Gaza: Rozhodnutí Izraele znemožnit humanitárním organizacím přístup je v rozporu s mezinárodním právem. Ohrozí život statisíců lidí

2. 1. 2026

čas čtení 4 minuty
 
  • Hrozba odepření registrace pro působení mezinárodních zdravotnických či humanitárních organizací, včetně Lékařů bez hranic, je cynickým a promyšleným pokusem zabránit jim poskytovat služby v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu.

  • Tento krok izraelských úřadů je podle mezinárodního humanitárního práva v rozporu s povinnostmi Izraele.

  • Ten eskalujícími útoky vůči humanitárním aktérům přímo ohrožuje přístup civilistů k lékařské péči i jiné humanitární pomoci. To je za jakýchkoli okolností nepřijatelné.

  • Ještě více pobuřující je využívat humanitární pomoc jako nástroj pro dosažení politických cílů či jako kolektivní trest.

 

Lékaři bez hranic jednoznačně odmítají obvinění, která v posledních dnech vznesly izraelské úřady. Organizace by nikdy vědomě nezaměstnávala nikoho, kdo je zapojen do vojenských aktivit. Bylo by to v rozporu se základními hodnotami i etickými zásadami organizace. Pokud je někomu nepříjemné slyšet popis toho, čeho jsou týmy Lékařů bez hranic na vlastní oči svědky – zabíjení, ničení a dopad genocidního násilí na lidské osudy – vina leží na těch, kteří se takových zvěrstev dopouštějí, nikoli na těch, kteří o nich mluví.

Co registraci brzdí

Lékaři bez hranic mají oprávněné obavy ohledně konkrétního požadavku pro splnění kritérií a obdržení registrace. Ten totiž vyžaduje, aby organizace s izraelskými úřady sdílely osobní údaje všech palestinských zaměstnanců. A to v kontextu, kdy 15 kolegů Lékařů bez hranic bylo izraelskými silami v uplynulých dvou letech zabito. Z požadavku na sdílení takto citlivých údajů se stala podmínka pro vstup na území. V jakémkoli kontextu je takový požadavek nepřijatelným překročením pravomocí, a to zejména v situaci, kdy jsou zdravotníci a humanitární pracovníci zastrašováni, svévolně zadržováni, napadáni a zabíjeni ve velkém počtu.

Tento krok podkopává nezávislost a neutralitu humanitárních aktérů. A je o to nebezpečnější ve chvíli, kdy není jasné, jak bude s citlivými údaji zacházeno – jak budou používány, uchovávány a kdo k nim bude mít přístup. Namísto toho, aby se izraelské ministerstvo zodpovědné za registrační proces zapojilo do dialogu s Lékaři bez hranic a vyslechlo jejich obavy, tak opakované žádosti o setkání nebyly brány v potaz a úřady navíc organizaci v médiích obvinily z vědomého ukrývání údajných teroristů.

Izraelské síly zabily či zranily stovky tisíc civilistů, úmyslně ničily základní infrastrukturu, útočily na zdravotnický personál, humanitární pracovníky i novináře. Převzaly kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy, donutily obyvatele k životu v neustále se zmenšujících oblastech v nelidských podmínkách a způsobily nedostatek základních potřeb tím, že dovoz nezbytného zboží blokovaly a zdržovaly, a to včetně dodávek zdravotnických zásob a materiálu.

Devastující následky

V současné době Lékaři bez hranic zodpovídají za každé páté nemocniční lůžko v Gaze a asistují každé třetí matce při porodu. Pomoc, kterou organizace poskytuje, zdaleka nestačí k uspokojení všech potřeb Palestinců, ale její zrušení by mělo strašlivé následky. To, že Izrael brání Lékařům bez hranic a dalším organizacím v poskytování služeb poté, co izraelské síly zničily zdravotnický systém v Gaze, je eskalací útoků proti samotným Palestincům, které probíhají již dva roky.

Služeb, které jsou nyní obyvatelům Gazy k dispozici, je mnohem méně, než lidé potřebují. Důvodem jsou blokády pomoci a jiná omezení uvalená izraelskou stranou. Pásmo Gazy již třetí zimu v kuse sužují klesající teploty a přívalové deště. Ty zaplavily provizorní přístřešky, ve kterých lidé žijí, zatímco Izrael nadále blokuje dovoz zásob, jako jsou stany, plachty a další materiály pro stavbu dočasných přístřeší.

Lékaři bez hranic i nadále usilují o spolupráci s izraelskými úřady, aby i v budoucnu mohli pokračovat v život zachraňujících aktivitách a podporovat již zdecimované zdravotnictvíPovolit vstup humanitárním aktérům není laskavostí. Mezinárodní právo říká, že je to povinnost.

1
Vytisknout
242

Diskuse

Obsah vydání | 2. 1. 2026