracovně – V únoru 2025 Trump během schůzky v Oválné pracovně veřejně kritizoval Zelenského za "nevděčnost" a zpochybnil jeho požadavky na bezpečnostní záruky, což vedlo k diplomatickému napětí.

Popírání ruského zásahu do voleb v roce 2016 – Navzdory závěrům amerických zpravodajských služeb Trump opakovaně zpochybňoval, že Rusko ovlivnilo prezidentské volby v roce 2016.

Neochota kritizovat Putina – Trump během svého prezidentství i po něm zdrženlivě komentoval ruskou agresi a opakovaně chválil Putina jako "silného lídra".

Odstranění záznamů z osobních setkání s Putinem – Některá setkání Trumpa s Putinem proběhla bez přítomnosti poradců a jejich obsah nebyl zveřejněn.

Podpora dezinformací a ruské propagandy – Trump i jeho spojenci opakovali narativy pocházející z ruských dezinformačních kampaní, například ohledně Ukrajiny.

Napojení členů Trumpovy kampaně na ruské agenty – Paul Manafort, bývalý šéf kampaně, měl úzké vazby na proruské síly na Ukrajině a předával interní data z kampaně osobám napojeným na ruské zpravodajce.
Další akce podporující pozici Kremlu:

Zpochybňování NATO a podpora izolacionismu USA – Trump hrozil vystoupením USA z NATO a zpochybňoval význam společné obrany, což odpovídá zájmům Ruska oslabit západní alianci.

Pokus o stažení amerických vojáků z Německa a Sýrie – Oslabení americké vojenské přítomnosti v klíčových oblastech oslabovalo pozici USA i západních spojenců, což odpovídá ruským strategickým cílům.

Ohrožení výsledků voleb a volání po "nápravě" roku 2020 – Zpochybňování výsledků demokratických voleb a vytváření chaosu kolem přenosu moci oslabuje demokratické systémy, což nahrává autoritářským režimům jako je Rusko.

Podpora násilného převzetí moci 6. ledna 2021 – Útok na Kapitol vedl k nejvážnějšímu narušení americké demokracie za desítky let. V chaosu oslabila důvěra v bezpečnostní struktury.

Výzvy k potlačení „deep state“ – Rétorika o "zkorumpovaném systému" a "hlubokém státu" nahrává ruským narativům, které se snaží oslabit důvěru v americké instituce.

Sabotování diplomatických vztahů USA s Evropou – Za Trumpovy vlády došlo k výraznému ochlazení vztahů s evropskými partnery, což oslabuje západní jednotu.

Pokusy o demontáž volebního systému – Výzvy ke změně výsledků voleb v jednotlivých státech a tlak na volební činitele opět ohrožují důvěru v demokracii.
2750
Diskuse