Budoucí britský premiér Andy Burnham se omlouvá za postoj Labouristické strany k Gaze a říká, že „to nezvládli“

9. 7. 2026

 

Burnhamovým zásahem se začíná reagovat na obavy voličů z progresivního křídla Labouristické strany, z nichž mnozí stranu opustili kvůli jejímu postoji k Izraeli a Palestině.

„Vím, že mnoho lidí má pocit, že na začátku izraelské vojenské akce v Gaze moje strana nezareagovala správně, a je mi to líto. Naše reakce často nebyla dostatečná. Musíme se zlepšit,“ řekl.

„Musíme udělat více, abychom vyvinuli tlak na izraelskou vládu… Ano, podnikli jsme některé důležité kroky… Ale buďme upřímní, Spojené království bylo příliš pomalé s výzvou k příměří. A nyní musíme udělat více pro posílení našeho přístupu.“

Nezacházel však tak daleko, aby to, co se děje přímo v Gaze, označil za genocidu – což je ústřední požadavek některých představitelů levice – a uvedl, že ačkoli existuje „stále více důkazů“ o válečných zločinech, je na mezinárodních soudech, aby o tom rozhodly.

„Jsem naprosto zděšen tím, co jsem viděl a četl o ničení Gazy. Existuje stále více důkazů, že zřejmě došlo ke spáchání válečných zločinů,“ řekl. „Za rozsah utrpení, které prožili obyvatelé Gazy, musí být někdo zodpovědný. Konečné rozhodnutí však musí být na mezinárodních soudech, nikoli na politicích.“

Místopředseda britské Strany zelených Mothin Ali obvinil Burnhama, že se schovává za mezinárodní soudy, „protože přiznání, že britská vláda ví o páchání válečných zločinů, by vyvolalo právní povinnost okamžitě zastavit prodej zbraní“.

Burnhamova omluva může rozladit Keira Starmera, jehož rozhovor v rádiu LBC krátce poté, co hnutí Hamás v říjnu 2023 zahájilo svůj ničivý útok na Izrael, a v němž uvedl, že Izrael „má právo“ odepřít Gaze elektřinu a vodu, rozhořčil mnoho členů Labouristické strany.

Předsedovi labouristů pak trvalo téměř 10 dní, než své výroky objasnil, čímž ještě více rozhněval mnoho muslimských a progresivních voličů. V roce 2025 byl Starmer vystaven měsíčnímu tlaku, mimo jiné i ze strany svých vlastních ministrů, než nakonec uznal Palestinu jako stát.

Burnham uznal, že britská vláda podnikla některé významné kroky, včetně oficiálního uznání sankcí vůči izraelským ministrům a násilným osadníkům a omezení zbrojních licencí, aby izraelské obranné síly nemohly v Palestině používat britské bomby ani střelivo.

Mnoho představitelů Labouristické strany však napříč stranou je přesvědčeno, že Starmer měl po svých počátečních přešlapech a prodlevách potíže prosadit se v otázce Gazy a že v důsledku toho následné kroky britské vlády neměly dostatečný dopad.

Dvě třetiny voličů Labouristické strany, kteří následně přešli ke Straně zelených, uvedly, že postoj strany k Gaze byl jedním z faktorů, jak vyplývá z průzkumu Opinium provedeného v červnu pro Palestinskou kampaň solidarity.

Burnham se snažil ujistit židovské komunity, že i přes změnu svého postoje je i nadále hluboce znepokojen nárůstem antisemitismu ve Velké Británii a „důrazně odsoudil“ útoky Hamásu ze 7. října.

„Mezi přístupem nulové tolerance k antisemitismu a voláním Netanjahuovy vlády k zodpovědnosti není žádný rozpor. Vždy budu zastávat spravedlivý a vyvážený přístup a budu se zasazovat o to, co je správné,“ uvedl.

Burnham uvedl, že britská vláda musí vyvinout větší tlak na izraelskou vládu, přičemž utrpení obyvatel Gazy popsal jako „jizvu na našem kolektivním svědomí“ – nevinní Palestinci jsou i nadále zabíjeni, do oblasti se dostává příliš málo pomoci a izraelská armáda stále rozšiřuje oblasti pod svou kontrolou.

Pravděpodobně bude čelit tlaku ze strany levice, aby zakázal veškeré dodávky zbraní do Izraele, mezi něž stále patří i náhradní díly pro stíhací letouny F-35, a aby zaujal odlišný postoj k zákazu britské organizace Palestine Action poté, co odvolací soud v červnu rozhodl, že rozhodnutí Shabany Mahmoodové o zákazu této skupiny prosazující přímou akci bylo zákonné.

Burnham rovněž kritizoval výrazný nárůst násilí ze strany osadníků na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě a pokračující rozšiřování nelegálních osad, které vytlačují palestinské komunity, a dodal, že Netanjahuova vláda se snaží znemožnit řešení spočívající ve dvou státech.

„Proto musíme udělat více, což zahrnuje zvážení dalších sankcí, a to jak vůči těm, kteří se podílejí na násilí v Gaze, tak i opatření k zákazu obchodu se zbožím z nelegálních osad,“ uvedl.

Britské ministerstvo zahraničních věcí údajně již hledá způsoby, jak zabránit tomu, aby se zboží a služby z osad dostávaly do Spojeného království, aniž by to mělo dopad na legitimní obchod s Izraelem.

Zdroj v angličtině ZDE