TVP World: Co dělal šéf CIA v Moskvě?

26. 8. 2026

 

Rostyslav Khotin: Dobrý den, Sašo.

Moderátor: Takže jde o velmi nečekaný a neoznámený krok. Ředitel CIA se náhle objevil v Moskvě. Jaká je první reakce? Mám na mysli, že jde o vysokého představitele, který v Rusku dosud nebyl. Je to jeho první neoznámená cesta. Co ti v této situaci napovídá tvůj první instinkt? Co pro nás tato návštěva znamená?

Rostyslav Khotin: Existuje několik důvodů, proč šéf CIA strávil v Moskvě několik hodin,  šlo o důležitou návštěvu. Zaprvé se objevily informace, že by mohl doručovat vzkaz Moskvě, konkrétně Kremlu, aby přestala i jen uvažovat o možných provokacích proti NATO. Aby přestala uvažovat o invazi nebo dokonce o hybridních operacích proti kterémukoli členovi NATO. A pak jsou tu pobaltské státy – Estonsko, Lotyšsko, Litva a pravděpodobně i Polsko –, které představují nejslabší článek na východní hranici NATO

Objevují se spekulace, že právě tyto státy budou v budoucnu nejčastěji testovány. Obrana NATO, kde skutečně platí „jeden za všechny a všichni za jednoho“, je podle jejich tvrzení připravena bránit každý čtvereční centimetr svého území. To je tedy jedna zpráva. 

Druhé poselství se rovněž týká možné mobilizace v Rusku na podzim. Moskva plánuje jakousi celostátní mobilizaci v Ruské federaci. Místo toho, aby uvažovala o snížení eskalace na Ukrajině, místo toho, aby uvažovala o míru na Ukrajině, ruské vedení uvažuje o mobilizaci a eskalaci válečných úsilí na Ukrajině. A CIA přinesla poselství: přestaňte uvažovat o eskalaci, přemýšlejte o mírových snahách a jednáních. 

A bohužel, v neposlední řadě, je stále několik Američanů v ruských rukou, uvězněných Ruskem – amerických občanů; mohlo by dojít k nějakému kompromisu. A na Západě jsou také uvězněni někteří ruští špioni. Mohlo by tedy dojít k jakési výměně vězňů mezi Amerikou a Ruskem. Obecně řečeno však nyní panují očekávání, že by na Ukrajině mohlo dojít k dalšímu mírovému úsilí, a Američané chtějí předat tuto zprávu, aby otestovali, jaké červené čáry Rusko má a jaký vyjednávací postoj se musí objevit u jednacího stolu. Byla to důležitá návštěva. Je však také důležité, aby Ukrajinci obdrželi tuto zprávu od Američanů – o čem diskutovali, na čem se dohodli a co John Ratcliffe ve skutečnosti sdělil.

Moderátor: Jsou to zajímavé body. A myslím, že stojí za to připomenout, že pokud se nepletu, v listopadu 2021 byl v Moskvě i jeho předchůdce, další bývalý ředitel CIA, který se tam setkal s úředníky a snažil se odradit Vladimira Putina od invaze na Ukrajinu. Je to tedy opět zajímavá souvislost. Zmínil jste zde spoustu zajímavých bodů. Ještě jedna věc, na kterou bych se vás zároveň rád zeptal, je to, že Ukrajina byla zřejmě kontaktována a varována, aby během této návštěvy neútočila. Co vám to zároveň říká o kanálech, které tam existují? Jak citlivá by tato záležitost mohla být? Vím, že nevíme, o čem mluvili, ale jaký je zde nejpravděpodobnější scénář?

Zmínil jste také výměnu – měl v tom prsty Ratcliffe – a další propuštění osoby s dvojím občanstvím, konkrétně rusko-amerického občana. Je to také něco, co bychom mohli potenciálně očekávat, další druh výměny?

