Analýza OSN: Nastala éra globálního rozkladu vodních zdrojů

21. 1. 2026

To vedlo k vodnímu bankrotu, uvádí zpráva, přičemž mnoho lidských vodních systémů překročilo bod, kdy by bylo možné je obnovit na původní úroveň. Klimatická krize tento problém ještě zhoršuje táním ledovců, které uchovávají vodu, a způsobuje výkyvy mezi extrémně suchým a vlhkým počasím.

Profesor Kaveh Madani, který zprávu vedl, uvedl, že sice ne všechny povodí a země jsou ve vodním bankrotu, ale svět je propojen obchodem a migrací a dostatek kritických systémů překročil tuto hranici, aby zásadně změnil globální riziko v oblasti vody.

Výsledkem je svět, ve kterém 75 % lidí žije v zemích klasifikovaných jako vodně nejisté nebo kriticky vodně nejisté a 2 miliardy lidí žijí na půdě, která se propadá v důsledku kolapsu podzemních vodních nádrží.

Podle zprávy od roku 2010 prudce vzrostly konflikty o vodu, zatímco velké řeky, jako je Colorado v USA a Murray-Darling v Austrálii, nedosahují moře a eskalují nouzové situace „den nula“ – kdy městům dochází voda, jako například v indickém Chennai. Zpráva uvádí, že od počátku 90. let se polovina velkých jezer na světě zmenšila. Ohroženy jsou i vlhké země, jako je Velká Británie, kvůli závislosti na dovozu potravin a dalších produktů, jejichž výroba je závislá na vodě.

„Tato zpráva říká nepříjemnou pravdu: mnoho kritických vodních systémů je již v bankrotu,“ řekl Madani z Institutu pro vodu, životní prostředí a zdraví při Univerzitě OSN. „Je to velmi naléhavé, protože nikdo přesně neví, kdy celý systém zkolabuje.“

Asi 70 % sladké vody odebírané lidmi bylo použito pro zemědělství, ale Madani řekl: „Miliony zemědělců se snaží pěstovat více potravin z ubývajících, znečištěných nebo mizejících vodních zdrojů. Bankrot vodních zdrojů v Indii nebo Pákistánu například také znamená dopad na vývoz rýže do mnoha míst po celém světě.“ Více než polovina světových potravin se pěstuje v oblastech, kde dochází k úbytku nebo nestabilitě zásob vody, uvádí zpráva.

Madani uvedl, že opatření k řešení vodního bankrotu nabízejí šanci sjednotit země ve stále více roztříštěném světě. „Voda je pro svět strategickou, dosud nevyužitou příležitostí k vytvoření jednoty uvnitř národů i mezi nimi. Je to jedno z velmi vzácných témat, na jehož důležitosti se shodují levice i pravice, sever i jih.“

Zpráva OSN, která vychází z připravovaného článku v recenzovaném časopise Water Resources Management, popisuje, jak populační růst, urbanizace a ekonomický růst zvýšily poptávku po vodě pro zemědělství, průmysl, energetiku a města. „Tyto tlaky vedly k globálnímu trendu, který je nyní nezpochybnitelný,“ uvádí se ve zprávě.

Nadměrné využívání podzemních vod způsobuje pokles měst po celém světě, přičemž Rafsanjan v Íránu klesá o 30 cm ročně, Tulare v USA o přibližně 28 cm ročně a Mexico City o přibližně 21 cm ročně. Dalšími významnými městy, která byla postižena, jsou Jakarta, Manila, Lagos a Kábul. Mezi nejviditelnější známky tohoto vodního bankrotu patřilo podle zprávy 700 propadlin, které se vyskytují v intenzivně obdělávané rovině Konya v Turecku.

Města jako Teherán, Kapské Město, São Paulo a Čennai čelí vodní krizi „den nula“, uvádí zpráva, zatímco počet konfliktů souvisejících s vodou po celém světě vzrostl z 20 v roce 2010 na více než 400 v roce 2024.

Lidstvo také snižuje množství dostupné vody ničením přírodních zásob, jako jsou mokřady, a znečišťováním vodních toků. Podle zprávy bylo v posledních pěti desetiletích zničeno mokřadů o rozloze rovnající se celé Evropské unii.

Zpráva vyzývá k zásadnímu přehodnocení způsobu ochrany a využívání vody po celém světě. To by zahrnovalo omezení práv a nároků na odběr vody tak, aby odpovídaly dnešním sníženým zásobám, a transformaci odvětví s vysokou spotřebou vody, jako je zemědělství a průmysl, prostřednictvím změn v pěstování plodin, efektivnějšího zavlažování a méně plýtvavých městských systémů. Zpráva zdůrazňuje podporu komunitám, jejichž živobytí se musí změnit.

„Řízení vodního bankrotu vyžaduje upřímnost, odvahu a politickou vůli,“ řekl Madani. „Nemůžeme obnovit zmizelé ledovce ani znovu naplnit silně zhutněné vodonosné vrstvy. Můžeme však zabránit dalším ztrátám a přepracovat instituce tak, aby fungovaly v rámci nových hydrologických limitů.“

Tshilidzi Marwala, náměstek generálního tajemníka OSN, uvedl: „Vodní bankrot se stává příčinou nestability, vysídlování a konfliktů. Jeho spravedlivé řízení je nyní klíčové pro udržení míru, stability a sociální soudržnosti.“

Výzva udržitelného hospodaření s vodou po celém světě je velmi reálná, uvedl prof. Albert Van Dijk z Australské národní univerzity, který se na zprávě OSN nepodílel, ačkoli dodal, že dává přednost popisu kolapsu nebo systémového selhání před bankrotem.

Nedávná zpráva o vodě vedená Van Dijkem zdůraznila stále nepředvídatelnější klima. „Zvýšená variabilita je stejně velký problém jako nedostatek,“ řekl. „Někdy je celkově k dispozici více vody, ale stále častěji přichází v nárazech, na nesprávném místě a v nesprávný čas. To činí správu skutečně obtížnější. Například hladiny přehradních nádrží musí být udržovány na nízké úrovni, aby se zmírnily povodně, ale na vysoké úrovni, aby byla zajištěna dodávka během sucha.“

Dr. Jonathan Paul z Royal Holloway, University of London, řekl: „Zpráva odhaluje špatné zacházení lidstva s vodou, které ohrožuje životaschopnost konceptu ‚vodního cyklu‘.