Tři čtvrtě milionu na pomoc ukrajinským bojovníkům a nejkrásnější narozeniny v mém životě
20. 8. 2026
čas čtení
7 minut
Vyprodaná Jatka 78. Lidi čekali, až si dlouhá fronta koupí lístky na místě. Museli jsme se omluvit těm, kdo už seděli v hledišti, že nabereme zpoždění, že zájem je větší, než jsme očekávali. Zpoždění půl hodiny, nahoře v hledišti muselo být vedro k zalknutí, soudě podle toho, jak jsme se potili dole na jevišti. Všichni trpělivě čekali, až přijde Runa, drobná velitelka ukrajinských dronařů, Michal, velitel její roty, Mac, český dobrovolník a “turista”, jak sám sebe označuje, a Laura Przybylaková, dobrovolnice, která Macovi pomáhá.
Bylo to vtipný. Runa je holka, které je 27 a celý dospělý život strávila ve válce. Viděl jsem mnoho videí ze situací, které prožila, pod palbou ruských zločinců, při záchraně svých spolubojovníků, při evakuaci. Neuvěřitelný člověk, který i v takových okamžicích, kdy by se většina lidí podělala strachy, působí klidně. Když jsme se dívali ze zákulisí na to, jak se plní hlediště Jatek, chtěla utéct. Když pak stála na pódiu a děkovala lidem, za to, že přišli, třásly se jí ruce. Bylo to vtipný a dojemný zároveň, měl jsem několikrát namále a slzy na krajíčku.
Lidi v hledišti byli skvělí. Přišli poděkovat skutečným hrdinům současnosti. Přišli jim poděkovat za to, že nesou tu obrovskou tíhu války a když z ní na pár dní odejdou, aby si po letech na krátký okamžik odpočinuli, stráví čas tím, že sbírají pomoc pro svou jednotku, ke které se za chvíli zase vrátí. Hned po příjezdu dávali Runa s Michalem rozhovor Deníku N, třetí den strávili přípravou večera a samotnou beneficí. Za dva dny bude další. Michal je celý den na telefonu a řeší organizaci a logistiku jednotky v Kramatorsku. Byli jsme domluvení, že bude-li třeba, na potřebnou dobu z debaty odejde. Válka ruských zločinců proti Ukrajině probíhá dál.
Michal s Runou jsou teď tady, ale jejich spolubojovníci čelí každodenním útokům. Včera dopoledne mi Mac poslal videa, která přišla v noci. Oblast v Kramatrorsku, kde má jednotka Michala a Runy zázemí. Dům, ve kterém odpočívali a přespávali dostal v noci na včerejšek zásah ruskou klouzavou bombou KAB. Místnost, ve které přespává Michal, byla kompletně zničena. Kdyby byl v Ukrajině, pravděpodobně by byl tam. Pravděpodobně by byl teď mrtvý. V tom domě jsem byl, několik nocí jsem tam spal. Kromě vojáků tam je Shawn, rotvajler Runy a její kočka. Pes se naštěstí našel, Runa plakala, když se dozvěděla, že je v pořádku. Kočku pořád hledají.
Lidé jako Runa a Michal žijí v trvalém ohrožení života. Válka je provází všude, i v Praze. Třeba zvuk brzdící tramvaje jim připomíná letící KAB. Z války není možné jen tak odejít. Zůstává s vámi, všude vás provází. Ani Runa, ani Michal si nestěžují. Trpělivě vypráví všem, kdo se něco chtějí dozvědět, co to znamená bojovat na frontě proti ruské zločinecké armádě, co to obnáší, co je k tomu třeba. Vědí, že jedině tak je možné zajistit další podporu, která ani tak není dostatečná. Vědí, že tenhle “fundraising” je pevnou součástí jejich boje a že když zrovna nejsou na pozicích, věnují se shánění prostředků na to, aby měli možnost odolávat a přežít.
Včera to proto bylo bez nadsázky epické. Lidé mi píšou, že zažili něco silného, dojetí, hrdost a sounáležitost s plným sálem dalších, kteří se “neunavili” válkou na Facebooku a v médiích, protože ví, že ta válka dál běží a že lidé, jako Runa a Michal v ní bojují a že lidé, jako Mac, Laura nebo Vasyl Kapustej, který nám překládal, dál neúnavně pomáhají ve válce daleko daleko za hranicemi jejich humen.
Lidé tleskali spontánně, mnohokrát, často po jednotlivých odpovědích. Když promluvil Vasyl Zvaryč, ukrajinský velvyslanec, o tom, že musíme společně bránit svobodu a demokracii, potlesk vstoje trval dlouhé desítky vteřin. Potlesk ukrajinským vojákům, českým dobrovolníkům, 76 000 žen bojujícím v řadách ukrajinské armády, veteránům, kteří se po zranění v boji a amputacích vrací zpět ke svým jednotkám. Minuta ticha a hluboká úcta k Martinu “Taylorovi” Krejčímu, Karlu Kučerovi a dalším padlým českým bojovníkům, kteří obětovali vlastní životy a jejichž rodiče včera přišli na benefici na pomoc těm obráncům Ukrajiny, kteří stále žijí a bojují.
Diskusi jsem musel ukončit dlouho před tím, než by se vyčerpaly otázky z publika. Asi bychom tam mohli sedět dlouho do noci, ale měla ještě proběhnout dražba. Vlajky, znaky, trika, talismany z boje a další věci z války, často drobnosti. Jednou z prvních věcí, které jsme dražili, byl osobní chevron Runy, malá plastová placka na suchý zip. Runa, která přišla během včerejšího bombardování zázemí v Kramatorsku o všechny osobní věci, je tuze skromná, chtěla vyvolávací cenu 100 korun. Dal jsem 1 000. Po dvou příhozech na dva a tři tisíce kdosi z půlky hlediště ohlásil “77”. Ptám se “cože?” a pán opakuje “77 tisíc”. Došla mi slova.
Nějaký týpek nahoře pak vydražil triko z grafikou dronu Vampír za další neuvěřitelnou částku. Neviděl jsem, kdo to je a teprve když scházel dolů, vidím, že to je Pavel Jeřábek, můj kamarád, který mi přišel udělat radost na narozeniny. Frajer, který místo keců prostě jen udělá, co je správný. Byl jsem dojatý už asi po dvacáté a klidně bych brečel. Byla tam řada dalších frajerek a frajerů, kteří dohromady v dražbě poskládali dohromady více než 500 000 korun na podporu jednotky Runy a Michala. Se vstupným, které šlo plně také na jejich podporu a s dalšími příspěvky to jen za včerejšek udělalo více než 750 000 korun.
Cítím hlubokou úctu a vděk ke všem, kdo se na včerejšku podíleli. Byly to moje nejkrásnější narozeniny s tím nejlepším možným dárkem. Děkuju Runě a Michalovi, děkuju Macovi, Lauře, děkuju Ondrovi Vykoukalovi a Jatkám za prostor i nezištnou přípravu a organizaci celé akce, Rayi Baseleymu a Vietu Tranovi za fotky a videa, všem mým kamarádkám a kamarádům, kteří akci sdíleli, přišli a podpořili. Nebo těm, jako Richard Vlasák (občasný přispěvatel Britských listů) a Ladislav Frühauf, kteří nemohli přijít, ale koupili lístek. Děkuju Vysoké škole ekonomie a managementu (VŠEM) za další velký příspěvek na pomoc. A všem ostatním, kteří včera přišli a podpořili.
75
Diskuse