Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Nicolás Maduro byl po sesazení z funkce venezuelského prezidenta dopraven letadlem do New Yorku

4. 1. 2026

čas čtení 9 minut

Letadlo se zajatým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem a jeho manželkou Cilií Floresovou přistálo v New Yorku několik hodin po nočním útoku americké armády, který Donald Trump označil za „útok, jaký lidé neviděli od druhé světové války“, a slíbil, že USA budou řídit zemi bez vůdce.

Trump, který v sobotu hovořil na tiskové konferenci ve své rezidenci Mar-a-Lago v Palm Beach na Floridě, poskytl po svržení Madura v odvážném vojenském útoku jen málo podrobností, ale řekl, že USA budou mít kontrolu nad Venezuelou, dokud nedojde k řádnému předání moci.

Maduro, který byl několik hodin po zadržení v jeho komplexu v Caracasu při americkém razii předán do americké vazby, přistál po 16:30 na letecké základně národní gardy Stewart v bílém Boeingu 757. Podle informací NBC News by měl být vrtulníkem převezen do města, kde bude vyslechnut a poté převezen do věznice Metropolitan Detention Center.

Úředníci dodali, že venezuelský prezident by měl před soud předstoupit v pondělí večer.

Tento dramatický zásah však demokraté v Kongresu a několik světových lídrů odsoudili jako nejnebezpečnější příklad amerického imperialismu od invaze do Iráku v roce 2003.

Trump, který vedl prezidentskou kampaň se slibem ukončení zahraničních válek, tyto obavy nijak nerozptýlil, když novinářům řekl, že USA dočasně převezmou kontrolu nad Venezuelou a její ropnou infrastrukturou.

„Budeme řídit zemi, dokud nebudeme moci provést bezpečný, řádný a uvážlivý přechod na nový režim,“ řekl prezident. „Nemůžeme riskovat, že Venezuelu převezme někdo, kdo nemá na mysli blaho venezuelského lidu... Budeme ji v podstatě řídit, dokud nebude možné provést řádný přechod.“

Maduro, 63letý bývalý řidič autobusu, kterého si umírající Hugo Chávez v roce 2013 vybral jako svého nástupce, obvinil USA, že se snaží převzít kontrolu nad ropnými zásobami jeho země, které jsou největší na světě.

Na tiskové konferenci Trump řekl: „Pošleme tam naše velké americké ropné společnosti, největší na světě, které utratí miliardy dolarů, opraví špatně fungující infrastrukturu, ropnou infrastrukturu, a začnou vydělávat peníze pro zemi. Jsme připraveni provést druhý, mnohem větší útok, pokud to bude nutné.“

Zůstává nejasné, jak Trump plánuje spravovat Venezuelu. Navzdory noční operaci, která vyřadila elektřinu v části Caracasu a zajala Madura v jednom z jeho úkrytů nebo v jeho blízkosti, nemají americké síly nad zemí samotnou žádnou kontrolu a Madurova vláda se zdá být stále u moci.

Trump řekl, že USA budou Venezuelu spravovat „skupinou“ a „jmenují různé osoby“ do vedoucích funkcí, přičemž ukázal na amerického ministra zahraničí Marca Rubia, ministra obrany Petea Hegsetha a předsedu sboru náčelníků štábu generála Dana „Razina“ Cainea, kteří stáli za ním.

Neposkytl žádné další podrobnosti, ale uvedl, že je otevřený myšlence vyslat americké síly do Venezuely. „Nebojíme se vyslat vojáky, pokud to bude nutné. Včera v noci jsme tam vlastně vyslali vojáky na velmi vysoké úrovni. Nebojíme se toho. Nevadí nám to říci, ale zajistíme, aby byla tato země řádně spravována. Neděláme to zbytečně,“ řekl prezident.

Americká okupace „nás nebude stát ani cent“, protože USA budou odškodněny „penězi, které pocházejí ze země“, řekl Trump s odkazem na venezuelské ropné zásoby.

Tyto výroky však pravděpodobně vyvolají zděšení mezi některými z Trumpových skalních příznivců, kteří, pronásledováni válečnými událostmi v Afghánistánu a Iráku, přijali jeho závazek „America first“ (Amerika na prvním místě) a zastavení vysílání vojáků do zahraničí, kde bojují a umírají.

Trump také řekl, že Rubio byl v kontaktu s venezuelskou viceprezidentkou Delcy Rodríguez. „Uděláme vše, co bude třeba,“ citoval Trump Rodriguezovou. „Ona opravdu nemá na výběr,“ dodal.

O několik hodin později však prezidentovo tvrzení podkopala Rodríguezová, která v televizním projevu zachovala kritický tón, který od prvních zpráv o bombardování USA zaujímají všichni členové Madurova kabinetu.

Americký útok označila za „bezprecedentní vojenskou agresi“ a požadovala „okamžité propuštění“ Madura a jeho manželky. Venezuelský lid „je pobouřen nelegálním a nelegitimním únosem prezidenta a první dámy“, řekla Rodríguezová.

