Christnet: Halík odmítá obvinění z antijudaismu. Kritizuje židovské obce za mlčení k válce v Gaze

3. 6. 2025

 

Židovské obce se ve stanovisku ohradily mimo jiné proti Halíkovu podpisu výzvy vládě z února 2024. Výzva tehdy apelovala na změnu české zahraniční politiky a vybízela k většímu důrazu na humanitární rozměr války v Gaze. FŽO vadilo například, že v textu výzvy není odsouzen útok Hamásu ze 7. října 2023, nezmiňuje slovo „terorismus“, nepožaduje složení zbraní ani propuštění rukojmích a z humanitární krize viní výhradně Izrael.

Židovské obce zároveň kritizují některé Halíkovy výroky z rozhovoru s podcasterem Čestmírem Strakatým. Zejména jim vadil výrok, že Izrael by neměl „prohospodařit morální kapitál holokaustu“, a tvrzení, že „izraelský premiér Benjamin Netanjahu je daleko větším viníkem vzrůstu antisemitismu na světě než Hamás“.

„Toto tvrzení považujeme za mimořádně nevkusné, necitlivé a vůči obětem nacionálního socialismu hrubě urážlivé,“ uvádějí židovští představitelé. Obviňování židů ze zneužívání holokaustu k politickým účelům podle nich „představuje jeden z nejstarších antisemitských mýtů“ a není možné ho akceptovat ani jako součást legitimní politické debaty.

Stanovisko Federace židovských obcí podepsala vedle centrální organizace také všechna regionální židovská sdružení v Česku a řada dalších institucí a iniciativ, včetně Terezínské iniciativy, Židovské liberální unie či Hidden Child.

Halík: „Ztrácíte přítele a podporovatele“

Tomáš Halík ve své odpovědi vyjádřil „hluboké zklamání, bolest a rozhořčení“. Obvinění z antijudaismu odmítl jako „absurdní a urážlivé“ a FŽO vyčetl, že místo hlasu víry se podle něj přidala k politickému postoji izraelské vlády.

„Dlouho vyhlížím alespoň jednoho spravedlivého mezi náboženskými představiteli židů v ČR, který by jasně odsoudil válečné zločiny páchané Netanjahuovou vládou v Gaze. (…) Právě od věřící komunity bych čekal čestné a statečné: ‚Ne v našem jménu!‘ – a to bez výmluv a relativizací,“ uvedl.

Postoj FŽO přirovnal k postoji některých katolických kruhů, které podle něj v minulosti podobně zlehčovaly sexuální zneužívání v církvi. Netanjahuovu vládu označil za odpovědnou za „zločiny proti mezinárodnímu právu i elementárním zásadám lidskosti“.

„Kdo se nedokáže pravdivě a kriticky podívat do vlastních řad, ztrácí pro mne veškerou věrohodnost,“ napsal Halík. „Kdo se ideologicky identifikuje jen s vlastním etnikem, náboženskou institucí či politickou stranou natolik, že ospravedlňuje i její neospravedlnitelné činy, ztrácí smysl pro skutečnost, pro pravdu a spravedlnost.“

Odmítnutí antisemitismu i vysvětlení výzvy vládě

Halík připomněl, že se dlouhodobě angažuje v křesťansko-židovském dialogu, byl oceněn titulem „Muž smíření“ a že v říjnu 2023 pomohl zorganizovat modlitební večer za oběti a proti terorismu v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze se zástupci křesťanů, židů i muslimů v rámci iniciativy Společný hlas, které se mnoho let věnuje. 

„Jasně jsem se vyslovil proti neospravedlnitelné teroristické akci Hamásu a jasně řekl a napsal, že uznávám právo a povinnost Izraele chránit své občany,“ uvedl.

