Vzdor a zděšení v Izraeli, zatímco USA a Írán směřují k ukončení války na „všech frontách“

16. 6. 2026

Přesné podrobnosti dohody zůstávají nejasné, ale zdá se, že výslovně zahrnují příměří v Libanonu, kde Izrael zahájil rozsáhlou ofenzívu po útocích Hizballáhu na severní Izrael na začátku 15týdenního konfliktu.

Američtí představitelé se snažili Izrael uklidnit a v pondělí uvedli, že stažení izraelských sil z Libanonu není podmínkou dohody mezi USA a Íránem a že Izrael bude mít právo bránit se proti útokům Hizballáhu.

Zjevné podmínky dohody se stále jeví jako velká porážka pro Izrael, který se tvrdě bránil íránským snahám spojit jeho prozatímní dohodu s USA se zastavením izraelských útoků na Hizballáh v Libanonu. Titulky v izraelských médiích hovořily o „totálním neúspěchu“.

Benjamin Netanjahu, izraelský premiér, minulý týden uvedl, že podporuje Trumpovy snahy o diplomatické ukončení války, ale dosud se k tomu veřejně nevyjádřil. Amit Segal, novinář blízký Netanjahuovi, popsal prozatímní dohodu jako „totální kapitulaci“.

Katz uvedl, že Izrael plánuje zůstat „na neurčito“ na územích, která drží v Libanonu, stejně jako na územích zabraných v posledních letech v Sýrii a v pásmu Gazy, a že udeří na Írán „velkou silou“, pokud by Írán zaútočil na Izrael v reakci na izraelské údery v Libanonu.

V pondělí panoval v jižním Libanonu relativní klid. Útoky Hizballáhu na izraelské vojenské cíle, jak v jižním Libanonu, tak v severním Izraeli, ustaly těsně před půlnocí a Izrael také výrazně omezil své útoky, ačkoli se objevily nepotvrzené zprávy o výbuších v některých jižních městech a nad Bejrútem a jeho jižními předměstími byl slyšet alespoň jeden kroužící dron.

Vojenské zdroje v Izraeli citované deníkem Jerusalem Post uvedly, že pokud Hizballáh dodrží nové příměří, izraelské ozbrojené síly nebudou útočit nikde v Libanonu.

Hizballáh, který má úzké vazby na Teherán, se k dohodě nevyjádřil, ale již dříve uvedl, že podporuje íránské úsilí o příměří v Libanonu.

Úředníci a mnoho komentátorů v Izraeli tvrdí, že dohoda posílí Hizballáh a další militantní islamistické organizace v regionu podporované Teheránem.

Izrael, který je závislý na zásadní vojenské, diplomatické a jiné podpoře ze strany USA, si však podle analytiků nemůže dovolit Trumpa odcizit.

V neděli si Netanjahu vysloužil další nadávkami nabitou výtku od amerického prezidenta za izraelský útok na cíle Hizballáhu v Bejrútu. Oznámení prozatímní mírové dohody možná odvrátilo novou salvu íránských balistických raket namířených na Izrael.

Neil Quilliam z londýnského think-tanku Chatham House uvedl: „Osobní vztah mezi Trumpem a Netanjahuem utrpěl ránu, ale … celá debata kolem Izraele v USA se mění, takže izraelsko-americké vztahy jsou v současné době pod určitým tlakem, a to jak na politické, tak na společenské úrovni.“

Netanjahu sehrál klíčovou roli při přesvědčování Trumpa, aby zahájil válku proti Íránu, a izraelské ozbrojené síly během celého konfliktu úzce spolupracovaly se svými americkými protějšky. Izraelský vojenský úder zabil ajatolláha Alího Chameneího, tehdejšího nejvyššího vůdce Íránu, hned první den války.

Jakékoli úspěchy ve válce však zdaleka nedosáhly Netanjahuových slibů o změně režimu v Teheránu, stejně jako o zničení íránského jaderného programu a jeho schopností v oblasti balistických raket.

Opoziční politici v Izraeli dohodu rychle napadli. V Izraeli se mají konat volby před říjnem a pravděpodobně dojde k těsnému boji o moc.

Jair Golan, předseda středolevicové strany Demokraté, řekl, že Netanjahu dopustil, aby „byly vymazány vojenské úspěchy získané díky odvaze [izraelských ozbrojených sil]“.

„Trump podepisuje dohodu, která nasměruje miliardy do režimu ajatolláhů, ponechá jadernou infrastrukturu nedotčenou, zachová hrozbu balistických [raket] v nezměněné podobě a hodí záchranné lano vražednému režimu v Teheránu,“ řekl Golan.

Naftali Bennet, bývalý premiér a hlavní vyzyvatel v nadcházejících volbách, řekl, že Netanjahu je „neschopný dosáhnout rozhodujícího vítězství“ a přivedl Izrael do válek „stagnace a vyčerpání“.

Krajně pravicoví členové Netanjahuovy koaliční vlády vyzvali Izrael, aby podmínky dohody ignoroval, s tím, že Izrael se na jednáních nepodílel, a proto není dohodou vázán.

„Nejsme stranou této dohody. Nezajišťuje naši bezpečnost,“ uvedl na svém kanálu Telegram Itamar Ben-Gvir, ministr národní bezpečnosti.

„Nesmíme se spokojit s ničím menším než s rozpuštěním Hizballáhu. Nesmíme se stáhnout ani o jediný centimetr z území, které naši vojáci dobyli a vyčistili od teroristické infrastruktury,“ řekl.

Izrael obsadil rozsáhlá území v Sýrii a od překvapivého útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, který odstartoval sérii nedávných konfliktů, okupuje více než 60 % Gazy. Od loňského příměří sjednaného Trumpem pokračují v Gaze letecké údery, při nichž zahynulo téměř 1 000 Palestinců.

Danny Orbach, vojenský historik z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, uvedl, že pokud by Trump donutil Izrael k ústupu z Libanonu, Netanjahuova politická kariéra by skončila.

„Ústup od hranic by znamenal popření základního ponaučení ze 7. října … a to, že pokud existuje nepřítel, který vás chce zničit, z hranic se nestahujete.“

Dahlia Scheindlinová, přední izraelská volební analytička, uvedla, že situace na severu je pro Netanjahua nepochybně problematická, ale mnoho příznivců premiéra bude zjevně nepříznivé podmínky prozatímní dohody mezi Íránem a USA vnímat pouze jako „malou skvrnu na dlouhém seznamu toho, co považují za jeho úspěchy“.

„Nevím, jestli si kvůli příměří někdo z nich změní názor,“ řekla Scheindlinová.

Zdroj v angličtině ZDE