Přední evropské země odmítly vstoupit do Trumpovy mírové rady

21. 1. 2026

Trump v září oznámil plány na vytvoření rady pro obnovu Pásma Gazy, ale nyní byla její mise rozšířena na de facto globální orgán, který bude působit jako prostředník v konfliktech místo OSN. Charta, která byla zaslána potenciálním členům, nezmiňuje Gazu ani Organizaci spojených národů, ale popisuje "flexibilní a efektivní mezinárodní mírový orgán" s Trumpem jako předsedou, uvádí The Wall Street Journal. "Příliš mnoho přístupů k míru vede k trvalé závislosti a institucionalizuje krizi místo toho, aby lidi z ní vyvádělo," uvádí preambule charty a vyzývá k vytvoření "koalice států připravených k praktické spolupráci a efektivnímu jednání".

Trump chce, aby text charty a mandát řídícího výboru byly podepsány ve čtvrtek v Davosu, sdělili lidé obeznámení se situací. Francie nabídku okamžitě odmítla. Emmanuel Macron věří, že činnost Mírové rady nebude omezena pouze na Gazu, mohla by podkopat pozici OSN a Trump bude mít příležitost ovlivnit francouzskou zahraniční politiku, sdělil agentuře osoba blízká Macronovi. Podle dalších zdrojů mají Velká Británie, Německo, Nizozemsko, Švédsko i Kanada v úmyslu odmítnout Trumpovo pozvání a nezúčastní se slavnostního podpisu.

Izrael se tomu také postavil. Premiér Benjamin Netanjahu byl první, kdo tak učinil, veřejně prohlásil, že složení samostatného výboru pro Gazu fungující pod Mírovou radou "není v souladu s Izraelem a je v rozporu s jeho politikou". Výbor zejména zahrnoval zástupce Kataru a Turecka.

Ne všichni Evropané odmítají účast v radě. Italská premiérka Giorgia Meloni se prezentovala jako prostřednice "připravená přispět svou částí". Evropské země se snaží vypracovat koordinovanou pozici a zároveň změnit podmínky rady, aby přesvědčily arabské země, aby podpořily jejich lobbistické aktivity.

V soukromých rozhovorech jsou vyšší evropští představitelé přímočařejší; někteří z nich řekli, že to vidí jako jasný pokus Trumpa vytvořit rivala nebo náhradu OSN a že rada je koncipována k prosazení kontroly nad mezinárodní politikou. Znění charty fakticky dává Trumpovi poslední slovo při rozhodování a zanechává nevyřešenu řadu dalších otázek, včetně toho, kam půjdou trvalé členské platby země ve výši 1 miliardy dolarů.

Podle zpráv byla do rady také pozvána Čína, ale Peking k této záležitosti nevydal žádné prohlášení a ministerstvo zahraničí země na žádost o vyjádření nereagovalo.

Zdroj v angličtině: ZDE