Mezi mladými Poláky v prvním kole prezidentských voleb měl největší podporu krajní pravičák, staří ho naopak nevolili téměř vůbec

5. 6. 2025 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty
Jiří Hlavenka nedávno ukázal, že méně vzdělaní lidé a lidé z venkova více volili v polských prezidentských volbách výrazně více konzervativního až populistického kandidáta než toho liberálního až levicového. A to je naprosto v souladu s analýzou velkého množství dat z mnoha zemí, kterou provedli autoři knihy Cultural Backlash (Cambridge University Press 2019). Pokusím se shrnout krátce hlavní tezi autorů knihy.


Po druhé světové válce se svět v západních demokraciích výrazně změnil. Zvýšila se bezpečnost a blahobyt a ekonomická témata ustoupila těm řekněme lidskoprávním: práva žen, menšin, důraz na životní prostředí (i když zrovna životní prostředí je základním předpokladem byť jen přežití, natož blahobytu, ale zatím to na nás tak nedoléhá a zelená politika splývá pro mnohé lidi s „progresivismem“).

Starší lidé se v novém světě špatně orientují, zejména ti méně vzdělaní a ti z venkova. Tito lidé pak mají tendenci volit pravicový populismus. Je to trend sahající až do 80. let. U nás si můžeme vzpomenout na Sládkovy republikány. V poslední době ale množství těchto voličů výrazně přibývá a vzniká křehká rovnováha, daná i tím, že mladí lidé chodí méně k volbám a je jich ve společnosti méně.

Rovnováhu pak mohou vychýlit směrem ke krajní pravici ekonomické problémy, migrační krize, dezinformace nebo různá kombinace těchto faktorů. Naopak významnou roli v brždění těchto tendencí může mít politický systém (paradoxně ovšem Trump se prosadil i navzdory většinovému systému nebo vlastně tím, jak ovládl GOP, i kvůli němu). Myslím, že to celé dává docela dobrý smysl. Samozřejmě klíčová otázka je, co si s tím počít.

Rozdělení město vs. venkov je asi to nejsilnější. Dokonce i v Texasu ve velkých městech vyhrála Kamala Harris nad Donaldem Trumpem, v Austinu měla výrazně přes 60 procent. V Polsku liberální kandidát vyhrál v součtu dokonce i ve městech do padesáti tisíc obyvatel (odkaz na data z Polska dávám níže). Ve větších městech samozřejmě taky. Podobně v Polsku platí jasné rozdělení podpory podle vzdělání: 73 procent lidí s nejnižším vzděláním volilo konzervativce, 63 procent lidí s nejvyšším vzděláním volilo liberála.

Co je ovšem na polských volbách děsivé, to je vysoká podpora krajně pravicového kandidáta Menztena mezi lidmi ve věku 18-29 let. Měl v uvedené věkové skupině ze všech kandidátů prvního kola podporu největší, téměř 38 procent. Lidé nad 60 let jej naopak nevolili téměř vůbec. Když se podíváme na druhé kolo, tak konzervativně populistický kandidát měl největší podporu právě mezi mladými lidmi. Děje se něco divného a strašného.

Podle článku na iRozhlase, na který odkazuji, volby rozhodly ekonomické důvody a protest proti vládě Donalda Tuska. Bohužel chybí pořádná analýza toho, co mladé vede k volbě krajní pravice. Zřejmě půjde zejména o mladé muže, méně vzdělané a z venkova. Co si s nimi počneme? Na co vlastně reagují? Jak se jim žije?

Zdroj k polským volbám:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/proc-volili-mladi-polaci-nawrockeho-neslo-o-hodnoty-ale-o-protest-proti-vlade_2506041201_epo



p { margin-bottom: 0.1in; direction: ltr; line-height: 115%; text-align: left; orphans: 2; widows: 2; background: transparent }a:link { color: #0563c1; text-decoration: underline }

1
Vytisknout
928

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2025