„Politika izraelské vlády působí vzrůst antisemitismu a antijudaismu, proti němuž jsem celoživotně bojoval.“ Uvedl také, že brutální reakce Izraele na útok Hamásu splnila přesně to, co teroristé zamýšleli – vyvolání eskalace a izolace Izraele na mezinárodní scéně: „Ano, v tomto konfliktu stojím na straně Izraele, ale nikoliv na straně jestřábů současné izraelské vlády včetně populistického premiéra Netanjahua, jehož nezodpovědná politika dlouhodobě zostřovala vztahy mezi oběma národy, zejména na okupovaném území, a která nyní nepřiměřenou válečnou reakcí dostává Izrael do mezinárodní izolace a přispívá k nebezpečnému růstu antisemitismu. Náboženští fundamentalisté a političtí extrémisté v Netanjahuově vládě paradoxně splnili přesně to, co Hamás zločinným útokem 7. října sledoval: vyprovokovat Izrael k nepřiměřenému ‚kolektivnímu trestu‘, a tím znemožnit připravované sblížení Izraele s arabskými státy, zmobilizovat proti Izraeli arabský svět, mezinárodní veřejné mínění, a to nejen mladou generaci a politickou levici, ale nakonec i americkou vládu, nejdůležitějšího spojence Izraele.“

K výzvě, kterou židovští představitelé kritizovali, Halík poznamenal, že byla adresována české vládě a nezamlčovala odpovědnost Hamásu. Argument, že neobsahovala výzvu k propuštění rukojmích označil za absurdní: „ta výzva byla adresována české vládě, a ta rukojmí nezadržuje,“ uvedl.

Nelze pokračovat bez upřímnosti

Halík v závěru vyjádřil pochybnosti o dalším smysluplném pokračování vzájemného dialogu, ale zároveň naději, že zveřejněné prohlášení není posledním slovem ze strany židovských komunit.

„Zápasím v srdci o sílu a ochotu v něm pokračovat, třeba i formou osobního setkání. Modlím se za uzdravení našich vztahů ve světě tak plném nenávisti. Té nesmíme podléhat a dále ji roztáčet,“ uzavřel.

Zároveň uvedl, že se modlí za uzdravení vzájemných vztahů ve světě plném nenávisti. „Té nesmíme podléhat a dále ji roztáčet.“

 

Reakce Federace židovských obcí ČR

Vážený pane profesore,
jménem české židovské komunity považujeme za nutné reagovat na Vaše opakovaná veřejná vyjádření ohledně situace na Blízkém východě a antisemitismu. Důrazně se ohrazujeme proti Vašim výrokům, které jste pronesl v nedávném rozhovoru s panem Čestmírem Strakatým.

Nejedná se o nahodilá a izolovaná prohlášení, ale o Váš dlouhodobý a konzistentní postoj.

Dne 6. února loňského roku jste připojil svůj podpis pod petici nazvanou Výzva ke změně postoje české vlády ke krizi na Blízkém východě. Petice nepožadovala, aby Hamás přestal tyranizovat obyvatele Gazy, složil zbraně a propustil rukojmí, a tím ukončil válečný konflikt, který sám rozpoutal, ale aby česká politická reprezentace nepodporovala Izrael. Autoři onoho ostudného textu sami neodsoudili masakr ze 7. října 2023, dokonce ani nepoužili slovo „terorismus“. Zodpovědnost za tragickou humanitární situaci v Gaze přičetli výhradně Izraeli, a oběť tak označili za viníka.

Tento narativ jste jako signatář petice obhajoval ve vlastních textech i v dalších mediálních výstupech. V prvním rozhovoru s panem Čestmírem Strakatým jste v březnu 2024 mj. varoval židy, respektive Izrael, aby „neprohospodařili morální kapitál holokaustu“ ve smyslu „politického obchodování s utrpením“. V novém rozhovoru jste konstatoval, že se Vaše obavy naplnily. Toto tvrzení považujeme za mimořádně nevkusné, necitlivé a vůči obětem nacionálního socialismu hrubě urážlivé. Univerzálním dědictvím holokaustu není ohavný konstrukt morálního kapitálu židů, ale morální selhání západní civilizace. Židovským dědictvím holokaustu jsou pak miliony zničených životů a povinnost poukazovat na projevy antisemitismu – nenávisti, která k této genocidě vedla. Obviňování židů ze zneužívání holokaustu ke svým domnělým politickým či ekonomickým zájmům proto musíme jasně odsoudit.

