Írán vyhrožuje útoky na americké cíle na Blízkém východě, pokud budou napadeny tankery

10. 5. 2026

„Jakýkoli útok na íránské tankery a obchodní lodě bude mít za následek silný útok na jedno z amerických center v regionu a na nepřátelské lodě,“ uvedla jednotka den po amerických útocích na dva íránské tankery v Ománském zálivu.

V neděli ráno britské centrum pro námořní obchodní operace (UKMTO) oznámilo, že loď u pobřeží Kataru zachvátil požár poté, co byla zasažena neznámým projektilem.

Útok způsobil na nákladní lodi malý požár, který byl uhašen. Stalo se to 23 námořních mil (43 km) severovýchodně od katarského hlavního města Dauhá, uvedlo UKMTO.

Donald Trump v pátek prohlásil, že očekává íránskou odpověď na nejnovější návrh Washingtonu na mírovou dohodu „pravděpodobně dnes večer“.

Pokud však Teherán zaslal pákistánským zprostředkovatelům odpověď, nebylo o tom veřejně nic známo a íránský ministr zahraničí Abbas Araghčři údajně zpochybnil spolehlivost amerického vedení.

„Nedávné eskalace napětí ze strany amerických sil v Perském zálivu a jejich četné akce porušující příměří přispěly k podezření ohledně motivace a vážnosti americké strany na cestě diplomacie,“ uvedl podle íránské agentury ISNA během telefonátu se svým tureckým protějškem.

V pátek americký stíhací letoun ostřeloval a vyřadil z provozu dva tankery plující pod íránskou vlajkou, které Washington obvinil z narušování blokády íránských přístavů. Íránský vojenský představitel sdělil místním médiím, že íránské námořnictvo reagovalo údery.

Stalo se tak po nočním vyhrocení situace v Hormuzském průlivu, klíčové mezinárodní námořní cestě, kterou se Írán snaží ovládnout, aby mohl vybírat mýtné a uplatňovat ekonomický nátlak na USA a jejich spojence.

USA tvrdí, že je nepřijatelné, aby Teherán ovládal tuto klíčovou ropnou trasu.

Washington zaslal Íránu prostřednictvím pákistánských zprostředkovatelů návrh na prodloužení příměří v Perském zálivu, aby bylo možné jednat o konečném urovnání konfliktu, který před deseti týdny odstartovaly americko-izraelské údery na Írán.

Reportérka francouzské televizní stanice LCI Margot Haddadová v sobotu uvedla, že jí Trump v krátkém rozhovoru sdělil, že stále očekává, že se „velmi brzy“ dozví odpověď Íránu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že návrh je stále „v posuzování“.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se v sobotu setkal s katarským vůdcem, klíčovým prostředníkem Washingtonu v dialogu s Íránem, a diskutovali o „pokračující úzké spolupráci s cílem odrazit hrozby a podporovat stabilitu a bezpečnost na Blízkém východě“, uvedlo ministerstvo zahraničí.

Katarský šejk Mohammed bin Abdulrahman Al Thani se den předtím setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, aby projednali pákistánské snahy o zprostředkování trvalého míru.

Írán během války zaútočil na cíle v Kataru, poukazujíc na roli tohoto bohatého emirátu jako hostitele významné americké letecké základny.

U ostrova Kharg se objevila ropná skvrna

Mezitím satelitní snímky odhalily zjevnou ropnou skvrnu šířící se u pobřeží íránského ostrova Kharg, který je pro Írán klíčovým terminálem pro vývoz ropy.

Zatím nebylo jasné, co způsobilo tento únik, který se podle globálního monitorovacího systému Orbital EOS nacházel u západního pobřeží ostrova a zdálo se, že pokrývá plochu více než 20 čtverečních mil (52 čtverečních kilometrů).

Britská nevládní organizace Conflict and Environment Observatory sdělila agentuře AFP, že v sobotu byla skvrna „výrazně menší“ a mohla být způsobena únikem z ropné infrastruktury.

Ostrov Kharg je srdcem íránského ropného exportu, který je oporou jeho otřesené ekonomiky, a leží v Perském zálivu daleko na sever od úzkého Hormuzského průlivu.

Po zahájení války 28. února Írán úžinu z velké části uzavřel, což vyvolalo chaos na světových trzích a vedlo k růstu cen ropy.

USA na to později reagovaly vlastní blokádou íránských přístavů a Trump tento týden upustil od krátkodobé námořní operace USA, jejímž cílem bylo znovu otevřít průliv pro komerční lodní dopravu.

Boje na libanonské frontě

Paralelní příměří na libanonské frontě je rovněž pod tlakem kvůli každodenním přestřelkám mezi Izraelem a íránem podporovaným Hizballáhem.

Úřady uvedly, že při sobotních izraelských útocích v jižním Libanonu zahynulo nejméně devět lidí, zatímco státní média informovala o leteckých náletech zaměřených na dálnici jižně od Bejrútu, mimo tradiční bašty militantní skupiny.

Tyto nové útoky patřily k nejintenzivnějším od začátku třítýdenního příměří mezi Izraelem a Hizballáhem.

Hizballáh uvedl, že v reakci na pokračující útoky nejméně dvakrát zaútočil drony na jednotky v severním Izraeli.

Izraelská armáda uvedla, že na izraelské území bylo vypuštěno několik výbušných dronů, přičemž jeden záložník armády byl těžce zraněn a další dva utrpěli středně těžká zranění.

K novým útokům dochází v době, kdy se Libanon a Izrael, které jsou od roku 1948 oficiálně ve válce, chystají příští týden ve Washingtonu vést přímá jednání, proti nimž se Hizballáh vehementně staví.

Zdroj v angličtině ZDE