Rostyslav Khotin:  Ano, k výměně by mohlo dojít. Jak jsem řekl, několik Američanů je stále v ruských věznicích, v ruských vězeňských celách, a Američané je chtějí zpět. Chtějí je dostat ven. To je jedna věc. Ale také se objevila první, mnou potvrzená, zpráva, že Američané skutečně prostřednictvím zvláštních kanálů požádali Ukrajince, aby neútočili na Moskvu. Navíc pak přišlo potvrzení z ukrajinské strany, od zpravodajských složek, že Američané skutečně požádali Ukrajince, aby v těchto dnech, kdy bšéf CIA v Moskvě, nemířili na Moskvu a Petrohrad – tedy na dvě největší ruská města, Moskvu a Petrohrad. Aby tak nezkazili celou návštěvu. Nejde jen o bezpečnostní hlediska. Jde také o to, aby se nezkazila celková atmosféra komunikace a jednání mezi americkými zpravodajskými službami, nejvyššími představiteli zpravodajských služeb a ruskými protějšky. A je také důležité si uvědomit, že celá povaha ruského politického režimu spočívá v tom, že speciální bezpečnostní služby, řídí Moskvu pod Putinovým vedením již několik desetiletí. A je normální, je přirozené, že Američané chápou povahu ruského politického režimu. A chtějí vyslat šéfa CIA, nejvyššího představitele zpravodajské služby, do Moskvy, aby hovořil s ruskými protějšky, protože vědí, že nejdůležitější a nejvlivnější institucí v Ruské federaci je FSB, ruská bezpečnostní služba – nikoli parlament, guvernéři ani politická elita. Ne, jsou to federální bezpečnostní úředníci, kteří pod Putinovým vedením řídí dění v Moskvě již více než dvě desetiletí.

Moderátor: Ano, to je zajímavý postřeh. Teď, opravdu ve stejnou dobu, a načasování bude součástí mé další otázky. Máme tu  hlavního diplomata Vatikánu, arcibiskupa Gallaghera, který je také v Moskvě, a ten se včera setkal se Sergejem Lavrovem, tamějším ministrem zahraničí, a rovněž vyzval k ukončení války s tím, že by jinak trpělo ještě více lidí. Co si o tom myslíte? Jsou podle vás tyto události nějak propojené? Jak to vidíte? Jsou to dvě oddělené věci? Myslím tím, že tyto dvě osobnosti jsou nyní současně v Moskvě – je to náhoda?

Rostyslav Khotin: Vatikán se velmi aktivně snaží ukončit válku, ruskou válku proti Ukrajině, zejména z humanitárního hlediska. Vatikán, respektive papež neustále vyzývá k ukončení války na Ukrajině, ale také připomíná lidské ztráty na obou stranách. A je důležité zdůraznit, že Vatikán přímo nepodporuje Ukrajinu. Papež také zmiňuje utrpení ukrajinského národa, ukrajinského lidu, ale Vatikán také hodně hovoří o utrpení na obou stranách této války, o tom, že v této válce nejsou žádní vítězové. Oblastí, kde má Vatikán silný postoj a vysílá signály do Moskvy, je například výměna zajatců, výměna těl padlých vojáků a návrat ukrajinských dětí. V těchto otázkách Vatikán zaujímá poměrně pevný a jasný postoj. Je tedy důležité, že vatikánský představitel v Moskvě, kardinál Gallagher, se setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. A také si myslím, že Vatikán má nyní v očích Moskvy poněkud odlišný obraz, protože dříve to byl jakýsi milý usmívající se italský kardinál – a tím to skončilo. Nyní je papež Američan. Šéf vatikánské diplomacie je Brit. Generál Gallagher je Brit. V očích Moskvy se Vatikán stal vlivnějším díky Američanům a díky tomu, že zastávají vysoké pozice ve Svaté stolci.

Moderátor: Uvidíme tedy, jakou roli v tom všem Vatikán ještě bude hrát. Budeme muset počkat, zda je to načasování náhodné, nebo ne. Zároveň sice mohou probíhat rozhovory a diplomatická jednání, ale Ukrajina se stále velmi intenzivně připravuje na neúprosné ruské útoky.

A to je také moje další otázka ohledně systémů, které jsou zapotřebí. Ukrajina nyní potřebuje ty baterie Patriot. Potřebuje ty protiletadlové střely. Docházejí jí zoufale. Ale zdá se, že prezident Zelenskyj nyní uvedl, že některé obdržel – Ukrajinci obdrželi některé z těchto klíčových protiletadlových střel. Neříkají, kolik jich je ani kdo je dodal, ale jak významné to v tuto chvíli je?

