Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Realismus nedanění a neintegrace za kouřovou clonou a ohňostrojem

3. 5. 2026 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

V nedělní politické debatě v České televizi se sešli jako hosté dva ex-premiéři: Nečas a Rusnok. Panovala mezi nimi prakticky dokonalá shoda ohledně diskutovaných témat. Možná bych ale měl začít koncem první hodiny pořadu, kdy se ve studiu sešli Juchelka (ministr práce a sociálních věcí za ANO), Grolich (hejtman Jihomoravského kraje a nový šéf lidovců) a šéf odborů Středula se šéfem Hospodářské komory Zajíček.

I tam byla pozoruhodná shoda. Středula a Zajíček se shodli, že rostoucí inflaci zaplatí spotřebitel. Shoda mezi všemi čtyřmi hosty byla na tom, že situace celkově není v našich rukou, protože záleží na vyjednávání USA s Íránem. Juchelka podrobně vysvětlil, že existuje globalizace, a na Grolichův důraz na integraci EU, protože nemůžeme být samostatní, reagoval tím, že idealismus musí jít stranou.

Na to bych navázal návratem k ex-premiérům, čili jak Nečas s Rusnokem debatovali o výdajích na obranu. Shodli se, že zvyšovat prostě musíme, bez toho prý obrana být nemůže. Hrozba ze strany Ruska je velká. Nečas si velmi užil argumentaci rokem 1938, kdy první republika drasticky zbrojila. Nezmínil, že jí to k ničemu nebylo. My dnes máme na rozdíl od první republiky šanci integrovat se s Německem a Francií, ale – slovy pana Juchelky – idealismus musí jít stranou. Buďme konečně realisté, že?

Nečas na mě zapůsobil i tím, jak vysvětloval, že ať vláda bude dělat s rozpočtem jakákoli kouzla, jak vyvést peníze z formálního výpočtu dluhu, ani Brusel, ani trhy to neoklame. Rusnok a Nečas se shodli, že rozpočet je třeba stabilizovat, nota bene v době, kdy se nám prý vede docela dobře, ale nikdo – ani moderátorka – nezmínil, že náš státní rozpočet je na tom tak strašně jen proto, protože bohatým byly za minulé Babišovy vlády sníženy brutálně daně. Daně vůbec nebyly téma.

Ani za Fialovy vlády toto téma nikdo nikdy nezvedl v politickém boji. Babiš jistě je ten poslední, kdo by měl chtít zvyšovat daně bohatým. Ale opravdu, podrobně to sleduji a čekám na to, žádný politik, nikdo na politické scéně se nikdy nepokusil udělat ze snížení daní bohatým (nejen při rušení superhrubé mzdy!), které proběhlo za Babišovy vlády a která má už teď fatální následky, natož v budoucnosti, stěžejní politické téma.

To téma snížení daní bohatým je naprosto zásadní pro přežití demokracie a umožňuje opravdu tvrdý útok na Babiše. Podle mě je to dokonce jeho největší slabina, kdy demokraté mohou sebe postavit na stranu většiny proti miliardářovi. A uzdravit rozpočet a vzdorovat Putinovi. Měly by z toho být obrovské demonstrace Milionu chvilek! Ale nikdo, vůbec nikdo, nikdy to na politické scéně ani nevyzkoušel. Ani ti chudáci kolem Vladimíra Špidly.

Pořád dokola o tom mluvili jen bankéři jako Rusnok, Horská, Zamrazilová, dokonce i Kalousek konstatoval, že ke konci roku 2025 je jen to snížení daní při rušení superhrubé mzdy už před půl bilionu. Dokonce i ředitelka Finanční správy veřejně řekla, že všechny daně jsou u nás nastaveny ve prospěch bohatých. Skandál! Hrůza! Ne, nic. Prostě nic. A nejen politici to naprosto ignorují. Ani nikdo z politologů a komentátorů nikdy neupozornil na to, že je divné, jak to téma politici zarputile a ostentativně ignorují.

Pojďme ale zpět do nedělního studia České televize. Poměrně velká pozornost, navzdory úsilí obou hostů, byla věnována sporům mezi vládou a prezidentem v oblasti zahraniční politiky. Sotva se Rusnok a Nečas shodli, že spor o účast na summitu NATO je kouřová clona, jak zakrýt skutečně vážné problémy, otevřela moderátorka téma cesty šéfa Senátu na Tchaj-wan. Rusnok už neudržel úsměv, což je u něj opravdu výjimečné.

Nečas mluvil o ohňostroji a o tom, že téma rozpočtu je tisíckrát důležitější. Rusnok i Nečas poskytli divákům také přednášku o tom, jak nesmyslné je dělit zahraniční politiku na hodnotovou vs. pragmatickou a jak je naše podpora Tchaj-wanu absurdní. Rusnok i Nečas se shodli i na tom, že prezident asi musel počítat s nějakou pomstou vlády za nejmenování Turka. Bylo by ale prý lepší to nepřevádět do zahraniční politiky.

Uzavřel bych tím, že moderátorka se ptala na zkušenosti obou ex-premiérů ohledně soužití s prezidentem. Nebylo divu, že se spíše kroutili. Rusnok byl Zemanova loutka jmenovaná jako výsměch Sněmovně. A Nečas když mluvil o tom, jak je prostě nutné, aby se uměli prezident a premiér domluvit v zájmu republiky, musel sázet na to, že si nikdo nevzpomene na Klausovu abolici.

Česká politická scéna