Obyvatelé Bangladéše podvodem skončili ve válce s Ukrajinou

28. 1. 2026

Jedním z takových případů je příběh Maqsudura Rahmana. Náborář ho přesvědčil, aby odjel do Ruska. Slíbil mu práci uklízeče s platem až 1,5 tisíce dolarů měsíčně a vyhlídkou na povolení k pobytu. Několik týdnů po příjezdu do Moskvy se Rahman ocitl na frontě. Podle Rahmana a dalších dvou Bangladéšanů, kteří uprchli před válkou, byli po příjezdu nuceni podepsat dokumenty v ruštině, které se později ukázaly být vojenskými zakázkami. Poté byli muži posláni do armádního tábora, kde byli školeni ve střelbě, zacházení s těžkými zbraněmi, evakuaci raněných a práci s drony.

Když Rahman řekl, že nesouhlasí s vojenskou službou, ruský velitel odpověděl přes tlumočníka: "Váš agent vás sem poslal. Koupili jsme tě." Bangladéšané uvedli, že byli násilně vysláni vykonávat nebezpečné úkoly: jít před ruské jednotky, doručovat munici, odnášet raněné a vyzvedávat těla mrtvých. Za odmítnutí poslouchat rozkazy byli biti a hrozily jim tresty vězení až na 10 let. "Křičeli: "Proč nepracuješ? Proč pláčeš?" a kopli nás," vzpomíná Rahman. O sedm měsíců později byl zraněn, skončil v nemocnici poblíž Moskvy a podařilo se mu uprchnout, přičemž kontaktoval bangladéšskou ambasádu.

Další oběť, Mohan Miazhee, původně pracoval v Rusku jako elektrikář. Vojenský náborář sliboval bezpečnou službu v týlu v jednotkách elektronického boje nebo s drony. V lednu 2025 byl však převezen do vojenského tábora v okupované Avdiivce a informován, že se přihlásil do bojového praporu. Podle Miazhee byl za odmítnutí poslouchat rozkazy bit lopatou, spoután a držen ve sklepě. Kvůli jazykové bariéře každé nedorozumění končilo tvrdým bitím. Byl nucen nést náklad na frontu a vynášet těla mrtvých.

Není přesně známo, kolik bangladéšských občanů bylo oklamáno, aby šli do války. Podle obětí viděli na frontě stovky imigrantů ze své země. Aktivisté tvrdí, že Rusko podobným způsobem verbuje občany i z jiných zemí Jižní Asie a Afriky, včetně Indie a Nepálu. Rodiny pohřešovaných osob z Bangladéše uchovávají víza, vojenské smlouvy a identifikační známky zaslané jejich příbuznými a doufají, že tyto dokumenty pomohou přivést jejich blízké domů. Podle lidskoprávních aktivistů je pohřešováno nejméně 10 Bangladéšanů a policie naznačuje, že mohlo zemřít až 40 lidí. "Nepotřebuji peníze ani odškodnění," říká Salma Akdar, jejíž manžel zmizel poté, co byl poslán do Ruska. "Chci jen, aby se otec mých dětí vrátil domů."

Bangladéšská policie již identifikovala síť prostředníků napojených na Rusko, kteří organizovali nábor a obchodování s lidmi. Jeden z prostředníků, občan Bangladéše s ruským pasem, byl již obviněn z obchodování s lidmi. Ani ruské ministerstvo obrany, ani ruské ministerstvo zahraničí, ani bangladéšské úřady nereagovaly na žádosti agentury Associated Press.

Zdroj v angličtině: ZDE