Se stejným důrazem se ohrazujeme proti Vašemu tvrzení, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu „je daleko větším viníkem vzrůstu antisemitismu na světě než Hamás“. Politika izraelské vlády nepochybně může a má být legitimním předmětem veřejné i akademické diskuse. Váš výrok však přesahuje rámec politické kritiky a vstupuje do roviny nebezpečné morální relativizace. Srovnávat demokraticky zvoleného představitele suverénního státu s organizací, která 7. října 2023 spáchala brutální masakr na civilním obyvatelstvu, včetně znásilňování, upalování a vraždění žen a dětí, a která se otevřeně hlásí k ideologii usilující o fyzickou likvidaci židovského národa a nadále zadržuje desítky civilních rukojmí, je nejen intelektuálně pokleslé, ale především morálně neobhajitelné.

Antisemitismus, kterému dnes čelíme, není důsledkem vzniku Státu Izrael, jeho politiky či konkrétních představitelů, ani odpovědností samotných židů. Historie protižidovské nenávisti má tisícileté kořeny. Obvinění, že Židé si mohou za své utrpení sami, je jedním z nejstarších antisemitských mýtů.

Je nám líto, že právě Vy, teolog a duchovní Římskokatolické církve, která se v návaznosti na Druhý vatikánský koncil snaží o překonání historického antijudaismu, tento předsudek šíříte.

Signatáři:
Federace židovských obcí v České republice
Židovská obec Brno
Židovská obec Děčín
Židovská obec Karlovy Vary
Židovská obec Liberec
Židovská obec Teplice
Židovská obec Olomouc
Židovská obec Ostrava
Židovská obec Plzeň
Židovská obec Praha
B’nai B’rith Renaissance Praha z.s.
Bejt Praha, spolek
Bejt Simcha z.s.
Ec chajim, z. s.
Chabad Lubavitch – Czech republic o.p.s.
Jewish Community Center Prague, z.ú.
Masorti Česká republika, z.s.
Nadační fond Shalem
Spolek Hidden Child / Ukrývané dítě
Spolek židovských odbojářů a vojáků
Sportovní klub Hakoach, z.s.
Terezínská iniciativa – Mezinárodní terezínské sdružení z.s.
Židovská liberální unie v České republice, z.s.

 

Odpověď na prohlášení Federace židovských obcí v ČR

V Praze, 1. června 2025

Vážení členové Federace židovských obcí v ČR,

dlouho vyhlížím alespoň jednoho spravedlivého mezi náboženskými představiteli židů v ČR, který by jasně odsoudil válečné zločiny, páchané Netanjahuovou vládou v Gaze. Právě od věřící komunity bych čekal čestné a statečné: „Ne v našem jménu!“ – a to bez výmluv a relativizací. Právě od ní bych čekal, že budou hlasem naší společné víry v Hospodina, který se zastává sirotků a vdov, a nikoliv hlasem politiků izraelské vlády.

Místo toho nyní čtu s hlubokým zklamáním, bolestí a rozhořčením Vaše nešťastné prohlášení, kterým zcela neseriózně zkreslujete mé postoje, urážíte mne a riskujete tím ztrátu jednoho ze svých upřímných přátel a podporovatelů.

Vaše stanovisko mi připomíná podobně nešťastný postoj některých katolických kruhů, kteří – jako u nás Dominik Duka – se snažili popírat či bagatelizovat rozsah a vážnost sexuálního zneužívání katolickými duchovními, protože prestiž instituce byla pro ně víc než pravda a solidarita s obětmi. Jistě víte, že jsem proti tomuto pokrytectví ve vlastní církvi vystupoval a že zejména papež František veškerou klerikální sebestřednost a sebeobhajobu odsuzoval. Toto přirovnání ovšem kulhá v tom, že Netanjahuova vláda koná zločiny ještě nesrovnatelně horší: zločiny proti mezinárodnímu právu i elementárním zásadám lidskosti, nese na rukou krev desetitisíců nevinných, zejména žen a dětí. Opravdu máte před tím zavřené oči a srdce? Opravdu Vám to nestálo za zmínku ani jediným slovem ve Vašem prohlášení?

Kdo se nedokáže pravdivě a kriticky podívat do vlastních řad, ztrácí pro mne veškerou věrohodnost. Kdo se ideologicky identifikuje jen s vlastním etnikem, náboženskou institucí či politickou stranou natolik, že ospravedlňuje i její neospravedlnitelné činy, kdo je natolik zaujat bolestmi „svých vlastních“, že ztrácí empatii vůči utrpení druhých, ztrácí smysl pro skutečnost, pro pravdu a spravedlnost.

