Izraelské školství: Klíčové kapitoly o liberální demokracii byly vypuštěny z izraelské zkoušky z občanské výchovy, nacionalistický materiál byl posílen
2. 9. 2025
Nový akademický rok: Izraelské ministerstvo školství vypustilo z letošní zkoušky z občanské výchovy klíčové kapitoly o liberální demokracii a posílilo důraz na nacionalistický a náboženský učební materiál
Izraelské ministerstvo školství rozhodlo, že v občanských maturitních zkouškách („bagrut“) pro akademický rok začínající tento týden nebudou studenti zkoušeni z témat souvisejících s liberálně demokratickými principy, socioekonomickými právy, právním statusem Deklarace nezávislosti nebo významem ústavy jako kontroly vládní moci.
Toto rozhodnutí se odráží v dokumentu zaměřeném na zkoušku (nazývaném „mikud“), který vydalo ministerstvo a který definuje témata, která mohou být zahrnuta do zkoušky. Ačkoli vyřazení z mikudu formálně nevylučuje téma z národního kurikula, učitelé občanské výchovy uvádějí, že látka, která není uvedena v dokumentu zaměřeném na zkoušku, se ve školách vyučuje jen zřídka.
Mezi vyloučená témata patří ústava, která studenty obvykle učí o roli ústavních rámců při ochraně lidských práv a omezení vládní moci. Kromě toho byl ze zaměření zkoušky odstraněn právní status Deklarace nezávislosti. Naproti tomu zákon o národním státě a kapitola o nacionalismu a národním státě zůstávají součástí povinného učiva.
Vynechány jsou také části kapitoly o teoretických pohledech na izraelský politický systém, včetně diskusí o liberálně-individualistické demokracii a republikánské demokracii. Obsah diskutující Izrael jako nábožensko-tradiční stát nebo halachický stát (řízený židovským náboženským právem) však zůstává v zaměření zkoušky. To znamená, že studenti budou zkoušeni z možnosti, že se Izrael stane náboženským státem – ale ne liberální demokracií.
„Nacházíme se v závažné krizi a boji o charakter státu a demokracie,“ řekl profesor Yaniv Roznai, proděkan právnické fakulty Reichman University. „Je nepřijatelné, aby právě témata související s touto problematikou byla z občanskoprávní zkoušky odstraněna.“
Ačkoli několik témat, která se k tomuto boji pravděpodobně vztahují, zůstává – jako jsou základní podmínky pro demokratické volby, svoboda a rovnost jako základní hodnoty, status lidských a občanských práv jako přirozených práv a princip oddělení moci –, je sporné, zda lze tato témata smysluplně pochopit bez širšího liberálně demokratického rámce, který byl odstraněn.
TheMarker kontaktoval ministerstvo školství s žádostí o vysvětlení. Ministerstvo se přímo nevyjádřilo k obsahu zkoušky z občanské výchovy, ale místo toho odpovědělo, jako by bylo dotázáno, zda byla tato témata zcela odstraněna z učebních osnov.
„Jedná se o nepravdivá tvrzení, která zkreslují realitu,“ uvedlo ministerstvo. „Občanská výchova je povinným předmětem ve všech oficiálních státních vzdělávacích systémech, včetně státního haredského vzdělávání, a v učebních osnovách nebyly provedeny žádné změny.“
I přes následné dotazy ministerstvo neposkytlo žádnou další odpověď.
„Brzy se ocitneme v Maďarsku“
Občanská výchova v Izraeli se nachází v neustálé krizi. Na rozdíl od například studia Bible není občanská výchova definována jako povinný předmět na základních školách, ale pouze na středních školách. Navíc se vůbec nevyučuje na většině ultraortodoxních chlapeckých škol, i když tato část populace stále roste.
Ministerstvo školství v posledních letech neaktualizovalo osnovy občanské výchovy ani do nich nezahrnulo aktuální obsah týkající se probíhající soudní reformy nebo veřejných protestů proti ní. V důsledku toho se propast mezi výukou ve třídě a politickou a právní realitou, kterou studenti pozorují v každodenním životě, pouze prohloubila.
„Podle dokumentu zveřejněného ministerstvem školství nebude kapitola o liberálně demokratických názorech zahrnuta do zkoušky ze společenských věd,“ řekl profesor Roznai, „ale budou zdůrazněny nábožensko-nacionalistické aspekty.
