Hnutí DUHA proto apeluje, aby (staro)nový ředitel začal s rychlejšími a důslednějšími kroky k adaptaci lesů na změnu klimatu, zvýšení jejich biodiverzity a zajištění ochrany cenné přírody na spravovaném území státu, zejména:

• Urychleně zajistit snížení početních stavů přemnožené spárkaté zvěře, která brání obnově pestrých lesů.
• Výrazně zvýšit podíl přirozeného zmlazení včetně přípravných dřevin při obnově lesů. Lesy vyrostlé ze semínek jsou mnohem odolnější než lesy vzniklé umělou výsadbou sazenic.
• Omezit na minimum holoseče, které vysušují a degradují lesní půdu.
• Zastavit odvoz těžebních zbytků na stanovištích s nutriční degradací lesní půdy (na půdách, kde je nedostatek živin pro další generace lesa).
• Omezit ničení lesní půdy a její erozi při použití těžkých strojů při těžbě.
• Při těžbě ponechávat vždy několik stromů na dožití a k zetlení (průměrně nejméně 30 m3/ha), aby v nich mohly najít domov četné druhy ptáků, hmyzu, hub a dalších organismů.
• Respektovat cíle ochrany přírody v chráněných územích jako jsou přírodní rezervace či chráněné krajinné oblasti a ponecháním vybraných oblastí přírodě či specifickou péčí naplnit potřebu 10 % přísné ochrany k zastavení úbytku biodiverzity.

Hnutí DUHA zároveň upozornilo na zásadní selhání Josefa Vojáčka při předchozím působení v roli generálního ředitele Lesů ČR, když krátce před svým odvoláním uzavřel bez výběrového řízení smlouvu, ve které na deset let garantuje téměř výhradní dodávky lesních těžebních zbytků miliardáři Petru Pauknerovi za odhadovaných 3,5 miliardy korun /1/. Odvoz zbytků po těžbě z lesů na živinově chudých půdách je přitom kritickým problémem pro budoucí růst části našich lesů. Ministerstvo zemědělství následně odmítlo vydat vyhlášku, která měla odvoz těžebních zbytků z ohrožených míst zastavit.

Při kůrovcové kalamitě jako ředitel opakoval chyby svého předchůdce, když v některých oblastech Lesy ČR realizovaly naplánované těžby zdravých nenapadených stromů či na základě udělených výjimek prováděly plošné těžby ve zvláště chráněných územích, místo aby upřednostnily těžbu kůrovcem napadených stromů v hospodářských lesích mimo chráněná území. Tím se v hospodářských lesích zvýšilo množství pozdě zpracovaných stromů, ze kterých kůrovec vylétal a napadal další stromy, čímž se útlum kalamity zpomalil /2/.

Jaromír Bláha z programu Krajina Hnutí DUHA říká:
„Pokud má Josef Vojáček tentokrát uspět v  klíčové roli ředitele státních lesů, musí  opustit model ‚továrny na dřevo' a začít brát vážně klimatickou krizi a krizi biodiverzity, které nás všechny ohrožují. To znamená radikálně snížit stavy přemnožené zvěře, dát mnohem větší prostor přirozené obnově lesů, skoncovat s drancováním lesní půdy těžkou technikou a začít skutečně chránit biodiverzitu – a to nejen v chráněných územích. Lesy ČR nesmí být zdrojem rychlého zisku pro některé podnikatele na úkor nás všech i budoucích generací."