Po celý život považuji za svou mravní povinnost vystupovat proti zlu a násilí „padni komu padni“, ať křivdy páchají nacisté, komunisté nebo katolíci, „čeští vlastenci“ (vůči sudetským Němcům), Palestinci či Izraelci. V tom je můj postoj opravdu celoživotně konzistentní.

Vy píšete o mém „dlouhodobém a konsistentním postoji“, ale zkreslujete ho, nestydíte se předhazovat mi dokonce šíření antijudaismu. To zcela odmítám jako absurdní a urážlivé. Zamlčujete, že se celoživotně angažuji proti všem formám antisemitismu a antijudaismu, že za svou angažovanost v křesťansko-židovském dialogu jsem byl ve varšavské synagoze odměněn čestným titulem „Muž smíření“, že po barbarském útoku Hamásu vůči Izraeli jsem pomohl zorganizovat modlitební večer za oběti a proti terorismu v našem kostele se zástupci křesťanů, Židů i muslimů v rámci iniciativy Společný hlas, které se mnoho let věnují. Jasně jsem se vyslovil proti neospravedlnitelné teroristické akci Hamásu, a jasně řekl a napsal, že uznávám právo a povinnost Izraele chránit své občany.

V zájmu pravdy a spravedlnosti je však třeba vidět i druhou stránku. Proto odsuzuji nynější politiku izraelské vlády a jsem v tom zcela zajedno s množstvím čestných poctivých židů při masových demonstracích v Izraeli i v zahraničí a s mnoha představitelů židovství, mluvím stejně jako např. izraelský expremiér Olmert. To jsem očekával také od vás. Ty všechny také obviníte z antijudaismu?

Má kritická slova vždy byla a jsou jednoznačně a adresně cílena právě vůči nynější Netanjahuově politice a vůči těm, kdo ji omlouvají a nesou tedy morální spoluvinu za její zločiny. Je proto naprosto nestoudné vinit mne z nějakého nepřátelského postoje vůči Židům a židovství jako takovému.

I ve Vašem pamfletu – v odkazu na mé texty – může nezaujatý čtenář najít mé stanovisko: „Ano, v tomto konfliktu stojím na straně Izraele, ale nikoliv na straně jestřábů současné izraelské vlády včetně populistického premiéra Netanjahua, jehož nezodpovědná politika dlouhodobě zostřovala vztahy mezi oběma národy, zejména na okupovaném území, a která nyní nepřiměřenou válečnou reakcí dostává Izrael do mezinárodní izolace a přispívá k nebezpečnému růstu antisemitismu…“

Ano, 7. října jsme všichni stáli na straně Izraele a jeho vlády. Všechna má vystoupení jsou motivována zejména zneklidněním, že nynější politika Izraele působí vzrůst antisemitismu a antijudaismu, proti němuž jsem celoživotně bojoval.

Váš argument, že je to demokraticky zvolený politik, považuji za klišé: I Hitler v Německu, komunisté u nás a Trump v USA byli demokraticky zvoleni…

Váš argument, že Výzva ke změně politiky české vlády neobsahuje výzvu k propuštění rukojmí, je zcela absurdní – ta výzva byla adresována české vládě, a ta rukojmí nezadržuje.

Pokud se týká památky obětí holokaustu… opravdu mi schází z Vašich řad hlas podobný mému oblíbenému mysliteli Emmanuelu Levinasovi, že právě tato památka by měla židy zavazovat k solidaritě s obětmi všech etnických čistek…

Přestože Vaše prohlášení a Vaše mlčení k zločinům v Gaze bylo pro mne velkým zklamáním a zraněním lásky, modlím se za uzdravení našich vztahů ve světě tak plném nenávisti. Té nesmíme podléhat a dále ji roztáčet.

Jestli je pravda, že vaše stanovisko, nepodepsané žádným jménem, je skutečně vyjádřením názorů všech členů všech uvedených komunit a je to opravdu jednotný názor věřících židů v ČR, vede mne to jistě k pochybnostem, zda pokračování dialogu je možné a smysluplné. Přesto chovám naději, že to není poslední slovo z vaší strany. Zápasím v srdci o sílu a ochotu v něm pokračovat, třeba i formou osobního setkání.