Rostyslav Khotin:  Ano, je to významné, protože Ukrajina se připravuje na krutou zimu. A Zelenskyj již dříve uvedl, že Ukrajina potřebuje kolem 300 protiletadlových střel pro systém hlídkování, aby se během zimního období cítila bezpečně. Nyní tento počet zvýšil na 360 protiletadlových střel. Několik jich již bylo dodáno, ale podle Zelenského to nestačí. A Ukrajina rozhodně chce více jak od evropských partnerů Ameriky – evropských spojenců Ameriky, kteří mají ve svém arzenálu systém Patriot – tak i od samotných Američanů. A nový britský premiér  Burnham bude při své zářijové návštěvě Spojených států žádat Američany, aby americká vláda poskytla více raket pro systém Pentagonu. Ukrajina potřebuje rakety Pact 2 a Pact 3 pro systémy Patriot. Rakety typu Tech 2 jsou schopné zachytit řízené střely a sestřelit letadla, včetně stíhaček, ale rakety typu Tech 3 jsou vhodné k zachycování balistických raket. To je nejslabší místo Ukrajiny. Balistické rakety, ruské balistické rakety. Proto je Ukrajina bezbranná, téměř bezbranná. Například na začátku srpna, během jediného dne, Rusko odpálilo 27 balistických raket a Ukrajina dokázala zachytit pouze jednu. O několik dní později Rusko odpálilo 24 balistických raket a Ukrajina nezachytila ani jednu. To jen pro ilustraci, aby bylo jasné, jak velké nebezpečí tyto balistické rakety pro Ukrajince skutečně představují. A Ukrajinci nejsou bez dostatečného počtu protiletadlových raket pro systémy Patriot schopni zachytit ruské balistické rakety. A ještě nějakou dobu potrvá, než Ukrajina vyvine vlastní balistické rakety, kterými by mohla v bojových operacích zasáhnout Rusko. Zatím ale, s blížící se zimou, Ukrajina naléhavě potřebuje protiraketové střely pro systém Patriot, aby mohla sestřelovat ruské balistické rakety, které Rusko každý den odpaluje po desítkách.

Moderátor: Ano, a myslím, že i OSN právě potvrdila, že to byl nejkrvavější měsíc. Červenec byl pro ukrajinské civilisty nejkrvavějším měsícem, více než jakýkoli jiný měsíc od května 2022, pokud se nemýlím. To je tedy ten druh vybavení, které Ukrajina zoufale potřebuje. Ještě jedna rychlá otázka na závěr. Chtěl bych znát váš názor na výpověď členky hnutí Pussy Riot, Rity Floresové, která tvrdí, že FSB, tedy ruská tajná služba, ji donutila špehovat své kolegy. Řekněte nám tedy stručně, co nám to vypovídá o současném útlaku v Rusku, pokud je to pravda a pokud jí lze věřit.

Rostyslav Khotin:  Rusko je represivní stát. Putin se dostal k moci v roce 2000 jako prezident a o rok dříve jako ruský premiér. Od té doby se Rusko postupně propadá do stavu totální kontroly nad svým obyvatelstvem. Ruské zpravodajské služby ovládají vše v Ruské federaci. To je model, který Putin vybudoval, jelikož sám pochází z kruhů bezpečnostních služeb. Není to demokratický stát, ale stát s totální kontrolou. Skutečnost, že neexistuje žádný způsob, jak v Rusku protestovat proti ruské válce proti Ukrajině, a to navzdory tak obrovským ztrátám a tak obrovským škodám, které jsou způsobovány ruskému hospodářství a Rusku obecně, nám hodně vypovídá o povaze ruského politického režimu pod Putinovým vedením.

Dobře, děkuji vám za nejnovější informace, opravdu si toho vážím, Rostyslav Khotin, vedoucí redaktor ukrajinské redakce Rádia Svoboda. Vždy je mi potěšením. Mockrát děkuji.