„Takové rozhodnutí zajistí, že absolventi středních škol nepochopí význam liberální demokracie ani základní hodnoty, na nichž byl stát založen,“ řekl.
Zdůraznil, že tato témata musí být ústředním bodem občanské výchovy, „zejména s ohledem na současnou ústavní krizi, které čelíme. Reforma demokratických institucí nemá smysl, pokud v zemi chybí občané s demokratickým povědomím – lidé, kteří rozumějí a cení si liberální demokracii a nutnost ji bránit.“
Profesor Dan Avnon, odborník na politické myšlení a občanskou výchovu a bývalý vedoucí katedry politologie na Hebrejské univerzitě, varoval, že „pokus o odstranění nebo zkreslení liberálně-demokratických složek občanské výchovy podkopává schopnost studentů rozvíjet nástroje nezbytné k odporu proti budoucím vládním nespravedlnostem.“
Roznai dodal: „Pokud budeme vzdělávat v duchu neliberální demokracie jako legitimní možnosti, brzy se ocitneme v situaci podobné té v Maďarsku – a pro studenty to bude vypadat normálně, protože nikdy nebyli učeni jinak.“
To podle něj pomáhá vysvětlit výsledky výzkumu, které ukazují, že v uplynulém desetiletí kleslo uznání Izraelců pro právní stát, ochranu práv menšin a dokonce i základní význam svobodných voleb. „Všechno začíná vzděláním,“ řekl.
Kapitola o liberálně demokratických názorech, která byla z dokumentu mikud zcela odstraněna, obsahovala rozsáhlé diskuse o tom, jak liberální státy umožňují občanům realizovat jejich práva a individualitu, o správném vztahu mezi státem a jeho občany a o hodnotách, které má stát prosazovat – zejména občanská práva a oddělení moci jako nezbytná součást demokratického vládnutí. Naproti tomu princip vlády většiny v zkušebních materiálech zůstává.
Byla také odstraněna kapitola zabývající se odpovědností státu za zajištění ekonomických a sociálních práv, jako je důstojná životní úroveň, zdravotní péče, bydlení a pracovní práva. Byly rovněž vyřazeny studijní materiály o legislativním procesu Knessetu a dopadu globalizace. Naproti tomu povinnosti občanů vůči státu zůstávají součástí povinného obsahu zkoušky.
Ministerstvo také odstranilo obsah týkající se nesprávného jednání vlády, včetně klíčových témat, jako je odmítnutí služby z důvodu svědomí a občanská neposlušnost.
Z obsahu zkoušky bylo rovněž odstraněno téma zákona o veřejnoprávním vysílání, které je v současné době středem politické kampaně ministra komunikací Shlomo Karhiho proti Izraelské veřejnoprávní vysílací společnosti. Stejně tak byl vynechán zákon o státním školství, který stanoví, že jedním z cílů veřejného školství je podporovat mír a toleranci ve vztazích mezi lidmi a mezi národy.
Kapitola o nezávislosti soudnictví a soudním aktivismu zůstává součástí materiálu pro zkoušku z občanské nauky. Učebnice občanské nauky z roku 2016 však obsahuje silnou kritiku soudního aktivismu a podporuje omezení pravomocí Nejvyššího soudu.
To nejsou jediné problémy, které trápí občanskou výchovu. Učební plán nebyl aktualizován již několik let a opomíjí klíčové události poslední doby. Kromě toho ministr školství Yoav Kisch zakazuje učitelům diskutovat o politických otázkách, i když oficiální pokyny ministerstva vyžadují, aby uváděli aktuální a politické příklady a v případě potřeby a za určitých podmínek sdíleli své osobní názory.
Kisch se samozřejmě obává, že učitelé budou vyjadřovat politické názory, které se neshodují s jeho vlastními. Minulý týden ministerstvo školství předvolalo několik ředitelů škol k výslechu poté, co vyzvali k ukončení války a návratu rukojmích. V důsledku toho se stále více učitelů bojí přinášet aktuální události do třídy, protože se obávají, že budou vnímáni jako političtí.
„Očekává se od nás, že budeme studenty učit o korupci ve vládě a pokusech oslabit soudnictví na příkladech z jiných zemí, zatímco se to všechno děje přímo tady,“ řekl učitel občanské výchovy. „Ministerstvo školství rozhoduje za studenty, co by měli vědět, a vytváří generaci s jasnou politickou zaujatostí.“
Diskuse