Největší ruská knihovna vytvoří uzavřené úložiště pro "destruktivní" literaturu

26. 6. 2026

"Ruská státní knihovna pojmenovaná po Leninovi dnes pracuje na vytvoření zvláštního úložiště, uzavřeného úložiště literatury, která byla prezentována na našich historických územích a měla destruktivní povahu," uvedla Alexejeva na Petrohradském mezinárodním právním fóru.

Dále poznamenala, že státní knihovny přestaly doplňovat své sbírky knihami autorů, které ruské úřady označily za "zahraniční agenty". "Považujeme za nepřijatelné používat informační produkty vyrobené zahraničními agenty během knižních výstav a kulturních a vzdělávacích akcí," dodala Aleksejeva. Kromě toho podle ní začalo vedení knihoven věnovat zvláštní pozornost tomu, aby publikace "ničící duchovní a morální hodnoty" nebyly zahrnuty do výběru.

Úřednice také připomněla, že od roku 2026 začnou knihovny utrácet federální dotace na nákup knih v souladu se seznamy, které sestaví odborná rada. Ministerstvo kultury naopak posílí kontrolu nad nákupy. "Jasně a důsledně sledujeme, jaké akvizice dnes naše knihovny provádějí, zejména s federálními prostředky," řekla Aleksejeva.

Dříve Ministerstvo digitálního rozvoje, Ruský knižní svaz a Sdružení distributorů knih vypočítaly, že kvůli neoprávněnému uplatňování legislativy týkající se "zahraničních agentů" a "nežádoucích" organizací by mohlo být z veřejných a vědeckých knihoven odebráno až 15 % prostředků, a v některých obcích až 70 %.

Oleg Novikov, prezident vydavatelské skupiny Eksmo-AST, uvedl, že mnoho ruské klasické, místní historie a vědecké literatury publikované v první dekádě 21. století s podporou západních nadací a grantových programů by mohlo být zabaveno. Také vědecké práce a vzdělávací materiály předních univerzit, které byly označeny za "nežádoucí", spadají pod tato omezení.

Po začátku plnohodnotné války na Ukrajině začaly v ruských knihovnách kolovat neoficiální černé listiny knih, které nemají být přijaty a distribuovány. Většinou šlo o díla autorů, kteří byli proti válce na Ukrajině, stejně jako o ty, které Ministerstvo spravedlnosti označilo za "zahraniční agenty". Bylo to o Dmitriji Bykovovi, Dmitriji Gluchovském, Michailu Zygarovi, Jekatěřině Šulmanové, Leonidu Parfenovovi, Borisi Akuninovi, Ljudmile Ulické a dalších.

Později, díky přijetí zákona o "LGBT propagandě", byly knihovnám zasílány seznamy knih určených k odepsání. Seznam zahrnoval 53 autorů, včetně Harukiho Murakamiho, Stephena Frye, Michaela Cunninghama, učebnice Igora Kona "Úvod do sexologie" a Eduarda Limonova s knihou "Jsem to já, Edička". V roce 2024 úřady zakázaly "propagandu" drog, čímž se dále rozšířil seznam knih podléhající zabavení.

Zdroj v ruštině: ZDE