Zrušené kreditní karty, uzavřené účty na Googlu: soudci ICC o životě pod Trumpovými sankcemi

19. 2. 2026

čas čtení 5 minut

Kimberly Prost a Luz del Carmen Ibáñez Carranza slibují, že odvetná opatření USA  práci Mezinárodního trestního soudu neovlivní

 

Když se Kanaďanka Kimberly Prost dozvěděla, že Trumpova administrativa uvalila na ni sankce, byl to pro ni šok.

Po léta působila jako soudkyně Mezinárodního trestního soudu, kde posuzovala obvinění z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti; nyní je na stejném seznamu jako teroristé a osoby zapojené do organizovaného zločinu. „Opravdu to byl moment, kdy jsem tomu nemohla uvěřit,“ řekla.

Dopad byl jak hmotný, tak psychologický. Když jí byly zrušeny kreditní karty, účty na Amazonu a Google, byla otřesena tím, co popsala jako „přímý a flagrantní útok“ na jeden z nejvýznamnějších soudů na světě.


„Jedná se o donucovací opatření, která mají za cíl narušit naši schopnost vykonávat naši práci objektivně a nezávisle,“ řekla. „Chceme, aby si lidé uvědomili, jak je to špatné.“

Od té doby, co se Trump loni vrátil k moci, jeho administrativa neustále pracuje na oslabení soudu se sídlem v Haagu. K dnešnímu dni bylo 11 úředníků soudu – včetně hlavního žalobce a osmi soudců – podrobeno sankcím, které zahrnují zákaz cestování do USA a pokuty a tresty odnětí svobody pro americké firmy, které jim poskytují služby.

V loňském výkonném nařízení Trump obvinil soud z „nelegitimních a nepodložených akcí namířených proti Americe a našemu blízkému spojenci Izraeli“, čímž naznačil, že sankce jsou odvetou za vyšetřování amerických a izraelských úředníků. Ani USA, ani Izrael nepatří mezi 125 signatářů Římského statutu, smlouvy z roku 1998, na jejímž základě byl soud zřízen.

Výkonný příkaz vedl 79 zemí – včetně Kanady, Brazílie, Dánska, Mexika a Nigérie – k společnému vyjádření podpory soudu. Sankce, jak uvedly ve společném dopise, „zvyšují riziko beztrestnosti za nejzávažnější zločiny a ohrožují mezinárodní právní řád“.

Předtím, než nastoupila do ICC, pracovala Prost pět let pro OSN na sankčním programu. I tak byla překvapena, jak dalekosáhlé sankce byly. „Má to tak závažný dopad na každodenní život, že to není jen symbolické,“ řekla. „Přijdete o všechny své kreditní karty, bez ohledu na to, kde byly vydány.“

Jednoduché úkoly, od objednání Uberu po rezervaci letu nebo hotelového pokoje, se staly nemožnými. Bankovní převody nyní zahrnovaly nejistotu, zda projdou systémem, nebo budou zamítnuty. Po zrušení svých účtů na Amazonu a Googlu žila Prost v neustálé obavě, že zmizí i její ostatní účty. „Všechno se stává takovou výzvou,“ řekla.

Pro peruánskou soudkyni Luz del Carmen Ibáñez Carranza byly sankce USA již druhým případem, kdy se stala terčem globální supervelmoci kvůli své práci pro ICC. V prosinci ji ruský soud soudil v nepřítomnosti spolu s hlavním žalobcem soudu a sedmi dalšími soudci poté, co ICC rozhodlo vydat zatykač na Vladimira Putina za invazi na Ukrajinu. Byli odsouzeni k trestům odnětí svobody až na 15 let.

Sankce USA však byly na jiné úrovni, vzhledem k významu této země v globálním finančním systému. Brzy po uvalení sankcí Ibáñez Carranza uvedla, že její banka v Nizozemsku zrušila její kreditní kartu. „Proč? Je to evropská banka, ne americká,“ řekla. „Viděli jsme jakousi nadměrnou shodu se sankcemi, protože některé banky se bojí o své vztahy s americkými bankami nebo institucemi.“

Nejbolestivější však bylo vidět, jak sankce zasáhly její dceru, což vedlo ke zrušení jejího amerického víza a účtů na Googlu. „Žije v jiné části světa, nemá žádnou spojitost s ICC,“ řekla. „Je to smutné. Je to čistá odveta za něco, co neudělala.“

Podle ní se jedná o vzorec, který se vyskytuje v celé ICC, kde se manželé, rodiče a děti úředníků ocitli v síti sankcí. „Toto je druh pronásledování, který by podle mě svět neměl připustit,“ řekla Ibáñez Carranza. „Sloužíme lidstvu. Zajišťujeme spravedlnost pro nejzranitelnější oběti po celém světě, pro miliony a miliony žen a dětí, které nemají hlas.“

Poukázala na důležitou práci, kterou soud vykonal při projednávání případů, kdy národy nebyly schopny nebo ochotny stíhat zločiny na svém území. „Proto vyzývám celý svět, aby bránil tuto instituci, která je obranou lidskosti.“

Sankce ještě více zkomplikovaly již tak složitou situaci soudu, které přišly několik měsíců poté, co byl jeho nejvyšší žalobce Karim Khan obviněn ze sexuálního obtěžování. On sám tato obvinění popřel.

Zatímco se opatření dosud zaměřovala na jednotlivce, soud se potýkal s obavami, že Washington by mohl uvalit sankce na soud jako celek. „Obava je, že sankce budou použity k uzavření soudu, k jeho zničení, a ne jen k omezení jeho činnosti,“ řekl loni jeden z představitelů ICC.

Soud od té doby začal jednat, řekla Prostová. „Bylo to bráno velmi vážně a byla přijata řada preventivních opatření,“ uvedla.

Ona i Ibáñez Carranza byli přesvědčeni, že kroky Trumpovy administrativy, ačkoli jsou na osobní úrovni náročné, neměly vliv na práci soudu. „Tato opatření jsou zcela zbytečná,“ řekla Prostová. „Mohu říci, že jménem všech soudců tohoto soudu a státních zástupců budeme i nadále vykonávat svou práci nezávisle. Nemá to vliv na to, jak nahlížíme na naše případy nebo jak o nich rozhodujeme.“


Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
274

Diskuse

Obsah vydání | 19. 2. 2026