Když lid ztratí odvahu, mocní ztratí svědomí
6. 1. 2026 / Arnošt Kult
čas čtení
4 minuty
V
noci se ve mně probudil Marx. Stvořil jsem tyto teze:
Základní heslo
Když lid ztratí odvahu, mocní ztratí svědomí.
Odvaha a svědomí jsou dvě strany jedné společenské rovnice: tam, kde
občané rezignují, moc se odpojuje od odpovědnosti.
A právě zde se rodí
hlavní rozpor dnešní doby.
Nový „třídní“ konflikt
Klasické dělení společnosti na dělníky, střední vrstvy a elity přestalo
odpovídat realitě globalizovaného kapitalismu. Dnešní zásadní konflikt
probíhá mezi oligarchickými strukturami a všemi ostatními, bez ohledu na
vzdělání, profesi či příjem.
Střední vrstvy si často neuvědomují, že
jejich postavení je stále křehčí a že jejich zájmy se v mnohém sbližují
se zájmy těch, kteří byli dříve považováni za „spodinu“.
Oligarchické
skupiny si naopak dokázaly koupit nejen politickou reprezentaci, ale i
část vědecké a mediální sféry - tedy instituce, které měly být pojistkou
veřejného zájmu.
Dvojí oligarchie: národní a nadnárodní
Dnešní svět není řízen jedním typem moci. Existují dvě vrstvy:
Nadnárodní oligarchie operuje napříč státy, využívá globální kapitál,
daňové ráje a nadnárodní instituce, národní oligarchie je vázána na
konkrétní stát, jeho zákony a politické struktury.
Některé země nemají
vlastní silné ekonomické elity - a jsou tak zcela závislé na
nadnárodních hráčích, kteří určují jejich hospodářský i politický
prostor.
Tripolární svět a různé modely moci
Současný svět není bipolární jako za studené války. Formuje se
tripolární uspořádání, v němž tři velmoci - USA, Rusko a Čína
představují tři různé modely oligarchické moci. U USA existuje převaha
nadnárodních korporací, silný finanční sektor, vysoký vliv lobbingu.
Rusko má oligarchii vzniklou privatizací 90. let, postupně byla
podřízená státu. V Číně je státem řízený kapitalismus, kde je oligarchie
integrována do politické struktury.
Velmoci se historicky chovají
podobně: když dosáhnou síly, začnou jednat mimo morální rámec, protože
mohou.
Platilo to pro Německo v době císařství, pro Francii za Napoleona
- a platí to i dnes.
Evropa mezi mocnostmi
Evropa ztratila vlastní kapitálové elity. Dochází k odlivu kapitálu,
technologií i rozhodovacích center. Výjimkou je Londýn, který si udržel
roli finančního uzlu, ale i ten je dnes více branou pro globální kapitál
než centrem evropské autonomie.
Menší státy, jako je Česko, mají sice
své národní oligarchy, ale ti se neodvažují střetnout s nadnárodními
strukturami, protože jejich moc je relativní a závislá (viz např. i
Babiš).
Jak se k tomu postavit?
Prvním krokem není revoluce, ale obnova občanské odvahy. Bez ní se žádná
společnost neubrání erozi institucí ani tlaku oligarchických struktur.
Je nezbytný útok na svědomí mocných - zejména těch domácích, kteří jsou
nejblíže - ten je možný jen tehdy, když občané znovu získají hlas,
sebevědomí a schopnost společného jednání.
Inspirace - Hnutí nezúčastněných zemí
Hnutí nezúčastněných zemí vzniklo na přelomu 50. a 60. let jako pokus
malých a středních států vymanit se z tlaku dvou bloků. První summit v
Bělehradě roku 1961 vytvořil platformu, která existuje dodnes a sdružuje
121 států a 18 pozorovatelů. Jeho původním smyslem bylo nebýt ani s
USA, ani se SSSR.
Dnes se však proměnil a svou roli ztratil. V
tripolárním světě může být inspirací pro novou formu autonomie, která
není založena na ideologii, ale na snaze malých států přežít mezi
velkými.
Nadnárodní oligarchie jako nový kolonialismus
Nadnárodní kapitál dnes nevykořisťuje nejen jednotlivé třídy, ale celé
národy. Afrika je nejviditelnějším příkladem: suroviny odcházejí, zisky
odcházejí, moc zůstává jinde.
Závěrečné poselství
Když lid ztratí odvahu, mocní ztratí svědomí - a svět se stává
prostorem, kde rozhoduje jen síla kapitálu.
Obnova odvahy je proto
prvním krokem k obnově svobody.
1849
Diskuse