Venezuelská viceprezidentka trvala na tom, že země „už nikdy nebude kolonií nikoho – ani starých impérií, ani nových impérií, ani impérií v úpadku“.

Zopakovala také argument, který Maduro před svým zajetím opakovaně uváděl: že skutečným cílem čtyřměsíčního tlaku americké armády nikdy nebyla údajná „válka proti drogám“, ale spíše „změna režimu“ a „zabavení našich energetických, nerostných a přírodních zdrojů“.

Na své dřívější tiskové konferenci Trump řekl, že „chápe, že byla právě jmenována“ novou prezidentkou Venezuely. Rodríguezová však opakovaně zdůrazňovala, že Maduro „je jediným prezidentem Venezuely. V této zemi je pouze jeden prezident a jmenuje se Nicolás Maduro Moros.“

Maduro byl v roce 2020 obviněn americkým federálním soudem z narkoterorismu a dalších trestných činů za provozování toho, co prokurátoři nazývají schématem zasílání tun kokainu do USA prostřednictvím údajného kartelu Cartel de los Soles. On sám tato obvinění vždy popíral.

V období před útokem se Trump snažil o blokádu venezuelské ropy a rozšíření sankcí proti Madurově vládě a zorganizoval více než dvě desítky útoků na plavidla, která podle USA byla zapojena do obchodu s drogami, při nichž zahynulo více než 110 lidí.

V sobotu kolem 2:00 ráno otřásly Caracasem výbuchy, letadla a černý kouř, které byly vidět asi 90 minut. Venezuelská vláda uvedla, že k útokům došlo také ve státech Miranda, Aragua a La Guaira.

Operace zahrnovala společné síly více než 150 letadel a speciálních operačních týmů a byla provedena bez jakýchkoli ztrát na životech nebo vybavení ze strany USA. Zásahová jednotka dorazila do Madurova komplexu a dostala se pod palbu, na kterou odpověděla „drsnou silou”. Maduro byl zajat při pokusu dostat se do ocelí vyztužené bezpečnostní místnosti, ale nestačil včas zavřít dveře.

Maduro a jeho manželka byli vrtulníky přepraveni na USS Iwo Jima, obojživelnou útočnou loď v Karibiku, odkud byli převezeni do New Yorku. Trump zveřejnil na sociálních médiích fotografii, na které je Maduro v teplákové soupravě a se zavázanýma očima na palubě USS Iwo Jima. Manželé dorazili v sobotu odpoledne na mezinárodní letiště Stewart v New Windsor v New Yorku.

Trump řekl: „Nelegitimní diktátor Maduro byl hlavou rozsáhlé zločinecké sítě ... zodpovědné za smrt nesčetných Američanů. Maduro a jeho manželka brzy čelí plné síle americké justice a budou souzeni na americké půdě.“

USA neprovedly tak přímý zásah ve své sousední oblasti od invaze do Panamy před 36 lety, která vedla k kapitulaci a zatčení vůdce Manuela Noriegy na základě podobných obvinění.

Vládnoucí venezuelské hnutí „chavismo“, pojmenované po Madurově ctěném předchůdci Chávezovi, uvedlo, že při sobotních útocích zahynuli civilisté a vojenský personál, ale neposkytlo žádné údaje.

Opozice v čele s nedávnou nositelkou Nobelovy ceny míru Maríou Corinou Machado se k tomu zatím nevyjádřila, ale již 18 měsíců tvrdí, že vyhrála volby v roce 2024 a má demokratické právo převzít moc.

Trump však na otázku, zda by Machado mohla být potenciální prozatímní vůdkyní, odpověděl, že nemá „podporu ani respekt uvnitř země“.

Sobotní tisková konference na Floridě měla triumfální tón. Ministr obrany Pete Hegseth řekl: „Nicolás Maduro měl svou šanci, stejně jako ji měl Írán – dokud ji neztratili a dokud ji neztratil on. Zahrával si s ní a zjistil, jak to dopadne.“

Rubio trval na tom, že nebylo praktické informovat Kongres o tak citlivé operaci předem. Demokraté však zásah ostře odsoudili. Chuck Schumer, vůdce menšiny v Senátu, řekl: „Myšlenka, že Trump nyní plánuje řídit Venezuelu, by měla vzbudit strach v srdcích všech Američanů. Americký lid to už zažil a zaplatil za to devastující cenu.“

Bernie Sanders, nezávislý senátor za Vermont, řekl, že Trump a jeho administrativa „otevřeně mluvili o kontrole venezuelských ropných rezerv, které jsou největší na světě. To je čistý imperialismus. Připomíná to nejtemnější kapitoly amerických intervencí v Latinské Americe, které zanechaly strašlivé dědictví. Demokratický svět to odsoudí a měl by to odsoudit.“

Spojenci Venezuely, Rusko, Kuba a Írán, rychle kritizovali útoky jako porušení suverenity. Argentinský prezident Javier Milei chválil novou „svobodu“ Venezuely, zatímco Mexiko odsoudilo intervenci a brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva řekl, že překročila „nepřijatelnou hranici“.

Zdroj v angličtině ZDE